Otevřít hlavní menu

Mravenčany

sůl či ester kyseliny mravenčí
Struktura mravenčanů

Mravenčan (neboli formiát či methanoát) je sůl kyseliny mravenčí. Většina z nich je ve vodě dobře rozpustná. Výraz formiát se také používá pro estery kyseliny mravenčí.

VýrobaEditovat

Většinu mravenčanů lze připravit reakcí kyseliny s kovem. Příklady těchto reakcí jsou:

2 HCOOH + ZnZn(HCOO)2 + H2
6 HCOOH + 2 Fe → 2 Fe(HCOO)3 + 3 H2

Reakce takto probíhá se všemi kovy, které jsou v Beketovově řadě kovů nalevo od vodíku, tedy reaktivnější, než je vodík. Reakce probíhají i se solemi slabých kyselin (nebo s hydroxidy či oxidy) kovů ušlechtilých i neušlechtilých:

CuCO3 + 2 HCOOH → Cu(HCOO)2 + CO2 + H2O
NaOH + HCOOH → HCOONa + H2O

Pro reakci s čistými ušlechtilými kovy je třeba použít oxidační činidlo, vhodným příkladem je zejména peroxid vodíku:

Cu + H2O2 + 2 HCOOH → Cu(HCOO)2 + H2O

Při přebytku peroxidu vodíku se však mravenčan začne rozpadat za vzniku černého oxidu měďnatého a malého množství nazelenalého uhličitanu měďnatého, které reagují s kyselinou mravenčí.

Vznik esterůEditovat

Kyselina mravenčí reaguje s příslušným alkoholem a vzniká ester, přičemž se ještě odštěpí z karboxylové skupiny OH, a z alkoholové skupiny H, čímž vznikne voda. Tato reakce probíhá sama, díky oxoniovým iontům v kyselině mravenčí, nicméně reakce probíhá podstatně rychleji za přítomnosti silné kyseliny, obvykle kyseliny sírové, která napomáhá při odštěpování vody. Reakce probíhá takto:

HCOOH + HORH2SO4HCOOR + H2O

PříkladyEditovat

EsteryEditovat