Otevřít hlavní menu

Mopan

druh rostliny

Mopan[1] je rod rostlin z čeledi bobovité, jehož jediným zástupcem je Colophospermum mopane. Je to keřstrom s dvoulistými listy a nenápadnými květy. Vyskytuje se v jižních oblastech střední Afriky, kde často vytváří dominatní porosty, tzv. mopanové lesy. Tato dřevina poskytuje mnohostranný užitek.

Jak číst taxoboxMopan
alternativní popis obrázku chybí
Mopan Colophospermum mopane
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Podčeleď Detarioideae
Rod mopan (Colophospermum)
Binomické jméno
Colophospermum mopane
(J.Kirk ex Benth.) J.Léonard, 1949
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Listy mopanu

PopisEditovat

Mopan je beztrnný opadavý nebo poloopadavý keřstrom dorůstající výšky až 20 metrů. Borka je šedohnědá, hluboce podélně brázditá. Listy jsou dvoulisté, krátce řapíkaté, složené ze 2 asymetrických, přisedlých, kožovitých lístků. Lístky jsou 5 až 10 cm dlouhé, na ploše prosvítavě tečkované. Palisty jsou opadavé. V poledním žáru se listy zavírají. Květy jsou drobné (asi 0,5 cm dlouhé), bílé až zelenavé, uspořádané ve 2 řadách v úzkých převislých hroznech či latách. Kalich je složen ze 4 kališních lístků. Koruna chybí. Tyčinek je asi 20 až 25, jsou volné a vyčnívají z květů. Semeník je přisedlý nebo stopkatý a obsahuje jediné vajíčko. Čnělka je válcovitá a často bočně připojená k semeníku. Plody jsou podlouhle eliptické až srpovitě vejčité, asi 6 cm dlouhé, tence kožovité, zploštělé nebo naduté, nepukavé. Obsahují jediné ledvinovité, žlutavé semeno.[2][3][4]

RozšířeníEditovat

Tento druh je rozšířen v tropické Africe. Je zvláště hojný v Zimbabwe, Malawi, Mosambiku a jihoafrickém Transvaalu, dále se vyskytuje v jižní Angole, severní Botswaně, severní Namibii a jižní Zambii. Stromy rostou na nížinných naplaveninách a na savanách v oblastech se sezónním obdobím sucha. V mnohých nížinných, sušších oblastech Afriky tento druh dominuje a vytváří řídké, tzv. mopanové lesy. Odhaduje se, že tyto lesy pokrývají rozlohu přes 500000 km2.[2][5]

TaxonomieEditovat

Druh Colophospermum mopane byl poprvé popsán v roce 1865 jako Copaifera mopane. Později byl zařazen do rodu Copaiba. V roce 1949 pak byl přeřazen do samostatného monotypického rodu Colophospermum.[6]

Ekologické interakceEditovat

Květy mopanu jsou pravděpodobně opylovány větrem.[5] V porostech tvoří mopan dominantní složku a často tam nerostou téměř žádné jiné rostliny.[3] Listy mají terpentýnovou vůni a jsou velmi výživné. Obsahují přibližně 12% bílkovin a poskytují potravu mnohým býložravcům, např. slonům. Listím se živí také velké housenky martináče Gonimbrasia belina. Porosty mopanu jsou často zapáleny úderem blesku a jsou považovány za nebezpečný úkryt, neboť dřevo dobře hoří i z čerstva.[2]

VýznamEditovat

Dřevo mopanu je červenohnědé až téměř černé, tvrdé, těžké, dobře opracovatelné a odolné vůči termitům. Je používáno na stavby, mostní konstrukce i drobné předměty. Na listech mopanu žijí housenky martináče Gonimbrasia belina, známé jako "mopanoví červi" (mopane worms). Domorodci je sbírají a po usušení nebo upražení konzumují. Mají oříškovou chuť. Z kůry získávají vlákna a také třísloviny, které používají k vydělávání kůží. Ze dřeva se připravuje léčivo používané při zánětech očí, z kořenů přípravek proti tasemnicím.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  3. a b MACKINDER, Barbara et al. Colophospermum mopane [online]. Kew Royal Botanical Garden. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. 
  4. AUBREY, Alice. PlantZAfrica: Colophospermum mopane [online]. 2004. Dostupné online. 
  5. a b Legumes of the World. [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-11. 
  6. The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat