Mondragón M1908
Mondragón M1908 je považována za první samonabíjecí vojenskou pušku. Samonabíjecí verze vznikla z opakovací pušky s přímotažným závěrem M1893/M1894. Tvůrcem zbraně byl mexický konstruktér Manuel Mondragón.
| Mondragón M1908 | |
|---|---|
 Mondragón M1908 vespod | |
| Typ | samonabíjecí puška |
| Místo původu |  Mexiko |
| Historie služby | |
| Používána | Mexiko, Německo |
| Války | Mexická revoluce, první světová válka |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Manuel Mondragón |
| Navrženo | 1904 |
| Výrobce | SIG |
| Výroba | 1908- |
| Vyrobeno kusů | 4000 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 4,18 kg |
| Délka | 1105 mm |
| Délka hlavně | 577 mm |
| Typ náboje | 7 × 57 mm Mauser |
| Princip střelby | odběr prachových plynů, rotační závorník |
| Maximální dostřel | cca 2000 m |
| Zásobování municí | schránka na 10 nábojů |
| Hledí | otevřené stavitelné |
Historie editovat
V roce 1908 zavedla mexická armáda zbraň do výzbroje pod jménem (Fusil Porfirio Díaz Sistema Mondragón Modelo 1908) a objednala 4000 zbraní u zbrojovky SIG. V roce 1910 mexická armáda převzala prvních 400 zbraní.[pozn. 1] Záhy se projevily problémy s funkčností zbraní způsobené nekvalitním střelivem domácí výroby a poté co vypukla mexická revoluce se zřejmě mexická vláda potýkala rovněž s nedostatkem peněz a proto Mexiko stornovalo objednávku a odmítlo zaplatit za další zbraně. Zbrojovce SIG zustal zbytek vyrobených zbraní, které Mexičané neodebrali, mohlo se jednat o 3600 hotových zbraní, ale není jisté zdali bylo tolik zbraní opravdu vyrobeno[1]. SIG neúspěšně hledal kupce pro tyto zbraně až do vypuknutí první světové války, kdy Německé císařství odkoupilo větší množství těchto zbraní v ráži 7,92 × 57 mm Mauser. V zákopových bojích se pušky příliš neosvědčily pro svoji náchylnost vůči nečistotám. Proto bylo rozhodnuto zbraně využívat u letectva, byli jimi vybaveni pozorovatelé letadel, vzducholodí a upoutaných balónů. Tato verze nesla označení Flieger-Selbstladekarabiner, Modell 1915 a byla vybavena odnímatelným zásobníkem na 12 nábojů později i 30raným bubnovým zásobníkem. Dále byly pušky opatřeny lapačem vystřelených nábojnic. Samonabíjecí pušky vydržely v leteckých soubojích jen krátce, než byly nahrazeny kulomety.
Konstrukce editovat
Mondragón M1908 byl poměrně robustní a kvalitně zpracován. Zbraň fungovala na principu odběru tlaku prachových plynů, odvedených po výstřelu z vnitřku hlavně plynovým kanálkem do plynového válce, umístěného pod hlavní. Ve válci plyny působí na píst, který byl spojen táhlem s nosičem závorníku, který pootočil a odsunul rotační závorník. Konstrukce zbraně byla nadčasová a svým řešením je podobná současným zbraním. Na začátku předpažbí se nacházela páka, jejímž otočením bylo možné uzavřit plynový kanálek a tak pušku přeměnit na opakovačku. U pozdější verze bylo možné pomocí otočení kolíčku na napínací páce přerušit spojení závěru s pístem. Původní verze pro mexickou armádu byla vybavena sklopnou dvojnožkou. Střelivo bylo možné doplňovat do zbraně z 5raných nábojových pásků.
Poznámky editovat
- ↑ nejčastěji uváděné číslo, ale nejsou pro něj důkazy.
Reference editovat
- ↑ Mondragon 1908 Semiauto Rifles - 4 Different Examples. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mondragón M1908 na Wikimedia Commons
