Wikipedie

Muzeum Šumavy Kašperské Hory

muzeum ve městě Kašperské Hory
(přesměrováno z Muzeum a galerie Šumavy Kašperské Hory)

Muzeum a galerie Šumavy Kašperské Hory je od roku 1967 organizačně jedním ze tří muzeí (Kašperské Hory, Sušice, Železná Ruda) komplexu Muzea Šumavy. Zřizovatelem je Plzeňský kraj.

Muzeum Šumavy Kašperské Hory
Budova muzea z náměstí (2012)
Budova muzea z náměstí (2012)
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
městoKašperské Hory
AdresaNáměstí čp. 140
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Historie editovat

Muzejní začátky sahají do 20. let 20. století, bylo založeno v polovině 20. let a umístěno bylo v budově Odborné školy pro zpracování dřeva.

Zakladatelem muzea byl ředitel měšťanské školy Rudolf Nowak (1863–1932), který shromáždil více než tři tisíce sbírkových předmětů z města a okolí, zhotovil různé plánky a nákresy, velký model hradu Kašperku i obrazy z Kašperských Hor a okolí města, vše uloženo ve sbírkách.[1]

Pokračovatelem byl profesor německé reálky Hans Kollibabe (1880–1950), vlastivědný pracovník a publicista, kronikář města a organizátor společenského a hudebního života, sběry lidové slovesnosti střední Šumavy vydal knižně, pro muzeum získal cenné přírůstky. V muzeu byl v té době uložen rozsáhlý městský archiv (nejstarší listiny byly z doby panování Jana Lucemburského). Ve 30. letech organizovalo muzeum sbírky k financování archeologických výzkumů keltských hradišť Obří hrad u Popelné a Hradiště na Sedle[2] u Albrechtic (Sušice).

Obyvatelstvo Kašperských Hor byl většinově německé, po roce 1945 v městě zůstalo jen málo obyvatel. Správcem muzea po roce 1945 byl učitel Emanuel Bouška (1910–1980) až do konce 60. let. V poválečných letech uhájil existenci muzea, získat pro muzeum a jeho sbírky budovu čp.140 na náměstí, v níž muzeum sídlí dodnes. Výrazně rozšířil sbírky muzea o výrobky šumavských skláren, lidové umění, obrazy a grafiku i sbírky přírodovědné.[3] Význam muzea byl posílen vyhlášením chráněné krajinné oblasti Šumava v roce 1963 a muzeum od té doby nově neslo název Šumavské muzeum.[4]

Od roku 1976 vedoucím muzea je PhDr. Vladimír Horpeniak (1948), regionální historik, autor řady odborných publikací a statí. Sbírky muzea se trvale rozšiřují, stejně jako další aktivity muzea. Muzeum se stává centrem kulturního a společenského života města. Kromě stálých expozic pořádá pravidelné krátkodobé výstavy, při nichž dlouhodobě spolupracuje s prof. Janem Roytem (např. výstavy Lidová slovesnost na Šumavě, Barokní umění na Šumavě, Umění gotiky v krajích Otavy a Úhlavy). Je spolupořadatelem koncertů interpretů vážné hudby v kostele sv. Markéty a kostele sv. Mikuláše, v Kašperských Horách účinkovali mj. houslisté Václav Hudeček a Jaroslav Svěcený nebo soubor Schola Gregoriana Pragensis s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem.

Muzeum je spoluvydavatelem sborníku Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy a řady monografií o městě Kašperské Hory a šumavském okolí. Vladimír Horpeniak je autorem řady vlastivědných a historických publikací a statí ve sbornících a v Kašperskohorském zpravodaji.

Na budově muzea byla v roce 2015 odhalena pamětní deska Janu Lucemburskému od sochaře a restaurátora Jiřího Špinky.

Sbírky editovat

Část muzejních sbírek je vystavena, ostatní zpracované sbírky jsou uloženy v depozitářích. Dokončuje se (2021) oprava domu čp. 18 v ulici Bohdana Týbla, v níž budou umístěny depozitáře a technické zázemí.

Nejstarší sbírky jsou národopisné především z 19. století (textil, lidový malovaný nábytek, zemědělské nářadí a náčiní, řemesla, zvyklosti a obyčeje). Cenný je soubor podmaleb na skle, šumavské betlémy a šumavská umrlčí prkna.

Podstatnou část umělecké a uměleckoprůmyslové sbírky tvoří sklo z bývalých skláren na střední Šumavě, především soubor secesního skla ze sklárny Lötz v Klášterském Mlýně včetně sklářských vzorníků a archivu sklárny. Ve sbírce jsou i předměty vyráběné v dřevozpracujícím podniku Bohemia-Werke u Kašperských Hor nebo výrobky bývalé Odborné školy pro zpracování dřeva.

V archeologické sbírce jsou nálezy z hradišť Obří hrad a Sedla u Albrechtic, hradu Kašperka, středověké keramiky a ze záchranných výzkumů středověkých zlatých dolů.

Sbírku výtvarného umění tvoří středověké dřevěné plastiky a sochy madon včetně soch anonymního Mistra Oplakávání ze Zvíkova. Cenným exponátem je skříňový oltář z konce 15. století, tzv. Kašperskohorská archa. Od konce 50. let je budována sbírka regionálního výtvarného umění, rozsáhlá je sbírka obrazů a grafik se šumavskou tematikou od krajinářů Aloise Moravce, Josefa Krejsy, Otakara Nejedlého a Miroslava Houště a dalších, od Josefa Váchala kromě obrazů vlastní muzeum také dřevořezy.

Umělecké řemeslo je ve sbírce zastoupeno předměty z 18.a 19. století (svícny, lampy, konvice, talíře, liturgické předměty) a výrobky bývalé dřevařské školy v Kašperských Horách.

V muzejních sbírkách jsou uloženy také písemnosti, fotografie včetně negativů a diapozitivů, filmy i zvukové záznamy a pohlednice. Sbírková knihovna obsahuje regionální literaturu Šumavy. Systematicky jsou doplňována všechna vydání spisů Karla Klostermanna.

Po roce 1945 se začalo s budováním přírodovědného pracoviště včetně zřízení biologické stanice Národního muzea. Muzeum má sbírky zoologické (vycpaniny živočichů žijících na Šumavě) a botanické. Botanický ústav AV ČR zde mj. prováděl floristický výzkum.[5] Součástí muzea je Stanice pro chráněné a ohrožené živočichy. Cenná je geologická a mineralogická sbírka získaná při geologických průzkumech.[6]

Expozice a výstavy editovat

Hlavní (čp. 140) i vedlejší (čp. 141) budova muzea byly v posledních letech rekonstruovány, fasádě byly navráceny původní architektonické prvky odstraněné při předcházejících opravách. V letech 2019-2020 byl v budově instalován výtah pro hendikepované návštěvníky. V budově čp. 141 rekonstruované v letech 2009–2011 je v přízemí umístěna Galerie Šumavy pro krátkodobé výstavy. V patře budovy se připravuje (2021) nová trvalá expozice šumavského sklářství.

V přízemí hlavní budovy je umístěna stálá expozice Staré umění z jihozápadních Čech s kolekcí středověkých uměleckých památek: mj. gotickými sochami Madony s děckem z Nezamyslic, Madony z Dobrše 1470), Panny Marie z Klatov (ca 1419-1420) a prací Mistra Oplakávaní Krista ze Zvíkova. Vystaven je pozdně gotický křídlový oltář Panny Marie Ochranitelky z Kašperských Hor. V expozici jsou i památky barokní.

Na schodišti i v expozici nás provázejí obrazy s šumavskou tematikou malířů-krajinářů.

V 1. patře je expozice Příroda Šumavy s oddíly Život v šumavském lese, Příroda šumavských sídlišť a jejich okolí, Život v prostředí šumavských vod, Příroda šumavské otevřené krajiny.

Historická expozice v 2. patře je uspořádána do oddílů: Osídlení a bydlení, Zemědělství, dřevařství, domácká výrova, lidová kultura, Sklářství, Těžba zlata a Kašperské Hory. Jsou zde vystaveny také výrobky kašperskohorské továrny Bohemia-Werke (dřevěný drát, dřeváky, dřevěné úly). Návštěvníky zaujmou především secesní výrobky sklárny Lötz v Klášterském Mlýně. V expozici je též část pokladu mincí (keramický hrnec 3756 mincí, nejstarší byl parvus Jana Lucemburského)[7] objeveného při úpravách náměstí v roce 2009.

Reference editovat

  1. ↑ HORPENIAK, Vladimír. Šumava očima Vladimíra Horpeniaka. I.. Plzeň: Starý most, 2014. 303 s. ISBN 978-80-87338-41-4. S. 255. 
  2. ↑ HORPENIAK, Vladimír. Vlastivědné muzeum v Kašperských Horách do roku 1945. Vlastivědný sborník Muzea Šumavy. Architektura - umění - muzejnictví. 2001, čís. 6, s. 85–97. 
  3. ↑ HORPENIAK, Vladimír. Skutečný tvůrce muzea pro Šumavu. Kašperskohorský zpravodaj. 2010, roč. 7, čís. 2, s. 7. 
  4. ↑ HORPENIAK, Vladimír. Šumava očima Vladimíra Horpeniaka. Plzen: Starý most, 2014. 303 s. ISBN 978-80-87338-41-4. S. 257. 
  5. ↑ KRATOCHVÍLOVÁ, Iva. Něco z historie přírodovědného oddělení Muzea Šumavy. Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy. 1995, čís. 3, s. 182–185. 
  6. ↑ Muzeum Šumavy. Sbírky Muzea Šumavy [online]. Dostupné online. 
  7. ↑ HORPENIAK, Vladimír. Nová výstava v Muzeu Šumavy. Stříbrný poklad, archeologické nálezy a jiné památky. Kašperskohorský zpravodaj. 2011, roč. 8, čís. 3, s. 10. 

Literatura editovat

  • HALZLBACHER, Zdeněk. Gotické a renesanční kachle v Muzeu Šumavy. Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy (3). Sušice: Muzeum Šumavy, 1995, s. 90-93.
  • KOVÁČ, Peter. Ikonografie pozdně gotického oltáře Madony Ochranitelky v Kašperských Horách. Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy (3). Sušice: Muzeum Šumavy, 1995, s. 33-55.
  • KRATOCHVÍLOVÁ, Irena. Zpráva o Muzeu Šumavy 1985-1987. In. Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy. Sušice: Muzeum Šumavy, 1989, s. 112-113
  • ROYT, Jan. Příspěvek k ikonografii archy z kostela Panny Marie Sněžné v Kašperských Horách. Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy (3). Sušice: Muzeum Šumavy, 1995, s. 56-65.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Muzeum_Šumavy_Kašperské_Hory&oldid=23376227“