Náboženství v Africe
Náboženství v Africe sestává z islámu, křesťanů včetně etiopských ortodoxních a koptských ortodoxních; víra původních obyvatel; mnoho Afričanů vyznává náboženství, které kombinuje křesťanskou víru s místní vírou.[1] Podle statistik je v Africe 49 % křesťanů (velkého množství denominací s většinou katolíků)[2] a 42 % muslimů (převážně sunnitů, nemalá množina je nekonfesních, menšina šiítů).[3] V Africe ovšem existuje nepřehlédnutelné množství tradičních náboženství jakými jsou vodun,[4] bori, jorubské náboženství,[5] zulu, odinala a další.[6] Náboženský život v Africe je komplexní, podle afrikanisty a religionisty Ondřeje Havelky existuje zejména v subsaharské Africe vícečetná náboženská identita i různé formy náboženských eklekticismů a synkretismů (např. synkretismus vodunu a křesťanství).[7] Rozšířené je rovněž africké čarodějnictví a religiózní fenomény jako Nkisi Nkondi a podobné.[8] I v rámci tradičních náboženství existuje velké množství menších lokálních kultů jako např. Heviosso v beninském vodunu.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Náboženství v Africe na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ Velká obrazová všeobecná encyklopedie. Praha: Václav Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-256-4. Kapitola Africký kontinent, s. 708.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality. Theologická revue. 2022, roč. 92, čís. 3, s. 291–309.
- ↑ Encyclopædia Britannica. London: Encyclopædia Britannica, 2003. S. 306.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Vodun – tradiční západoafrické náboženství s centrem v Beninu [online]. Dingir [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
- ↑ ABIMBOLA, Kola. Yoruba Culture: A Philosophical Account. 1. vyd. Birmingham: Iroko Academic Publishers, 2006. S. 47–76.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Méně známá africká náboženství 1/4: západní Afrika [online]. Dingir [cit. 2022-09-29]. Dostupné online.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Synkretismus katolického křesťanství a západoafrického vodunu z teologicko‑etické perspektivy. Studia Theologica. 2021, roč. 23, čís. 3, s. 149–174.
- ↑ GESCHIERE, Peter. The Modernity of Witchcraft: Politics and the Occult in Postcolonial Africa. 1. vyd. Charlottesville: University of Virginia Press, 1997. Dostupné online. S. 13.
