Otevřít hlavní menu

Modravské slatě

přírodní památka v Česku

Modravské slatě jsou přírodní památka na území obce Modrava v Národním parku Šumava. Jsou největším komplexem rašelinišť na Šumavě, který je však z většiny veřejnosti nepřístupný. Modravské slatě reperezentují unikátně zachovalý celek vrchovištních rašelinišť, která se na prameništích a mělkých pánvích vyvíjela od poslední doby ledové (před 8 až 10 tisíci lety).[2] Jejich celková rozloha činí více než 2000 hektarů.[2] Jedná se o první zónu Národního parku Šumava, která zde chrání především jedinečnou vegetaci a faunu. Žije zde ohrožený tetřev hlušec, rys ostrovid nebo myšivka horská. Modravské slatě byly zařazeny do mezinárodní sítě světově významných rašelinišť a mokřadů v rámci tzv. Ramskarské konvence.[2]

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Modravské slatě
Mlynářská slať
Mlynářská slať
Základní informace
Vyhlášení 28. prosince 1989[1]
Vyhlásil Ministerstvo kultury ČSR[1]
Nadm. výška 1000 – 1370 m n. m.
Rozloha 3615 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Klatovy
Umístění Modrava (k. ú. Filipova Huť, Javoří Pila, Roklanský Les)
Souřadnice
Modravské slatě
Modravské slatě
Další informace
Kód 1145
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku
Modravské slatě
Informační tabule: Modravské slatě

PopisEditovat

Modravské slatě jsou nejvýše položenou část Šumavských plání v pramenné oblasti řeky Vydry mezi Modravou a česko–německou státní hranicí.[1] Jedná se o území rozkládající se v nadmořských výškách kolem 1000 metrů na návětrné straně Šumavy, kde panuje vlhké podnebí s vysokým množstvím srážek.[1] Modravské slatě se vyznačují četnými strukturovanými vrchovišti s mnoha jezírky a členitými nelesními plochami.[1] Na celém tomto území jsou rozsáhlé komplexy rašelinných smrčin a podmáčených smrčin.[1] Tyto komplexy jsou většinou obklopeny vrchovišti, které vše propojují ve větší rašelinné celky.[1] Modravská rašeliniště jsou povětšině svahová. Jsou zásobena převážně prosakující vodou a vodou z pramenišť na horním toku řeky Vydry.[1]

Jednotlivé slatěEditovat

Podle starých revírních map se na území Modravských plání nacházelo celkem 28 slatí.[1]

OdvodňováníEditovat

Požadavky na výsadby lesních porostů za účelem pěstování lesů či zakládání nových lesů vedlo v minulosti k neuvážených odvodňovacím zásahům do rašelinových komplexů.[1] Zásahy do vodního režimu (výstavba sítí odvodňovacích příkopů a kanálů) nežádoucím způsobem ovlivnily i vývoj Modravských slatí.[1] Poznatky o důležitosti zadržování vody v krajině, významu vytváření místního mikroklimatu a podstatného zpomalování odtoku povodňových vod, k nimž se dospělo na začátku 21. století, vyústily ke konkrétním revitalizačním opatřením: [p 1] původní odvodňovací rýhy byly nově přehrazeny kaskádou dřevěných hrází s cílem opětovně zvýšit hladinu podzemní vody a zadržet vodu v dotčených biotopch na revitalizovaném území.[1][2]

Železná oponaEditovat

Do života Modravských slatí negativně zasáhla i tzv. železná opona.[1] Ta se v 50. a 60. letech dvacátého století táhla (v podobě plotů s drátěnými zátarasy, které byly udržovány od roku 1953 pod životu nebezpečným vysokým elektrickýcm napětím 3000 až 6000 voltů) napříč rašeliništními komplexy. Železná opona byla po sametové revoluci sice odstraněna (v roce 1991), ale ještě dnes (rok 2019) lze dohledat na slatích, kromě průseků, i její relikty: dřevěné kůly, keramické izolátory či klubka ostnatých drátů.[1]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Jednalo se o „Program revitalizace šumavských rašelinišť“, který byl realizován Správou Národního parku Šumava a CHKO Šumava s termínem dokončení v roce 2006.[2]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n Modravské pláně a Modravsko (Obecně o slatích) [online]. www sumava–modravsko cz [cit. 2018-08-13]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Informační tabule (s nadpisem: „Modravské slatě – srdce Šumavy“) umístěná na začátku uzavřené stezky Luzenským údolím na české straně u Březníku.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  • Modravské slatě a jejich utříděný seznam s obrazovou galerií na webu o Modravsku [online]. www sumava–modravsko cz [cit. 2018-08-13]. Dostupné online.