Národní park Poloniny
Národní park Poloniny (slovensky Národný park Poloniny) se nachází na severovýchodním Slovensku v okrese Snina v Prešovském kraji, na hranicích s Polskem a Ukrajinou. Park leží v horském pásmu Bukovské vrchy, které náleží k Východním Karpatům. Národný park Poloniny byl vyhlášen 1. října 1997 na ploše 298,05 km² s ochranným pásmem 109,73 km².[1] Vybrané oblasti parku jsou spolu s dalšími lokalitami na Slovensku, Ukrajině a v Německu zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO pod názvem Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy.
![]() Národný park Poloniny | |
---|---|
IUCN kategorie II (Národní park) | |
![]() Pohled z Ďurkovce | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. října 1997 |
Rozloha | 298,05 km² |
Správa | Správa Národného parku Poloniny se sídlem ve Stakčíně |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Prešovský |
Okres | Snina |
Souřadnice | 49°4′17″ s. š., 22°32′1″ v. d. |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() ![]() Poloniny | |
![]() | |
Národní park Poloniny (tmavší zelená) a jeho ochranné pásmo (světle zelená) | |
Další informace | |
Kód | P46 |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název dostal národní park podle polonin, travnatých ploch na hřebenech východních Karpat nad pásmem lesů – zespodu jsou poloniny ohraničeny lesem, nikoli křovinatým pásmem.[2][3][4]
Historie
editovatPrvní stopy osídlení sahají do konce mladší doby kamenné (eneolitu). V dalších obdobích bylo osídlení řídké, takže zprávy pocházejí až z období středověku. Na vývoj osídlení měla vliv i valašská kolonizace v 15. a 16. století pasteveckým a zemědělským etnikem označovaným jako Ruthéni či Rusíni. Nejstarší písemně doloženou obcí je Ulič, poprvé zmíněná roku 1450, další vznikaly převážně v 16.–18. století. Svědectvím mistrovství a umu místních obyvatel jsou dřevěné pravoslavné a řeckokatolické kostelíky, z nichž některé jsou národními kulturními památkami, např. Chrám svatého archanděla Michaela (Topoľa), Kostel svatého Michaela Archanděla (Ruský Potok), Chrám svatého archanděla Michaela (Uličské Krivé).
Celé území Polonin a Podkarpatska bylo od 11. století až do první světové války součástí Uherského království. Během války zde probíhaly boje mezi rakouskouherskou a ruskou armádou, které připomínají vojenské hřbitovy, např. v Ruském Potoku, Stakčíně, Parihuzovcích.[5][6]
Světové dědictví
editovatPůvodní bukové lesy Havešová, Stužica a Rožok (všechny tři jsou v Bukovských vrších) byly díky nenarušenému ekosystému prohlášeny 28. června 2007 UNESCEM za Světové kulturní dědictví. Spolu s jedním místem na Slovensku v pohoří Vihorlat, dalšími šesti na Ukrajině a pěti v Německu jsou na seznamu zapsány pod názvem Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy. Kvůli nutnosti chránit neobyčejnou hodnotu těchto lesů je veřejnosti přístupný pouze les Stužica.[zdroj?]
Přírodní poměry
editovatPark leží v okrese Snina v Prešovském kraji. Sousedí s národním parkem Bieszczady v Polsku a s Užanským národním parkem na ukrajinské straně. Tyto tři národní parky tvoří spolu s přilehlými lokalitami biosférickou rezervaci Východní Karpaty. Nejvyšší bod parku (1208 m n. m.) leží v místě, kde se setkávají hranice Slovenska, Polska a Ukrajiny. Je to blízko hřebene hory Kremenec. Park je nejvýchodnější a zároveň nejméně obydlenou částí Slovenska. Turistické stezky vedou z vesnic z Nové Sedlice, z Runiny, Topoľu a Uličské Krivé.
Flora a fauna
editovatÚzemí parku pokrývají z 80 % lesy. Převažují přitom smíšené bukové a javorové porosty.[7] V parku je nejvyšší koncentrace pralesů na Slovensku. Pralesy jsou vyhlášeny národními přírodními rezervacemi. Zejména na hlavním hřebeni Bukovských vrchů jsou časté také poloniny.
Mnohé druhy organismů žijících v národním parku jsou endemiti. V Poloninách se vyskytuje 800 druhů plísní a sto druhů lišejníků. V parku žije okolo 5980 známých druhů bezobratlých (například 91 druhů měkkýšů, 1472 druhů stejnokřídlých, 819 druhů motýlů, 403 druhů pavouků) a 294 obratlovců. Z obratlovců to je třináct druhů obojživelníků, osm druhů plazů, 198 druhů ptáků a 55 druhů savců, včetně rysa ostrovida, medvěda a vlka.[zdroj?] V roce 2004 bylo do parku reintrodukováno malé stádo zubra.
Maloplošná chráněná území ve správě Národního parku Poloniny
editovat# | Název | výměra ha | rok vytvoření | stupeň ochrany |
---|---|---|---|---|
1 | Havešová | 171,32 | 1964 | 5. |
2 | Jarabá skala | 359,94 | 1964 | 5. |
3 | Pľaša | 110,8 | 1967 | 5. |
4 | Pod Ruským | 11,1412 | 1988 | 4. |
5 | Rožok | 67,13 | 1965 | 5. |
6 | Stinská | 90,78 | 1986 | 5. |
7 | Stužica | 761,49 | 1965 | 5. |
# | Název | výměra ha | rok vytvoření | stupeň ochrany |
---|---|---|---|---|
1 | Bahno | 2,78 | 1988 | 5. |
2 | Borsučiny | 83,72 | 1993 | 5. |
3 | Borsukov vrch | 146,7928 | 2015 | 5. |
4 | Bzaná | 15,46 | 1993 | 4. |
5 | Gazdoráň | 17,3 | 1993 | 4. |
6 | Grúnik | 4,6 | 1982 | 4. |
7 | Hlboké | 2,28 | 1988 | 5. |
8 | Ruské | 1,4614 | 1988 | 4. |
9 | Stinská slatina | 2,76 | 1988 | 5. |
10 | Stružnická dolina | 2,24 | 1982 | 4. |
11 | Šípková | 156,32 | 1993 | 5. |
12 | Udava | 391,98 | 1982 | 5. |
13 | Uličská Ostrá | 25,24 | 1993 | 5. |
Evropsky významné lokality (Natura 2000):
- Bukovské vrchy
- Stinská
- Ublianka
- Ulička
Turistika
editovatNárodní park je otevřen celoročně. V zimě láká běžkaře, v létě turisty. Kromě několika horských stezek je zde stezka spojující dřevěné kostely z 18. století ve vesnicích Topoľa, Uličské Krivé a Ruský Potok.
Galerie
editovat-
Prales ve Stužici
-
Prales Stužica
-
Zbojský potok
-
Dřevěný kostel ve vesnici Topoľa
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Poloniny National Park na anglické Wikipedii.
- ↑ Všeobecná charakteristika [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Návraty k divočině. Poloniny [10. část dokumentárního filmového cyklu]. Televizní studio Ostrava. Dramaturg Jaromír Šlosar, režie Petra Všelichová, moderátor Tomáš Kočko. Premiéra 30. 9. 2011 (ČT2)
- ↑ Návraty k divočině. Hlavní tvůrci pořadu [online]. ©1996–2020 [cit. 13. 11. 2020] Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10316514721-navraty-k-divocine/5252-tvurci-poradu/
- ↑ HADAČ, Emil; ANDRESOVÁ, Jitka a KLESCHT, Viliam. Vegetace polonin v Bukovských vrších na sv. Slovensku. Preslia: časopis České botanické společnosti. 1988, 60, s. 321–338.
- ↑ Ruský Potok : Vojenské hřbitovy. Valka.cz [online]. 2010-04-06 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Stakčínsky cintorín je dôkazom historických momentov v Poloninách. rusyn.sk [online]. [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Flóra [online]. Národný park Poloniny [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní park Poloniny na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Poloniny – video z cyklu České televize Návraty k divočině