Blanice (národní přírodní památka)

národní přírodní památka v Česku

Národní přírodní památka Blanice byla vyhlášena v roce 1989 a rozšířena v roce 1992. Nachází se na horním toku řeky Blanice mezi osadami Blažejovice a Arnoštov v okrese Prachatice. Rozloha chráněného území je 292,24 hektarů.[1] Navazuje na něj rozsáhlé ochranné pásmo (5959 hektarů),[1] které zahrnuje téměř celou pramennou oblast řeky a přítoků.[zdroj?] Chráněné území leží v nadmořské výšce 744–900 metrů a je součástí chráněné krajinné oblasti a evropsky významné lokality Šumava a Ptačí oblasti Boletice.[1]

Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Blanice
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Horní Blanice.jpg
Základní informace
Vyhlášení 1. července 1989
Vyhlásil Okresní národní výbor Prachatice
Nadm. výška 744–900 m n. m.
Rozloha 292,24 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Prachatice
Umístění Horní Sněžná, Křišťanov, Spálenec, Zbytiny
Souřadnice
Blanice
Blanice
Další informace
Kód 1267
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Předmět ochranyEditovat

 
Národní přírodní památka Blanice ve Spálenci

Důvodem ochrany je zde největší středoevropská populace perlorodky říční (Margaritana margaritifera)[1] i dalších druhů živočichů a rostlin, vázaných na oligotrofní podmínky. Povodí horní Blanice má (s výjimkou některých úseků) v podmínkách českých zemí mimořádně zachovalý oligotrofní a oligosaprobníxenosaprobní charakter s obrovskou samočisticí schopností. Specifický charakter území má původ v částečném odlesnění, které vedlo ke zvýšení teploty vody a k významnému zvětšení druhové biodiverzity ve srovnání s původními lesními toky. Lze důvodně předpokládat určitou závislost výskytu perlorodky na doprovodných druzích zoobentosu. Výskyt celého společenstva je určován současně i vhodným charakterem a morfologií dna a rychlostí toku. U hlavního předmětu ochrany platí úzká vazba mezi perlorodkou říční a hostitelem jejích larev, kterým je pstruh obecný potoční. Dále musí být zachována přirozená regulace rybí obsádky vydrou říční, neboť jako funkční hostitelé se uplatňují hlavně jednoleté až dvouleté ryby, které po invazi glochidiemi perlorodky získávají imunitu. K udržení této funkce ekosystému je nutné zajistit klidové podmínky v celém chráněném území. V rámci přírodní památky je v provozu odchovna perlorodek.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Blanice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • ALBRECHT, Josef a kolektiv. Českobudějovicko v: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Blanice, s. 674. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat