Moses Mendelssohn

německý filozof

Moses Mendelssohn (6. září 1729 Dessau4. ledna 1786 Berlín) byl židovský učenec a filosof, průkopník židovského osvícenství (haskala).

Moses Mendelssohn
Narození6. září 1729
Desava
Úmrtí4. ledna 1786 (ve věku 56 let)
Berlín
Místo pohřbeníŽidovský hřbitov Berlín-Střed
Povolánífilozof, překladatel, spisovatel a překladatel Bible
Významná dílaNetivot Hashalom
Manžel(ka)Fromet Mendelssohnová
DětiDorothea Schlegelová[1][2]
Abraham Mendelssohn Bartholdy[3]
Recha Meyerová
Henriette Mendelssohnová
Joseph Mendelssohn
Nathan Mendelssohn
RodičeMendel Heymann a Bela Rachel Wahl
PříbuzníJohannes Veit a Philipp Veit (vnoučata)
VlivyGottfried Wilhelm Leibniz
John Locke
Thomas Hobbes
Baruch Spinoza
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v chudé rodině písaře, kromě mateřské řeči jidiš se naučil hebrejsky a brzy začal se studiem Talmudu. V deseti letech nastoupil do třídy desavského rabína Fränkela, vydavatele knihy Průvodce bloudících středověkého židovského filosofa Maimonida, kterou Mendelssohn brzy přečetl. Roku 1743 se s rabínem Fränkelem přestěhoval do Berlína, kde se živil kondicemi a naučil se německy, latinsky i francouzsky. Roku 1754 nastoupil jako účetní do textilní firmy otce jednoho ze svých žáků a seznámil se s básníkem a filosofem Lessingem, který mu pomohl publikovat první spis a seznámil ho s vydavatelem časopisu Briefe Friedrichem Nikolaiem.

Mendelssohn se stal vlivným kritikem německé literatury a roku 1762 se oženil s F. Gugenheimovou, s níž měl deset dětí. Roku 1763 získal první cenu Královské pruské akademie (před I. Kantem) a roku 1767 vydal dialog Faidon – modernizovanou verzi Platónova dialogu o nesmrtelnosti duše. Mendelssohn se tak přiklonil k osvícenskému a racionálnímu chápání náboženství a velmi se zasazoval o náboženskou toleranci.

Roku 1770 ho švýcarský protestantský farář Johann Kaspar Lavater veřejně vyzval, aby buď křesťanství vyvrátil, anebo se stal křesťanem. Z následující dlouhé polemiky se Mendelssohn zhroutil a věnoval se pak jen překládání Tóry. Jeho německý překlad, tištěný hebrejskými písmeny vedle originálu, který měl pomoci Židům, aby se naučili německy, vyšel v letech 17801783. I jinak se Mendelssohn věnoval zlepšení společenského postavení Židů a v knize Jeruzalém čili o náboženské moci a židovství (1786) hájil jednak náboženskou toleranci, jednak závaznost židovského zákona i pro křesťany.

Roku 1779 zvěčnil Lessing přítele Mendelssohna ve slavném dramatu Nathan moudrý. Když roku 1781 už mrtvého Lessinga nařkl Friedrich Heinrich Jacobi ze „spinozismu“ a tedy atheismu, napsal Mendelssohn jako své poslední dílo obranu Lessingovu. Mendelssonův syn Josef založil velký bankovní dům Mendelssohn, dcera Dorothea se provdala za romantického filosofa Friedricha Schlegela a v rodině mladšího syna Abrahama se narodil významný hudební skladatel Felix Mendelssohn-Bartholdy.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moses Mendelssohn na německé Wikipedii.

  1. Шлегель, Доротея. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 16.
  2. Nikolaj Fjodorovič Gruške: Шлегель, Доротея. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXIXa.
  3. Biographisches Lexikon der Münzmeister und Wardeine, Stempelschneider und Medailleure. Dostupné online. [cit. 2022-04-02]

Literatura editovat

Česky vyšel Mendelssohnův Faedon, aneb Sokratesowo poslednj rozmlauwanj o nesmrtedlnosi duše v překladu J. Černého v Praze roku 1833.

  • COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat