Otevřít hlavní menu

Náboženská společnost českých unitářů

Znak Náboženské společnosti českých unitářů

Náboženská společnost českých unitářů (NSČU) je samostatná, správně i duchovně nezávislá právnická osoba. Organizační uspořádání a působení NSČU jsou demokratické. V čele společnosti i jednotlivých obcí jsou orgány a funkcionáři volení v tajných volbách. Nejvyšším zákonodárným, rozhodčím a dozorčím orgánem NSČU je Sněm NSČU. Jeho výkonným orgánem je Správní sbor NSČU, který je Sněmu odpovědný.

České unitářství vzniklo nedlouho po vyhlášení samostatné Československé republiky, 9. 4.1922, kdy Norbert Fabián Čapek založil obec Svobodného bratrství. Unitáři u nás byli uznáni a zaregistrováni v roce 1930 jako Náboženská společnost unitářů československých.

UnitářstvíEditovat

Unitářství je dnes v mnohých ohledech podobné ostatním náboženstvím, má dávnou tradici, hrdiny a mučedníky, známé průkopnické osobnosti ve vědě i jiných oblastech a také organizační systém pro své aktivity. Nabízí duchovní, teologické a filosofické myšlenky a spisy, snaží se pomoci člověku vést lepší život v lásce, moudrosti, pokoře a naději.

Na rozdíl od jiných náboženských proudů o sobě netvrdí, že bylo založeno na základě zjevení, zázraku nebo nadpřirozené zkušenosti. Neexistuje zde žádné “vyznání víry” ve smyslu kréda nebo dogmata, žádná kniha, chápaná jako jediné a jedinečné svaté písmo. Při shromážděních se využívá literatura, poezie, náboženské texty různých tradic a kultur, z minulosti i ze současnosti. Důležitá je inspirace, povzbuzení, předání radosti a moudrost.

Respektování a rozvíjení plurality názorů, důraz na toleranci a snášenlivost jsou pravděpodobně jedním z nejzřetelnějších znaků, kterými se unitářství liší od tzv. tradičních náboženství.

Unitářství vznikalo na různých místech zejména od 16. století jako hnutí zejména odporující učení o Boží Trojici, v průběhu akcentující důraz na svobodu svědomí a svobodu náboženského názoru. Sjednocujícím je důraz na bratrství při respektu ke konkrétnímu náboženskému prožívání. Nejvýznamnějším směrem je transylvánské unitářství, reprezentované zejména osobou Francise Dávida.[1]

Unitářské principyEditovat

V dubnu 2004 přijal Sněm NSČU následující principy:

1. Svoboda svědomí a přesvědčení Svoboda svědomí a přesvědčení patří mezi základní práva člověka. Jako unitáři jsme toho názoru, že svobodu si má uchovat člověk i na duchovní cestě. Protože každý člověk je zcela jedinečnou bytostí, každému také přísluší svoboda hledat svou cestu k Bohu, pravdě, štěstí a smyslu života.

2. Tolerance a porozumění druhým Upřednostňujeme takovou formu tolerance, která se snaží druhým porozumět, pochopit je a nechat se jejich názory obohatit. Tento postoj neuplatňujeme jen uvnitř náboženské společnosti, ale i mimo ni. Na základě toho respektujeme každý názor, který vede ke kladným životním hodnotám.

3. Používání kritického rozumu i v náboženství Charakteristickým rysem naší duchovní cesty je hledání a objevování pravdy. Na této cestě skrze vlastní zkušenost a kritickým zvažováním čerpáme z moudrosti náboženství, filozofie, vědy, umění, literatury a dalších zdrojů.

4. Harmonický rozvoj osobnosti Ať v mládí nebo ve vyšším věku, člověk se vždy může snažit o vlastní zdokonalování. V našem společenství chceme člověka inspirovat tak, aby byl tvůrčí a rozvíjející se osobností a aby pečoval o své tělesné a duševní zdraví.

5. Soucítění, rovnost a spravedlnost v mezilidských vztazích Láska k bližnímu předpokládá soucítění, rovnost a spravedlnost, které vedou k tomu, abychom se otevírali druhým i světu. Svědomí je nám pak vodítkem při našich konkrétních životních rozhodováních.

6. Respektování hodnoty a důstojnosti každého člověka Každý člověk je neopakovatelnou bytostí a potřebuje žít tak, aby byla zachována jeho lidská důstojnost. Nikdo nesmí být diskriminován pro svou víru, rasu, národnost, věk, pohlaví, sexuální orientaci, politické přesvědčení nebo jinak.

7. Pomoc druhým a sociální odpovědnost Nedílnou součástí naší duchovní cesty je pomoc druhým. Služba bližním je praktickou zkouškou našeho duchovního života. Proto podporujeme všechny snahy o sociální spravedlnost v místním i celosvětovém měřítku.

8. Úcta k životu a přírodě Svět je navzájem propojeným celkem, o který je třeba pečovat a chránit jej. Člověk je jednou z jeho součástí. Jako unitáři chováme úctu k životu, která nás vede k spoluodpovědnosti za stav přírody a světa, a proto podporujeme všechny aktivity, které se snaží nenásilným způsobem tento princip rozvíjet a naplňovat.

9. Demokratický způsob rozhodování Organizační záležitosti a sporné otázky řešíme demokraticky s vědomím nedokonalosti tohoto způsobu rozhodování.

VěřícíEditovat

obce Náboženské společnosti českých unitářů; (v Praze tři obce, dvě na stejné adrese)

OdkazyEditovat