Mongolské ajmagy

Ajmag (mongolsky аймаг) je slovo, které v mongolských a tureckých jazycích znamená kmen. V Mongolsku (a Číně) je použito pro pojmenování administrativních jednotek.

V Mongolsku jsou ajmagy administrativní jednotky nejvyšší úrovně. Každý ajmag se dělí na několik somon. Hlavní město Ulánbátar je spravováno zvlášť.

Přehled ajmagůEditovat

 
Mongolské ajmagy
 
Ajmag ve staromongolském písmu
ISO kód Ajmag mongolsky Hlavní město mongolsky
MN-069 Bajanchongorský ajmag Баянхонгор Bajanchongor Баянхонгор
MN-071 Bajanölgijský ajmag Баян-Өлгий Ölgij Өлгий
MN-067 Bulganský ajmag Булган Bulgan Булган
MN-047 Centrální ajmag Төв Zúnmod Зуунмод
MN-037 Darchanúlský ajmag Дархан-Уул Darchan Дархан
MN-065 Gobialtajský ajmag Говь-Алтай Altaj Алтай
MN-064 Gobisümberský ajmag Говь-Сүмбэр Čojr Чойр
MN-039 Chentijský ajmag Хэнтий Öndörchán Өндөрхаан
MN-043 Chovdský ajmag Ховд Chovd Ховд
MN-041 Chövsgölský ajmag Хөвсгөл Mörön Мөрөн
MN-053 Jihogobijský ajmag Өмнөговь Dalanzadgad Даланзадгад
MN-055 Jihochangajský ajmag Өвөрхангай Arvajchér Арвайхээр
MN-035 Orchonský ajmag Орхон Erdenet Эрдэнэт
MN-049 Selengský ajmag Сэлэнгэ Süchbátar Сүхбаатар
MN-073 Severochangajský ajmag Архангай Cecerleg Цэцэрлэг
MN-059 Středogobijský ajmag Дундговь Mandal Gov Мандал-Говь
MN-051 Süchbátarský ajmag Сүхбаатар Barún Urt Баруун-Урт
MN-046 Uvský ajmag Увс Ulángom Улаангом
MN-061 Východní ajmag Дорнод Čojbalsan Чойбалсан
MN-063 Východogobijský ajmag Дорноговь Sajnšand Сайншанд
MN-057 Zavchanský ajmag Завхан Uliastaj Улиастай

HistorieEditovat

Po připojení vnějšího Mongolska (tedy území dnešního Mongolska) bylo toto rozděleno ve tři ajmagy – Secenchánský, Tüšetuchánský a Džasaktuchánský, od roku 1725 i Sajn-nojonchánský. Samostatné postavení měla Chovdská oblast a pohraniční regiony.

Po vyhlášení nezávislosti Mongolska v roce 1921 zůstalo vnitřní Mongolsko součástí Číny a Tannu Tuva se stala nezávislou republikou (dnes autonomní Tuvinská republika v Rusku). Nově vzniklá Mongolská lidová republika vzala stávající uspořádání za své počáteční.

Po skončení nevyhlášené sovětsko-japonské pohraniční války (1938-1939) proběhla v roce 1941 reorganizace administrativního uspořádání, jejímž výsledkem byly ajmagy. Vznikly Severochangajský ajmag, Čojbalsanský ajmag, Východogobijský ajmag, Zavchanský ajmag, Chentijský ajmag, Chovdský ajmag, Chövsgölský ajmag, Jihogobijský ajmag, Jihochangajský ajmag, Centrální ajmag a Uvský ajmag. Dlouhý pás jižní Gobi připadl v roce 1954 zpět Číně. Administrativní rozdělení bylo dokončeno vytvořením dalších ajmagů. Byly to Bajanchongorský ajmag, Bajanölgijský ajmag, Bulganský ajmag, Středogobijský ajmag, Gobialtajský ajmag a Süchbátarský ajmag. Selengský ajmag se od Centrálního ajmagu oddělil o dva roky později.

Čojbalsanský ajmag byl přejmenován na Východní ajmag v roce 1963 a hlavní město Ulánbátar se oddělilo od Centrálního ajmagu a vytvořilo zvláštní oblast na úrovni ajmagu. Stejný status dostala nově vzniklá průmyslová centra Darchan (1961 v Selengském ajmagu) a Erdenet (1975 v Bulganském aymagu). V roce 1994 byly dva somon odděleny od Bulganského ajmagu a okolo města Erdenet byl vytvořen Orchonský ajmag a dále byly čtyři somon odděleny od Selengského aymagu a byl vytvořen Darchanúlský ajmag okolo Darchanu a zároveň byl ukončen speciální status obou měst. Gobisümberský ajmag vznikl v roce 1996 oddělením od Východogobijského ajmagu.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat