Mokrý

část obce Všeň v okrese Semily
Další významy jsou uvedeny na stránce Mokrý (rozcestník).

Mokrý je vesnice patřící k obci Všeň v okrese Semily. Přiléhá ze západní strany ke Všeni. Je zde evidováno 34 adres.[2] Trvale zde žije 47 obyvatel.[3]

Mokrý
Mokrý, pohled ze silnice III/27920. Budova s komínem a čapím hnízdem je bývalá družstevní mlékárna z roku 1901, dnes expedice nakladatelství Alter. Údajně jde o jediné trvalé hnízdiště čápa bílého v okrese Semily.
Mokrý, pohled ze silnice III/27920. Budova s komínem a čapím hnízdem je bývalá družstevní mlékárna z roku 1901, dnes expedice nakladatelství Alter. Údajně jde o jediné trvalé hnízdiště čápa bílého v okrese Semily.
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Všeň
Okres Semily
Kraj Liberecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 76 (2011)[1]
Katastrální území Všeň (5,6 km²)
PSČ 511 01
Počet domů 34 (2011)[1]
Mokrý
Mokrý
Další údaje
Kód části obce 187232
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mokrý leží v katastrálním území Všeň o výměře 5,6 km2.[4]

HistorieEditovat

 
Pohled od trafostanice na hranici se Všení

Za nejstarší zmínku o Mokrém, původně zemědělské vesnici, je považován výčet vesnic zkonfiskovaných Adamovi z Vartmberka roku 1547.[5] Po vpádu Švédů pod vedením Banéra (kolem roku 1640) byly všechny tři usedlosti v Mokrém uváděny jako pusté.[5] Z Mokrého pocházel významný český obrozenec František Jan Tomsa, narodil se 4. října 1751 v Hamrech u Turnova, odkud pocházela jeho matka, a ještě v den narození byl převezen domů do Mokrého č. p. 7 a pokřtěn na Všeni.[5] V roce 1903 čítal Mokrý 121 obyvatel a 22 domů, jako živnostníci jsou uváděni košíkář a obuvník Špetlíkovi, krejčí Bulíř a švadlena Bártová, mezi většími rolníky byl uváděn Václav Jíra z č. p. 5 s 18 hektary.[6]

 
Trafostanice mezi Mokrým a Všení

Mezi památkami a zajímavostmi je jmenována původní barokní brána bývalé usedlosti č. p. 12 a historický kříž od lidového umělce na návsi.[7] Na komíně bývalé družstevní mlékárny z roku 1901, kde dnes působí expedice nakladatelství učebnic Alter, navazujícího na odkaz Františka Jana Tomsy, se nachází hnízdo čápa bílého,[8] údajně jediné trvalé hnízdiště v okrese Semily.[9]

DopravaEditovat

 
Odbočka ze silnice III/27920 směrem k centru vsi

Horní částí Mokrého (jeho jižním okrajem) prochází silnice III/27920 spojující Všeň a Doubravu. U odbočky místní komunikace k návsi, u hranice Všeně a Mokrého, je autobusová zastávka „Všeň, Mokrý“: zajíždějí sem pouze v pracovní dny mimo prázdniny ranní a odpolední spoj spojující Ploukonice se Všení a Turnovem (linka 670109). Více spojů jezdí v pracovní dny na turnovsko-vyskeřské lince přes sousední Všeň.

V 90. letech či později byla z Příšovic přes Ploukonice a Mokrý na Všeň vyznačena žlutá pěší turistická trasa č. 7318 a cyklistická trasa č. 3048. V Mokrém se odděluje k severu zeleně značená cyklotrasa č. 4012, která vede kolem Přepeří a Jizery k Turnovu.

PamětihodnostiEditovat

  • Brána u čp. 12

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2001-03-01 [cit. 2001-03-01]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. a b c Petr Matoušek: Z dějin Všeně, Všeň, 1941, na webu obce Všeň 23. 12. 2005
  6. Všeň podle Adresáře V. Kudrnáče - 1903, web obce Všeň, 18. 1. 2006. Přepsáno z publikace Václava Kudrnáče: „Adresář a popis politického okresu Turnovského.“ Turnov, 1903
  7. Povídání o Všeni, březen 2003, web obce Všeň, 23. 12. 2005
  8. Turistické informace o Všeni, web obce Všeň, 23. 12. 2005
  9. Čáp kolaudoval nové veřejné osvětlení, web obce Všeň, 23. 12. 2005

Externí odkazyEditovat