Tento článek pojednává o demografickém pojmu. Možná hledáte: Zóny placeného stání v Praze.

Modrá zóna je označení pro oblasti vyznačující se dlouhověkostí místních obyvatel, které zavedl Dan Buettner svým článkem v National Geographic Magazine v roce 2005.[1] Navázal na výzkumy stoletých lidí v oblasti Barbagia, které provedli Gianni Pes a Michel Poulain a výsledky publikovali v časopise Journal of Experimental Gerontology.

Diagram vlastností modrých zón

Modré zóny leží ve vyspělých a politicky stabilních zemích s kvalitní zdravotní péčí, v jejich rámci však patří k chudým a odlehlým regionům, kde se zachoval tradiční způsob života. Ke společným vlastnostem těchto komunit patří převaha rostlinné stravy (především luštěniny a ořechy), častá fyzická aktivita, nekuřáctví, vysoká religiozita a funkční rodinné i společenské vazby.[2]

Modrých zón je na světě pět:

V kultuře editovat

V roce 2023 uvedl Netflix čtyřdílnou dokumentární sérii Jak se dožít stovky: Tajemství modrých zón[4], ve které Dan Buettner představuje jednotlivé modré zóny.

Reference editovat

  1. Co jedí lidé dožívající se vysokého věku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  2. Recept na dlouhověkost podle kuchařky stoletých. Zjisti, jak na to. Studenta.cz [online]. 2018-03-15 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  3. Chcete se dožít stovky? Sýr, víno a rodina, vzkazují Italové. Plus [online]. 2016-06-23 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  4. Jak se dožít stovky: Tajemství modrých zón (2023) | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy editovat