Otevřít hlavní menu

Motorové vozy řady M 130.3 byly lehké motorové vozy určené pro regionální tratě ČSD. Jejich výroba probíhala v letech 1933 až 1937 v Tatře Kopřivnice. Vozy byly téměř shodné s řadou M 130.2. Jedinou změnou oproti ní byla náhrada benzínového motoru motorem naftovým. Vozům řady M 130.3 (ale i dalším řadám) se přezdívalo kvůli vyvýšenému stanovišti strojvedoucího uprostřed vozu „věžáky“.

Motorový vůz
Motorový vůz řady M 130.3

Motorový vůz řady M 130.3

Označení řady
Staré označení řady M 130.3
Výrobce Tatra
Rok výroby 1933–1937
Vyrobeno kusů 30
V pravidelném provozu ne
Míst k sezení/stání
Délka přes nárazníky 01-10: 10 610 mm
11-30: 10 700 mm
Max. rychlost 60 km/h
Hmotnost 01-10: 12,62 t
11-20: 15,36 t
21-30: 15,6 t
Uspořádání pojezdu 1A
Motor Tatra
Výkon 01-10: 88 kW
11-30: 92 kW
Přenos výkonu mechanický
Přezdívky věžák

KonstrukceEditovat

Motorový vůz byl poháněn šestiválcovým čtyřtaktním dieselovým motorem Tatra. Výkon byl zpočátku 120 HP. V případě pozdějších dodávek byl zvýšen na 125 HP, což zároveň vedlo ke změně vnějších parametrů, jako je rozvor, hmotnost a počet sedadel. Tyto vozy jako první používaly převodovku pro změnu směru jízdy.[1]

Stejně jako dřívější vozy vyrobené v Tatře měly vozy řady M 130.3 mechanický přenos výkonu s planetovou převodovkou.

Další zařízení vozu, jako je vytápění vozu, nebo brzdný systém, bylo shodné s předchozími modely.

Vývoj, výroba, provozEditovat

Vozy byly vyráběny v Tatře Kopřivnice v letech 1933–1937. Ve třech sériích bylo vyrobeno celkem 30 vozů. Základní konstrukce je obdobná jako u vozů řad M 120.3, M 120.4 a M 130.2.

Vozidla s věžovým stanovištěm strojvedoucího tvořila téměř polovinu počtu motorových železničních vozů na místních drahách ČSD. Původně byla natřena tmavě šedozeleně, případně v kombinaci s hráškově zelenou. Na základě znaleckého posudku pro bezpečnost železniční dopravy a rostoucí automobilové dopravy byl tento nátěr později změněn na tmavě červenou. Vozidla registrovaná po roce 1938 byla opatřena jednotným nátěrem podle Deutsche Reichsbahn.

Vozidla se ukázala jako úspěšná a na místních drahách se udržela v provozu až do poloviny roku 1950, kdy byla postupně nahrazována novými motorovými vozy řady M 131.1.

Vůz M 130.323 byl spolu s několika vozy řady M 130.2 v roce 1938 předán MÁV. Roku 1951 byl vyřazen z osobní dopravy a v roce 1954 přestavěn. Definitivně odstaven byl po několika letech. V roce 2014 byl vůz v dezolátním stavu odstavený v Budapešti.[2]

V muzeu se nedochovalo žádné vozidlo řady M 130.3.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ČSD-Baureihe M 130.3 na německé Wikipedii.

  1. Bek Jindrich,Janata Josef, Veverka Jaroslav: Malý atlas lokomotiv 2, Elektrická a motorová trakce, Nadas-Verlag Prag, 1969
  2. STEJSKAL, Pavel. Na nákup do Budapešti [online]. Vlaky.net, 2014-07-04 [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Bek Jindřich, Janata Josef, Veverka Jaroslav: Malý atlas lokomotiv 2, Elektrická a motorová trakce, Nadas
  • Lovacz Istvan: Motorový vůz M 130.323 Železničář (č. 15/1987)