Otevřít hlavní menu

Morane-Saulnier L byl francouzský vzpěrový hornoplošník s dvoučlennou osádkou užívaný počátkem první světové války jako průzkumný a posléze i stíhací letoun.

Typ L
Morane-Saulnier L na letišti v Amiens, 1915
Morane-Saulnier L na letišti v Amiens, 1915
Určení průzkumný a stíhací letoun
Výrobce Morane-Saulnier
První let červenec 1914
Zařazeno 1914
Vyřazeno 1916
Charakter vyřazen ze služby
Uživatel Aéronautique militaire
Royal Flying Corps
Letectvo carského Ruska
Vyvinuto z typu Morane-Saulnier G
Varianty Morane-Saulnier LA
Další vývoj Morane-Saulnier P
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývojEditovat

Typ L vznikl koncem roku 1913 z typu Morane-Saulnier G, z něhož byl převzat upravený trup čtverhranného průřezu, který byl doplněn nově zkonstruovaným křídlem baldachýnového typu, neseného na vzpěrové konstrukci nad trupem, a vyztužené dráty. Konstrukce letounu byla převážně dřevěná, s výjimkou vzpěr podvozku a kostry ocasních ploch tvořených ocelovými trubkami, a potažená plátnem. Francouzská armáda stroji přidělila označení Morane-Saulnier 3. U firmy Morane-Saulnier za války vzniklo přibližně 600 kusů stroje.[1]

Koncem roku 1914 vznikla odvozená varianta Morane-Saulnier LA, s novým křídlem vybaveným křidélky, namísto dosavadního které užívalo kroucení křídel, trupem doplněným aerodynamickými panely na téměř kruhový průřez a vrtulovým kuželem, zlepšujícím aerodynamické vlastnosti. Francouzské armádní letectvo tomuto typu přidělilo označení Morane-Saulnier 4.

Operační nasazeníEditovat

 
Pohled na vrtuli typu L s ochrannými klíny.

Francouzské armádní letectvo zpočátku neprojevilo o typ zájem, a svolilo k výrobě typu na export do Osmanské říše. Po vypuknutí války v roce 1914 byla dodávka pozastavena a vyrobené stroje zařazeny do výzbroje francouzských armádních vzdušných sil, pro které byla také zahájena výroba dalších kusů. Na frontě byly letouny zpočátku nasazovány jako pozorovací a průzkumné, a později i jako bombardovací. Pozorovatel byl často ozbrojen, zpočátku karabinou, později pak pohyblivě lafetovaným lehkým kulometem, a již v průběhu roku 1914 byl typ často označován jako „stíhací Morane“ (francouzsky Morane de chasse).[2][3]: s. 3

V prosinci 1914 Roland Garros, tehdy příslušník letky MS 26, a původně zkušební pilot firmy Morane-Saulnier, ve spolupráci se svým mechanikem Julesem Hue, jím pilotovaný exemplář opatřil kulometem (pravděpodobně typu Hotchkiss M1914) pevně namontovaným před kokpitem v ose letounu a střílejícím okruhem vrtule, kterou proti poškození chránily ocelové odrazné klíny.[3]: s. 3 Vznikl tak jeden z prvních stíhacích letounů vůbec, a první stíhací letoun s tažným motorem a výzbrojí pevně instalovanou v ose trupu.[2][3]: s. 3 Garros na něm 1. dubna 1915 dosáhl svého prvního vzdušného vítězství.[3]: s. 3 Takto upravený stroj začali užívat i někteří další francouzští letci, například Eugène Gilbert, Georges Guynemer a Adolphe Pégoud, pozdější první letecké eso války. Počátkem roku 1915 pak typ proslul především působením ve stíhací roli, ale již během léta téhož roku začal být nahrazován novějšími typy vhodnějšími k této úloze, například Morane-Saulnier N a Nieuport 10, a od počátku roku 1916 již byl využíván převážně v druholiniových rolích.

Letoun byl užíván i britskými vzdušnými silami, armádním Royal Flying Corps a námořní Royal Naval Air Service, příslušník jejíž 1. peruti Flight Sub-Lieutenant Reginald Warneford 7. června 1915 nedaleko Ostende za použití typu L zničil německou vzducholoď LZ 37,[3]: s. 4 první zeppelin zničený ve vzdušném boji.

Typ byl dodáván i armádním leteckým silám carského Ruska, kde byl také v licenci sériově vyráběn.

Několik kusů Morane-Saulnier L sloužilo i v leteckých silách některých dalších zemí, včetně států nově vzniklých po skončení první světové války.

Licenční výrobaEditovat

Ještě před první světovou válkou byla licence na typ L prodána německé společnosti Pfalz Flugzeugwerke, která jej vyráběla jako neozbrojený průzkumný Pfalz A.I (s motorem Oberursel U.0 o výkonu 80 hp) a A.II (s motorem Oberursel U.I o výkonu 100 hp) pro potřeby letecké složky Bavorské armády. V průběhu války vznikla i ozbrojená varianta stroje, Pfalz E.III, vycházející z verze A.II a vyzbrojená synchronizovaným kulometem Spandau lMG 08.

Až 400 kusů typu L bylo během první světové války licenčně vyprodukováno v carském Rusku společností Dux, a dalších 30 letounů vzniklo u firmy Lebeděv.[1] Tyto stroje doplnily přibližně 100 exemplářů dovezených z Francie.

Nejméně pět kusů stroje bylo také po roce 1914 licenčně vyrobeno švédskou společností E. Thulins Aeroplanfabrik jako Thulin D s motorem vlastní konstrukce Thulin A o výkonu 90 hp.

VariantyEditovat

AB Enoch Thulins Aeroplansfabrik
  • Thulin D
Morane-Saulnier
  • Type L (MoS.3)
  • Type LA (MoS.4)
Pfalz Fluegzeugwerke
  • Pfalz A.I
  • Pfalz A.II
  • Pfalz E.III

UživateléEditovat

Specifikace (Typ L)Editovat

 
Třípohledový nákres stroje Morane-Saulnier L.

Údaje podle publikace French Aircraft of the First World War[1]

Technické údajeEditovat

VýkonyEditovat

  • Maximální rychlost: 125 km/h
  • Vytrvalost: 4 hodiny
  • Dolet:
  • Dostup:
  • Výstup do 1 000 m: 8 minut

VýzbrojEditovat

nebo
nebo
  • 6 × 20lb puma[3]: s. 29

ReferenceEditovat

  1. a b c d e DAVILLA, Dr. James J.; SOLTAN, Arthur. French Aircraft of the First World War. Mountain View, CA: Flying Machines Press, 1997. ISBN 978-1891268090. Kapitola Morane-Saulnier Types L and LA, s. 314-320. (anglicky) 
  2. a b VÍŠEK, Ivan. Dvojí prvenství letounu Morane-Saulnier typ L. Historie a plastikové modelářství. Červenec 1995, roč. V., čís. 7, s. 16-20. ISSN 1210-1427. 
  3. a b c d e f BRUCE, J.M. Morane Saulnier Type L. Ilustrace R. L. Rimell; Ian R. Stair (výkresy). 2. vyd. Berkhamsted, Herts: Albatros Productions Ltd., 1998. (Windsock Datafile; sv. 16). ISBN 0-948414-20-0. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • BRUCE, J.M. Morane Saulnier Type L. Ilustrace R. L. Rimell; Ian R. Stair (výkresy). 2. vyd. Berkhamsted, Herts: Albatros Productions Ltd., 1998. 29 s. (Windsock Datafile; sv. 16). ISBN 0-948414-20-0. (anglicky) 
  • DAVILLA, Dr. James J.; SOLTAN, Arthur. French Aircraft of the First World War. Mountain View, CA: Flying Machines Press, 1997. ISBN 978-1891268090. Kapitola Morane-Saulnier Types L and LA, s. 314-320. (anglicky) 
  • VÍŠEK, Ivan. Dvojí prvenství letounu Morane-Saulnier typ L. Historie a plastikové modelářství. Červenec 1995, roč. V., čís. 7, s. 16-20. ISSN 1210-1427. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat