Otevřít hlavní menu

Muszyna je město v okrese Nowy SączMalopolském vojvodství v blízkosti jižní hranice Polska se Slovenskem. Stojí v nadmořské výšce okolo 450 metrů na soutoku řeky Popradu a jeho přítoků SzczawnikuMuszynky. V roce 2014 ve městě žilo 5 069 obyvatel.[1] Nejbližším větším městem v sousedství je Krynica-Zdrój, která leží asi o osm kilometrů dále na severovýchod.[2]

Muszyna
Zespol urbanistyczny Muszyna ffolas 04.jpg
Muszyna – znak
znak
Muszyna – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo UTC+1
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Malopolské
Okres Nowy Sącz
Muszyna
Muszyna
Muszyna, Polsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 24,43 km²
Počet obyvatel 5 069 (2014)
Hustota zalidnění 207,5 obyv./km²
Správa
Vznik 1209
Oficiální web www.muszyna.pl
Telefonní předvolba (+48) 18
PSČ 33-370
Označení vozidel KNS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

NázevEditovat

Název města je pravděpodobně odvozen z latinského slova musci (mechy), které pokrývaly vlhké kameny a břehy zdejších řek. Existuje však také hypotéza, která název města odvozuje ze jména krakovského biskupa Jana Muskaty.

HistorieEditovat

Osada vznikla na hranici, která probíhala údolím Popradu na staré, tzv. maďarské, obchodní cestě. První písemná zmínka pochází z listiny vydané v roce 1209, ve které uherský král Ondřej II. umožnil proboštu Adolfovi výběr cla na Popradu u Muszyny. Vesnice v té době patřila rodu Niegovických z Półkozic.

Ve čtrnáctém století král Vladislav I. Lokýtek v důsledku sporu s biskupem Janem Muskatou vesnici připojil k majetku koruny a král Kazimír III. Veliký ji v roce 1356 povýšil na město. V roce 1391 však král Vladislav II. vrátil oblast okolo Muszyny, kterou tvořila dvě města a 35 vesnic zpět krakovské diecézi. Od té doby muszynské panství mělo vlastní správu, vojsko a soud. Vůli biskupů zastupovali starostové, z nichž nejznámější byl Stanisław Kępiński.

V patnáctém století došlo v oblasti k tzv. Valašské kolonizaci osadníky ze PodkarpatíRumunska. Dochovanými památkami na toto období jsou pravoslavné kostely.

Muszynské panství zůstalo majetkem krakovských biskupů až do roku 1781, kdy se stalo součástí Rakouska.

V roce 1914 byla otevřena železniční trať mezi Haličí a Maďarskem.

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel[3][4][5][6]
1869 1890 1900 1910 1921 1931 1943 1988 2002 2011
Obyvatelé 1 906 2 358 2 571 2 728 2 516 2 979 3 309 4 806 5 028 5 123

LázeňstvíEditovat

Roku 1930 se Muszyna stala lázeňským městem se dvěma minerálními prameny AntoniWanda. Na začátku druhé světové války byla sice lázeňská zařízení zničena, ale na konci padesátých let dvacátého století došlo k jejich obnově a uzpůsobení k léčení dýchacích potíží a nemocí trávicího systému. Prameny obsahují hořčík, vápník, sodík, draslík, železoselen.

DopravaEditovat

Městem vede žlutě značená turistická trasa z Muszynky do Żegiestówa a zeleně značená trasa do Krynica-Zdrój a dále do Wysowa-Zdrój.

PamětihodnostiEditovat

  • Zřícenina hradu Muszyna ze čtrnáctého století
  • Zámek z přelomu osmnáctého a devatenáctého století
  • Barokní opevněný kostel svatého Josefa ze sedmnáctého století
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého a kaple svatého Floriána
  • Židovský hřbitov
  • Měšťanské domy z devatenáctého a dvacátého století

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muszyna na polské Wikipedii.

  1. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 97. (polsky) 
  2. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-06-10]. Dostupné online. 
  3. Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900, tom XII, „Galizien“. Vídeň: [s.n.], 1907. Dostupné online. (německy) 
  4. Skorowidz miejscowości Rzeczypospolitej Polskiej – Tom XII – Województwo Krakowskie i Śląsk Cieszyński. Varšava: Główny Urząd Statystyczny Rzeczypospolitej Polskiej, 1925. (polsky) 
  5. Statystyka Polski. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1926. Dostupné online. (polsky) 
  6. Statystyka Polski seria C. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1938. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazyEditovat