Mochna nátržník

druh rostliny

Mochna nátržník (Potentilla erecta) je druh rostliny z čeledi růžovité.

Jak číst taxoboxMochna nátržník
alternativní popis obrázku chybí
Mochna nátržník (Potentilla erecta)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Rod mochna (Potentilla)
Binomické jméno
Potentilla erecta
(L.) Raeusch., 1797
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Je to vytrvalá bylina s 1–3 cm tlustými a svislými oddenky, které skoro dřevnatí a na řezu jsou červeně zbarvené. Lodyhy, které z oddenku vyrůstají, jsou vystoupavé až polehlé, ale nekořenují. Jsou 10–50 cm dlouhé, hustě porostlé střídavými listy, roztroušeně chlupaté a v hořejší polovině vrcholičnatélatovitě rozvětvené. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, většinou dlanitě trojčetné, řidčeji pětičetné, složené z obvejčitých lístků, ke spodu klínovitě zúžených. Listy lodyžní jsou podobné, ale přisedlé. Lodyžní listy mají bylinné, veliké, 5-7klané palisty. Přízemní listy mají palisty blanité. Květní stopky jsou dlouhé a tenké. Květy většinou 4četné, asi 10 mm v průměru. Kalíšek je složen z lístků podlouhle vejčitých až čárkovitých, zatupělých. Korunní plátky jsou žluté, naspodu tmavší, většinou srdčitého tvaru. Tyčinek je 15-20. Plůdky jsou vejčité, vrásčitě tvarované, řidčeji hladké. Kvete od května až do října.

VýskytEditovat

Roste na sušších lukách, v řídkých lesích, ve vřesovištích a na rašelinách z nížin až do hor. Vyskytuje se v celé střední Evropě, v severní Asii, na východě Altaje, na jihu Kavkazu a na Azorách.

VyužitíEditovat

  • Oddenek byl dříve ceněným léčivem proti různým nemocem díky (u bylin nezvykle vysokému) obsahu tříslovin. Užívá se vnitřně v prášku jako adstringens a hemostatikum, v odvaru proti průjmu, střevnímu krvácení a žaludečním obtížím; zevně slouží jako kloktadlo při zánětu sliznice dutiny ústní, mandlí a ve formě obkladů při mokvajících vyrážkách a popáleninách.[1]Likér, připravený máčením oddenku v lihu, se doporučuje pro posílení žaludku, např. v bavorském Pošumaví pod německým jménem byliny Blutwurz.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. KORBELÁŘ, Jaroslav; ENDRIS, Zdeněk. Naše rostliny v lékařství. Ilustrace Jindřich Krejča. 4. vyd. Praha: Avicenum, 1974. 496 s. S. 294. 


Externí odkazyEditovat