Otevřít hlavní menu

Mnichov (Vrbno pod Pradědem)

část obce Vrbno pod Pradědem v okrese Bruntál

Mnichov (německy Einsiedel[1], polsky Mnichów) je vesnice, která je částí města Vrbna pod Pradědem.

Mnichov
Kostel Navštívení Panny Marie v Mnichově
Kostel Navštívení Panny Marie v Mnichově
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 838 (2010)
Domů 292 (2010)
Lokalita
PSČ 793 26
Obec Vrbno pod Pradědem
Okres Bruntál
Historická země Slezsko
Katastrální území Mnichov pod Pradědem (10,58 km²)
Zeměpisné souřadnice
Mnichov
Mnichov
Další údaje
Web http://www.obecmnichov.eu
Kód části obce 186066
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Ves vznikla v údolí Černé Opavy a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1586. Tehdy zde byla sklárna a hamr. V 19. století se vesnice dále rozrůstala, obyvatelstvo bylo převážně německy mluvící. V letech 18501877 byla částí Mnichova i ves Železná. K roku 1930 byly částí obce i zaniklý Josefský Hamr (Josefshammer), dále Dlouhá Stráň (Langenberg) a Zastávka (Stillstand).[2]

V obci byl značně rozvinut průmysl. Existovalo zde několik pil. Například pila R. Titze od roku 1875 a pila A. Titze od roku 1881, která měla od roku 1912 elektrárnu a od roku 1939 mlýn. K roku 1930 se připomíná strojírna, výrobna zemědělských a opravárenských strojů R. Mücka. Vedle dalšího mlýnu a bělidel zde byla také huť na výrobu drátu. Vápencový lom s vápenkou T. Neumanna se připomíná k roku 1908. Byl zde k roku 1848 i pivovar s palírnou vrchnostenské správy Javorník, který po roce 1900 zanikl. Dále zde byly další výrobny lihovin, lisovna oleje, výroba dřevěné vlny, rour a rákosových rohoží.[2]

V Mnichově byl statek majitele Ertscholtini a od roku 1865 patřil vrchnostenské správě Javorník. Od roku 1870 zde byla obecní nemocnice a od roku 1892 pošta, která po roce 1945 zanikla. K roku 1935 se připomíná konzum. K roku 1938 zde byla lesní správa Grohmann. K roku 1925 se připomíná záložna. K roku 1866 zde byla obecná škola, která měla roku 1900 tři třídy. K roku 1900 zde byl hasičský a k roku 1925 dělnický a katolický spolek.[2]

Ve vápencovém lomu byla objevena malá krasová jeskyně (dnes vchod zasypán). V roce 1716 zde byl vybudován barokní kostel Navštívení Panny Marie, který byl později novogoticky přestavěn. Severně od Mnichova se nachází zřícenina Josefského hamru a pod Mlýnským vrchem zřícenina mlýna. Po první světové válce byl u kostela zbudován pomník padlým.

Roku 1857 přišla do Mnichova jako ošetřovatelka Hortulana Weberová, která zde založila léčebný ústav. Ten roku 1878 zakoupily sestry kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. V roce 1910 zahájily stavbu nové léčebné budovy. Léčily se zde srdeční vady a revmatismus, zejména pomocí tzv. Kneippových metod. Před první světovou válkou se zde léčilo průměrně 600 lidí.[3]

Roku 1903 postihla obec ničivá povodeň. V letech 19371938 budováno severně a východně od obce pohraniční opevnění (lehké objekty vzor 37). Obec byla v roce 1938 připojena k Německu a 8. května 1945 byla obsazena Rudou armádou. Po druhé světové válce a opětnému připojení k Československu došlo k odsunu německého obyvatelstva, do té doby byla obec prakticky čistě německá. V důsledku toho počet obyvatel obce poklesl z předválečných 2200 na 778 roku 1946. Německý název obce Einsiedel byl změněn na Mnichov. Po válce také zanikl léčebný ústav. Sestry zde však pracovaly až do roku 1977. V roce 1960 byl Mnichov připojen k Vrbnu pod Pradědem, pod které patří dodnes.

Vývoj počtu obyvatelEditovat

Počet obyvatel Mnichova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[4]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2183 2145 2218 2213 2262 1966 2214[p 1][p 2] 772 1020 976 954 907 838
  1. z toho místní části Dlouhá Stráň 36, Zastávka 117
  2. z toho: 10 Čechoslováků, 2175 Němců; 2080 řím. kat., 106 evang., 2 izrael., 22 bez vyzn.

V Mnichově je evidováno 292 adres : 272 čísel popisných (trvalé objekty) a 20 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[5] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 234 domů, z toho 187 trvale obydlených.

ReferenceEditovat

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 858. 
  2. a b c BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4. 
  3. FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. 1.. vyd. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 878. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710-711.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 19.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082-1083. 
  5. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat