Motar přímořský

druh rostliny

Motar přímořský (Crithmum maritimum) je vytrvalá bylina slané chuti s dužnatými listy dorůstající do výšky 10 až 50 cm. Je halofyt typický pro mořské pobřeží mírného a subtropického pásma. Je jediným druhem monotypického rodu motarčeledi miříkovitých. Ojediněle se jako přechodně zavlečený neofyt může krátkodobě objevit i v české přírodě.[1][2][3]

Jak číst taxoboxMotar přímořský
alternativní popis obrázku chybí
Motar přímořský (Crithmum maritimum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád miříkotvaré (Apiales)
Čeleď miříkovité (Apiaceae)
Rod motar (Crithmum)
(L., 1753
Binomické jméno
Crithmum maritimum
(L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Typický porost
Nakvétající okolíky

RozšířeníEditovat

Vyskytuje se na pobřeží Středozemního a Černého moře a východního Atlantiku od Kanárských ostrovů a Madeiry na jihu po Britské ostrovy na severu. Obvykle roste na skalnatých březích, ojediněle i na písku či kamenitých plážích nebo v trhlinách skal. Vyskytuje se i v mezerách umělých staveb, jako jsou přístavní hráze a vlnolamy chránící břehy. Stanoviště má někdy vysoko nad hladinou, jindy téměř v dosahu mořských vln. Od mořského pobřeží se někdy vzdaluje do vnitrozemí podél vodních toků, a to pouze do míst, kam dosahuje mořský vítr přinášející mlhu. Byl uměle rozšířen na jižní pobřeží Norska i do Severní Ameriky.[1][4]

EkologieEditovat

Vyskytuje se na vlhlém břehu, případně na suchých místech ovlivňovaných vlhkým mořským vzduchem. Roste v půdě dobře propustné, kyselé i alkalické, na živiny bohaté i zcela chudé. Potřebuje však dostatek slunečního svitu a pro zimní období chráněnou polohu před studenými větry. Občas je snaha pěstovat jej ve skalce, středoevropskou zimu obvykle nepřežije. Kvete od června do srpna, plody dozrávají od srpna do října.[1][2][5][6]

PopisEditovat

Vytrvalá, na bázi dřevnatějící, hojně se větvící, lysá, dužnatá rostlina vysoká do 30 cm a v době květu až 50 cm. Lodyhy jsou porostlé neopadavými, střídavými, přisedlými, v obryse trojbokými, složenými, dvakrát až třikrát zpeřenými listy. Jejich masité úkrojky jsou čárkovitě kopinaté, sivě zelené, až 5 cm dlouhé a 5 mm široké, na vrcholu jsou ostré nebo zaoblené a na lícní straně mají žlábek. Listy mají vytrvalé pochvy, nemají však palisty.

Na konci lodyhy vyrůstají drobné, bělavé žlutozelené květy sestavené do květenství složeného okolíku, který bývá vysoký 1 až 4 cm a je složený z deseti až třiceti jednoduchých okolíku velkých do 6 cm; za plodu se okolíky prodlužují, jejich obaly i obalíčky jsou trojboké až kopinaté a dlouze vytrvalé. Pětičetné, oboupohlavné květy mají volné, obsrdčité korunní lístky žlutozeleně zbarvené, kdežto kališní lístky jsou téměř zakrnělé. V květu je pět tyčinek se žlutými prašníky a dvě nestejně velké čnělkybliznami. Opylování zajišťuje drobný hmyz nebo se květy opylí samosprašně.

Plod je podlouhle vejčitá, žebernatá dvounažka asi 5 mm dlouhá, žlutavě nebo růžově zbarvena. Dvounažka se v plné zralosti rozpadá ve dvě půlky, nažky (semena).

Po stanovišti se rostlina šíří rozrůstáním, kdežto na větší vzdálenosti dobře klíčícími nažkami, které mohou bez újmy dlouho plout v mořské vodě. Nažky nevyklíčí přímo v mořské vodě, ale když přijdou na pevnině do styku s neslanou vodou, například dešťovou, jejich klíčivost se rychle dostaví.[1][2][3][5][6][7]

VýznamEditovat

V mnoha zemích je v přímořských oblastech využíván jako pochutina, listy, stonky i květenství jsou slané a mírně štiplavé chuti. Obsahují hojně vitamínu C a minerálů. Čerstvé nebo vařené se přidávají do salátů a jiných jídel jako koření, nebo se nakládají do vinného octu a slouží k ochucování různých pokrmů.

Tento druh se v lidovém lékařství používá k léčbě obezity i při nemocech ledvin. Esenciální olej z motaru přímořského podporuje trávení a pro svou vůni je využíván i v parfumérii.[6][7][8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Motar přímořský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 04.09.2007 [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c AtlasRostlin.cz: Motar přímořský [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Crithmum maritimum [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2018 [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (česky) 
  4. POWO: Crithmum maritimum [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2020 [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Flora a Fauna: Crithmum maritimum [online]. Asturnatura, Sistema Integrado de Información Faunística y Florística Cantabríco, ES [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. a b c Plants For a Future: Crithmum maritimum [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b RENNA, Massimiliano. Reviewing the Prospects of Sea Fennel as Emerging Vegetable Crop. Journal Plants [online]. Multidisciplinary Digital Publishing Institute, Basel, Siuse, 27.10.2018 [cit. 28.06.2020]. Roč. 4, čís. 7. Dostupné online. ISSN 2223-7747. (anglicky) 
  8. CHAPPUIS, E. IUCN Red List of Threatened Species: Crithmum maritimum [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2014 [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat