Modrásek štírovníkový

Cupido argiades

Modrásek štírovníkový (Cupido argiades) je druh denního motýla z čeledi modráskovitých (Lycaenidae). Rozpětí křídel motýla je 24 až 30 mm. Samec má modrá křídla s úzkým tmavým lemem, před nímž na zadních křídlech má řadu tmavých skvrn. Samice jsou hnědošedé s modrým popraškem. Obě pohlaví mají na zadních křídlech dlouhou tenkou ostruhu, která přečnívá třásně.

Jak číst taxoboxModrásek štírovníkový
alternativní popis obrázku chybí
Samec modráska štírovníkového
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Athropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďmodráskovití (Lycaenidae)
RodCupido
Binomické jméno
Cupido argiades
(Pallas, 1771)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt editovat

 
Samice

Motýl je rozšířený od severovýchodního Španělska přes Francii, jižní, střední a východní Evropu (rozšířen je i v Pobaltí a na jihu Finska) a dále přes mírnou Asii až po Japonsko. V České republice se vyskytuje roztroušeně, převážně v teplých oblastech na východě státu. Zahlédnout ho lze na slunných svazích, železničních náspech, v suchých úvozech, na květnatých loukách, polních cestách, vojtěškových a jetelových polích i na vojenských cvičištích, nebo v lomech.

Chování a vývoj editovat

Živnými rostlinami housenek modráska štírovníkového, které jsou příležitostně myrmekofilní, jsou tolice vojtěška (Medicago sativa), jetel luční (Trifolium pratense), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a další bobovité rostliny. Samice klade vajíčka jednotlivě na květní pupeny živných rostlin. Zelené housenky s tmavým hřbetním pruhem se živí květy a nezralými plody. Motýl je dvougenerační (bivoltinní) až třígenerační (trivoltinní), přičemž se jeho generace překrývají. Dospělce lze pozorovat od dubna až do počátku října. Přezimuje housenka poslední generace v posledním instaru.

Ochrana a ohrožení editovat

V České republice není tento druh modráska ohrožen. V minulosti se roztroušeně vyskytoval především v teplejších oblastech na celém území státu. V Čechách na konci minulého století až na několik lokalit zcela vymizel. V současné době se na Moravě a ve Slezsku šíří na sever. Z Moravy se dále rozšiřuje na západ do východních Čech. Motýla ohrožuje především zarůstání vhodných lokalit.

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • JAN MACEK, ZDENĚK LAŠTŮVKA, JIŘÍ BENEŠ, LADISLAV TRAXLER. Motýli a housenky střední Evropy IV., Denní motýli. Praha: Academia, 2015. 539 s. 

Externí odkazy editovat