Mokotów
Mokotów (česky také psáno Mokotov) je městský obvod (dzielnica) polského hlavního města Varšavy. Nachází se na levém břehu Visly jižně od středu města. Má rozlohu 35,42 km² a žije v něm 218 911 obyvatel, je tak nejlidnatějším varšavským obvodem.[1]
| Mokotov Mokotów | |
|---|---|
 Radnice | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°12′ s. š., 21°1′1″ v. d. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Mazovské |
| Město | Varšava |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 218 911 (2014) |
| Správa | |
| Starosta | Bogdan Olesiński |
| Vznik | 1367 |
| Označení vozidel | WE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První písemná zmínka pochází z roku 1367, název je odvozován od pruského majitele pozemků jménem Mokot nebo Mokoto. Osada byla založena na návrší okolo Služevieckého potoka, postupně se šířila do vysoušených bažin podél Visly. V 19. století se stal Mokotów výletním místem pro bohaté Varšavany a roku 1916 byl administrativně připojen k Varšavě. Prudké boje zde probíhaly za Varšavského povstání, upomíná na ně neoficiální hymna Marsz Mokotowa, která zní každodenně z místní gotické věže.[2]
Tradiční průmyslovou oblastí je Służewiec Przemysłowy na západě Mokotówa,[3] většina obvodu je však rezidenční čtvrtí, kde sídlí množství velvyslanectví a ředitelství velkých firem. Ceny nemovitostí jsou vysoké, také díky množství parků, jako je Pole Mokotowskie, Park Arkadia, Park Morskie Oko, Park Dreszera a Park Sielecki, chráněným přírodním výtvorem je Jeziorko Czerniakowskie.[4] Významnými historickými památkami jsou Fort M, Rogatki Mokotowskie, Pałac Szustra, Folwark Sielce a Królikarnia.[5] Na území Mokotówa sídlí Vysoká škola ekonomická ve Varšavě, Teatr Nowy, Polskie Radio, Telewizja Polska a policejní komandatura. Galeria Mokotów je největším nákupním a zábavním centrem Varšavy. Hlavní tepnou Mokotówa je ulica Puławska.
Čtvrť je proslulá také kvůli Mokotovské věznici na ulici Rakowiecka, v níž byli za 2. světové války i v dobách komunistického režimu vězněni i popravováni četní polští vlastenci, např. rotmistr Witold Pilecki, major Zygmunt Szendzielarz, generál August Emil Fieldorf.
Čtvrti Mokotówa editovat
Górny Mokotów
- Stary Mokotów
- Wierzbno
- Ksawerów
- Wyględów
- Królikarnia
- Służew
- Służewiec
- Służewiec Przemysłowy
Dolny Mokotów
- Sielce
- Czerniaków
- Siekierki
- Augustówka
- Stegny
- Sadyba
Reference editovat
- ↑ http://www.passa.waw.pl/artykul/wszystko-niech-sie-schowa-wobec-mokotowa,615
- ↑ http://www.polskatradycja.pl/piesni/wojskowe/465-marsz-mokotowa.html
- ↑ http://warszawa.wikia.com/wiki/S%C5%82u%C5%BCewiec
- ↑ http://www.swps.pl/warszawa/nauka-i-rozwoj/warszawa-badania-i-projekty/warszawa-badania-i-projekty-doniesienia-ze-swiata-nauki/4667-dzielnice-warszawy-w-wyobrazeniach-mieszkancow
- ↑ http://www.krolikarnia.mnw.art.pl/o-krolikarni/
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mokotów na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Archivováno 1. 7. 2014 na Wayback Machine.
