Otevřít hlavní menu

Moravskoostravská župa byla jednotka územní správy a samosprávy zavedená v prvorepublikovém Československu v rámci župního zřízení roku 1920. Nebyla ale fakticky uvedena do praxe a zrušena v rámci reformy státní správy roku 1927.

Vznik a zrušení župyEditovat

 
Hranice žup na Moravě a ve Slezsku, Moravskoostravská župa označena číslem XIV

Šlo o jednu z 21 žup, na které bylo území Československa rozděleno zákonem o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, přijatým 29. února 1920. Moravskoostravská župa měla pořadové číslo XIV (formální označení Župa XIV). Zákon předpokládal vznik župního úřadu v čele s županem a župního zastupitelstva jako samosprávného sboru. Při župním zastupitelstvu měl být zřízen župní výbor, župní finanční komise a další komise. Moravskoostravská župa měla být součástí nadregionálního župního svazu v hranicích pozdější Země Moravskoslezské.[1]

Župní zřízení ovšem čelilo od počátku silné kritice a nebylo (s výjimkou Slovenska) uvedeno do praxe. 14. července 1927 byl přijat Zákon o organizaci politické správy, rušící župy a zavádějící zemskou soustavu. Moravskoostravská župa se stala součástí Země Moravskoslezské.[1][2] Reziduem župního zřízení zůstaly volební kraje pro volby do Národního shromáždění republiky Československé, které po celé období první republiky zachovávaly hranice žup (v případě Moravskoostravské župy šlo o volební kraj XIV se sídlem v Moravské Ostravě).[3][4]

Územní vymezení župyEditovat

Moravskoostravská župa zahrnovala území severní a severovýchodní Moravy a části Českého Slezska, od Vsetínska na jihu až po ostravskou aglomeraci a státní hranici s Německem na severu, na západě přes Opavsko a Krnovsko až po Osoblažský výběžek. Z území župy byla původně vyňata menší moravská enkláva okolo města Jindřichov v českém Slezsku a soudní okres Jindřichov byl začleněn do Olomoucké župy. Šlo ale o omyl při přepisu rozhodnutí ústavního výboru parlamentu do finálního znění zákona, který byl proto ještě během roku 1920 korigován a Jindřichov s okolím začleněn do Moravskoostravské župy. Naopak k území Moravskoostravské župy byla ještě v průběhu roku 1920 připojena zrušená Těšínská župa, která po odstoupení podstatné části Těšínska Polsku ztratila demografický a územní potenciál samostatné župy.[3] Z etnického hlediska šlo župu s českou převahou, v severním příhraničním pásu na Opavsku ovšem s kompaktní oblastí německého osídlení a na severovýchodním hraničním pomezí s polským osídlením.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Černá, Vladimíra: Přijetí a realizace župního zákona z roku 1920 [online]. muni.cz [cit. 2012-10-16]. Dostupné online. (česky) 
  2. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 400-401. (česky) 
  3. a b Vládní návrh, kterým se mění článek I. zákona ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n. (řád volební do poslanecké sněmovny), dále § 9 zákona ze dne 29. února 1920, č. 124 Sb. z. a n. (zákon o složení a pravomoci senátu), a příloha A k § 2 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. (zákon o zřízení župních a okresních úřadů). [online]. psp.cz [cit. 2012-10-16]. Dostupné online. (česky) 
  4. Návrh poslance I. Hrušovského a druhů na změnu zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 Sb. z. a n. (řád volení do poslanecké sněmovny) ve znění novely z 15. října 1925, čís. 205 Sb. z. a n. [online]. psp.cz [cit. 2012-10-16]. Dostupné online. (česky)