Moravské a Slezské informační centrum

Moravské a Slezské informační centrum, ve zkratce MaSIC, byl jeden z nejradikálnějších moravistických subjektů,[1] působící v Československu a Česku od června 1992. Fungoval v propojení s ostatními moravistickými subjekty a spolupracoval i s dalšími stranami, které se profilovaly na moravské otázce (například SPR-RSČ či Levý blok). Jeho poslední výrazné aktivity jsou spojeny s radikálním levicovým subjektem Sjednocená fronta.[1] Po celou dobu své existence byl výrazně spojen s osobou předsedy Josefa Pecla a mnohdy se pohyboval na hraně zákona.[2]

Vznik a vztah k ostatním subjektůmEditovat

 
Alena Ovčačíková, jedna z hlavních iniciátorů Moravského a Slezského informačního centra

MaSIC vznikl v červnu 1992Olomouci.[3] Jeho hlavními iniciátory byli Josef Pecl a poslankyně Federálního shromáždění zvolená za Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko Alena Ovčačíková.[3] Za svůj hlavní cíl si MaSIC vytkl koordinaci všech politických stran a hnutí v otázce obnovení práv Moravy s českou částí Slezska. Definovalo se jako „přísně nadstranický, účelový a tím i dočasný subjekt“. Předsedou MaSIC a jeho hlavní osobou se stal Josef Pecl z Brna.[4]

Schůzek MaSIC se účastnily různé politické subjekty, včetně SPR-RSČ, Levého bloku a Unie mužů. Pozorovatelem za Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko u MaSIC byl poslanec České národní rady Pavel Balcárek.[4] Aktivity MaSIC byly spojeny zejména s Moravským sdružením politických stran a hnutí (MaSIC měl toto sdružení institucionalizovat), Moravskoslezským sněmem a Moravskoslezskou vládou (pokusy o vytvoření moravských státních struktur na území Moravy a Českého Slezska) a Moravskoslezským hnutím (platforma uvnitř HSD-SMS). Tyto subjekty byly z větší části ideově podobné a personálně provázané. Jejich činnost se tak vzájemně překrývala ve složitém komplexu mnohavrstevných vztahů.[3]

V osobě Josefa Pecla MaSIC dostával prostor v časopise ultrapravicových nacionalistických katolíků Dnešek, vycházejícím v letech 19911993. Josef Pecl byl též pozván do Moskvy předsedou Liberální demokratické strany Ruska Vladimirem Žirinovským. Toto setkání se však vzhledem ke krátkosti termínu a problémům s dopravou neuskutečnilo.[1]

Poslední viditelnější aktivity MaSIC jsou spojeny s radikálním levicovým subjektem Sjednocená fronta, jehož součástí byla vedle MaSIC a dalších subjektů i Strana československých komunistů Ludvíka Zifčáka. 15. června 2000 se Sjednocená fronta na tiskové konferenci v Brně označila za hlavního pořadatele všech protestů proti zasedání MMF v Praze.[1]

TémataEditovat

Rétorika Moravského a Slezského informačního centra byla srovnatelná s rétorikou Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko v jeho bártovském období a Moravskou národní stranou v jejím dřímalovském období.[1] Postupem doby se MaSIC stávala stále více radikální.[5]

Ve svých proklamacích a analýzách se centrum odvolávalo na historickou a náboženskou specifičnost Moravy a její údajné vykořisťování ze strany pražského byrokratického centra. Stále opakovalo stejná témata (údajná zmanipulovanost sčítání lidu v roce 1991, ekonomická likvidace Moravy, kulturní genocida moravského národa ze strany Čechů, nelegitimita institucí Česka na území Moravy). Historické souvislosti a argumenty často vykládalo tendenčně či je překrucovalo.[6]

O Česku MaSIC vždy hovořil jako o „tzv. České republice“ a bylo pro něj nepřijatelné, resp. nelegální vše, co obsahovalo přídavné jménočeské“ či „česká“. Podle názoru předsedy Josefa Pecla vznikla Česká republika v roce 1949, je výsledkem komunistické totality a jde o nehomogenní celek, který se v rámci evropské integrace stejně rozdělí.[7]

Ve vztahu ke sčítáním lidu MaSIC požadoval, aby na sčítacích formulářích byla vždy výslovně uvedena národnost moravská a slezská, pro území Moravy a Slezska navíc na prvním místě.[8]

ČinnostEditovat

19. prosince 1992 na setkání v Kroměříži shromážděné moravistické subjekty odmítly ústavu „tzv. České republiky“ a odmítly uznat legitimitu „tzv. České národní rady“. Dále vyzvaly Moravskoslezský sněm k přijetí ústavy Moravy a Slezska, vyhlášení co nejdříve voleb do Moravskoslezského sněmu a neodkladnému navázání spolupráce s politickými reprezentacemi Slovenska, Polska, Rakouska a Čech. Též apelovaly na vlády demokratických států, aby „v duchu Listiny základních práv a svobod člověka a Charty o samosprávě neuznaly tzv. Českou republiku a její protektorát nad Moravou a částí Slezska“.[5]

12. června 1993 MaSIC uspořádalo jednání čtrnácti politických stran, hnutí, občanských iniciativ a měst v Olomouci. Účastníci vydali prohlášení, podle kterého „Moravě přísluší právo rozhodnout o svém postavení v Evropě a to i mimo rámec tzv. České republiky“ a „současný český šovinismus, který je příčinou likvidace moravského hospodářství, zemědělství, kultury a vzdělanosti, nabývá rozměrů genocidy páchané na moravském národě“.[5]

Pravděpodobně v roce 1994 MaSIC vydal dokument s názvem Charta Moravorum. V ní vyzval k aktům občanské neposlušnosti vůči Čechům, a to od přepisování tvarů slova „český“ na tabulích s názvy podniků, přes přemazávání znaku Čech ve velkém státním znaku „tzv. České republiky“ a přemazávání malého státního znaku „tzv. České republiky“, až po vytváření „vlastní moravské obranné struktury“. Charta Moravorum též obsahovala osobní útoky na další dva moravisty – Jana Kryčera a Ivana Dřímala. Naznačovala, že Kryčerovo vedení Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko a Dřímalovo vedení Moravské národní strany jsou pod kontrolou české bezpečnostní služby a mají tyto strany ve skutečnosti paralyzovat. Tyto osobní útoky souvisely s v té době vyhrocenými vztahy mezi MaSIC a těmito subjekty.[5]

Na popud MaSIC se 14. května 1994 sešli zástupci moravistických subjektů na setkání v Ostravě-Porubě.[5] Vzhledem k zániku Československa a toho, že poslední volby proběhly ještě za jeho existence,[5] požadovali vypsání předčasných parlamentních voleb a navrhli, aby bylo současně s komunálními volbami v roce 1994 provedeno nové zjištění národnosti obyvatel. Dále zaslali dopis bývalým poslancům Federálního shromáždění a poslancům České národní rady, zvoleným na Moravě a v Českém Slezsku v posledních volbách a vyzvali je k obraně práv moravského národa jejich sdružením v Moravskoslezském sněmu.[9]

11. června 1996 požádal MaSIC úspěšně o registraci jako občanské sdružení. Základním cílem bylo stanoveno „usilování o spolupráci všech subjektů, které mají za cíl podporu občanské a národní identity občanů moravské a slezské národnosti“.[9] 9. srpna 1996 vydal MaSIC programové prohlášení. V něm bylo konstatováno, že míra centralizace prostředků a jejich byrokratické rozdělování je dnes v „tzv. České republice“ údajně výrazně větší, než za éry socialismu a že hlavním úkolem MaSIC je boj proti údajným informačním bariérám a dezinformacím šířením pravdivých informací.[9] Na výsledky parlamentních voleb v roce 1996, ve kterých moravistické strany ztratily zastoupení v parlamentu a přišly tak definitivně o politickou relevanci, reagoval MaSIC velmi kriticky. Moravistické strany obvinil ze znehodnocení odkazu Boleslava Bárty.[9]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Pavlína Springerová: Moravské a Slezské informační centrum, str. 11. www.rexter.cz [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. 
  2. Pavlína Springerová: Moravské a Slezské informační centrum, str. 12. www.rexter.cz [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. 
  3. a b c Pavlína Springerová: Moravské a Slezské informační centrum, str. 1. www.rexter.cz [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. 
  4. a b Pavlína Springerová: Moravské a Slezské informační centrum, str. 2. www.rexter.cz [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. 
  5. a b c d e f Pavlína Springerová: Moravské a Slezské informační centrum, str. 5. www.rexter.cz [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. 
  6. Pavlína Springerová: Moravské a Slezské informační centrum, str. 7. www.rexter.cz [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. 
  7. Pavlína Springerová: Moravské a Slezské informační centrum, str. 10. www.rexter.cz [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. 
  8. Pavlína Springerová: Moravské a Slezské informační centrum, str. 7. www.rexter.cz [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. 
  9. a b c d Pavlína Springerová: Moravské a Slezské informační centrum, str. 6. www.rexter.cz [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat