Mitragynin

chemická sloučenina

Mitragynin je indolový alkaloid a nejhojnější aktivní alkaloid v rostlině Mitragyna speciosa, běžně známý jako kratom[1]. Celková koncentrace alkaloidů v sušených listech se pohybuje od 0,5 do 1,5 %. Kratom se připravuje vařením čaje, který se užívá již po staletí, ačkoli zpočátku se využíval jen v jihovýchodní Asii[2]. Jedná se o nejčastěji užívanou legální drogu v Thajsku[3]. V poslední době se používání mitragyninu rozšířilo po celé Evropě a Americe jako rekreační a léčivá droga. Zatímco výzkum účinků kratomu začal teprve nedávno, výzkumy samotné účinné látky mitragyninu jsou ještě mladší.

Mitragynin
Schéma chemické struktury
Název podle IUPAC
  • methyl-(16E)-9,17-dimethoxy-16,17-didehydro-20β-korynan-16-karboxylát
  • methyl-(16E)-9,17-dimethoxy-16,17-didehydro-17,18-seko-20α-yohimban-16-karboxylát
Kódy
Číslo CAS4098-40-2
ChEMBL IDCHEMBL299031
ChemSpider ID2298865
PubChem3034396
Chemie
Sumární vzorecC₂₃H₃₀N₂O₄
SMILESCCC1CN2CCC3=C(C2CC1C(=COC)C(=O)OC)NC4=C3C(=CC=C4)OC
InChIInChI=1S/C23H30N2O4/c1-5-14-12-25-10-9-15-21-18(7-6-8-20(21)28-3)24-22(15)19(25)11-16(14)17(13-27-2)23(26)29-4/h6-8,13-14,16,19,24H,5,9-12H2,1-4H3/b17-13+/t14-,16+,19+/m1/s1
Molární hmotnost398,221 Da
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Využití editovat

Lékařské editovat

Antinocicepce editovat

Extrakty obsahující mitragynin a další alkaloidy jsou používány pro jejich schopnost zmírňovat bolest (tj. antinocicepce) po dobu nejméně jednoho století[2][3][4][1]. V jihovýchodní Asii je konzumace mitragyninu z preparátů připravených z celých listů rostliny běžná u dělníků, kteří uvádějí, že užívají schopnosti kratomu tlumit bolest a mírně stimulovat ke zvýšení své vytrvalosti při práci[4][1]. Alkaloidové extrakty kratomu v laboratorní studii provedené v roce 2016 na krysách prokázaly schopnost tlumit bolest (vyvolávaly naloxon-reverzibilní antinociceptivní účinky) jak v tail flick testu, tak i v hot plate testu na úrovni srovnatelné s oxykodonem[5].

Síla orálně podaného mitragyninu je asi čtvrtinová až třetinová oproti morfiu, tzn. že prahové účinky se objevují po konzumaci asi 15–20 mg a středně silnou bolest tlumí kolem 60–80 mg mitragyninu (u 70 kg muže). Účinek nastupuje mezi 5–30 minutami a trvá přibližně 1,5–6 hodin. Vedlejší účinky mohou zahrnovat snížený tlak, nevolnost a vysychání sliznic („sucho v ústech“).[6] Oproti morfiu výrazně nesnižuje objem/frekvenci dýchání a nevzniká na něj tak rychle tolerance (i přesto existuje riziko předávkování, avšak u čistého mitragyninu není znám případ smrtelné otravy).

Studie na myších poukazují na to, že mitragynin jako takový není příliš účinný a že jeho efekty jsou způsobené jeho metabolitem, 7-hydroxymitragyninem. Koncentrace 7-hydroxymitragyninu v těle je pak závislá na metabolismu daného těla (především aktivitě enzymu CYP3A4 ). To pravděpodobně vede ke stropovému efektu, kdy od určité dávky mitragyninu už neroste koncentrace 7-hydroxymitragininu v těle (mozku).

Mitragynin tak u většiny jedinců pravděpodobně nemůže tlumit silnou bolest (pouze střední a mírnější) – na druhou stranu jsou jeho vedlejší účinky slabší. Injekčně podané dávky mitragyninu nevykazovaly vyšší účinek než p.o. dávky (oproti morfiu, kde lze silnou bolest tlumit injekcí i.m. či i.v.). Dalším původcem slabších vedlejších i celkových účinků může být jejich částečný agonismus mu-opiodních receptorů (mitragyninu i jeho 7-hydroxy derivátu). Tento je u morfia úplný. Mitragynin/7-hydroxymitragynin také neaktivuje ß-arrestinovou dráhu, což opět snižuje vedlejší účinky typu zácpa a zpomaluje vznik tolerance.[7][8][9]

Extrakty s až 80 mg/ml mitragyninu jsou v ČR volně prodejné. Na Slovensku budou od prosince 2021 zakázané a v ČR probíhá diskuze o jejich zákazu.

Chronická bolest editovat

Kratom se ve Spojených státech amerických běžně používá pro samoléčení bolesti a abstinenčních příznaků opioidů[10]. Přehled stávající literatury z roku 2019 naznačil potenciál využití kratomu jako substituční terapie chronické bolesti[11].

Léčba abstinenčních příznaků editovat

Již v 19. století byl kratom údajně používán k léčbě závislosti na opiu[1][2]. Některé výzkumy na zvířatech naznačují, že mitragynin může potlačit a zmírnit abstinenční příznaky z jiných opioidních agonistů, například po chronickém podávání morfinu rybám druhu danio pruhované[12].

Rekreační editovat

Předpokládá se, že původci účinků kratomu jsou mitragynin a jeho metabolit 7-hydroxymitragynin[1][13]. Množství spotřebovaných listů odpovídá síle účinků[1][2][13]. Při nízkých dávkách rostlina vyvolává mírný stimulační účinek, zatímco u větších dávek dochází k sedaci a antinocicepci typické pro opioidy[1][2][13]. Mezi jednotlivými odrůdami rostliny existují rozdílné koncentrace mitrangyninu i ostatních obsažených alkaloidů. Tím jsou také vysvětleny rozdílné účinky na uživatele[13]. Kratomové extrakty se často míchají s jinými snadno dosažitelnými psychoaktivními sloučeninami – nacházejících se v lécích proti kašli, které jsou volně prodejné – za účelem zesílení účinků koncentrovaných hladin mitragyninu[13].

Závislost a abstineční příznaky editovat

Díky své aktivitě na opioidních receptorech může samotný mitragynin vést k závislosti a k abstinenčním příznakům po přerušení léčby. Pravidelní uživatelé hlásí abstinenční příznaky srovnatelné s příznaky jiných opioidů po vysazení kratomu. Studie z roku 2014 testující 1118 uživatelů kratomu, naznačila, že u více než poloviny pravidelných uživatelů (67 % z celkového počtu subjektů) došlo k abstinečním příznakům, k těm patří skleslost, bolest, svalové křeče a nespavost[14].

 
Schéma působení mitragyninu

Toxicita editovat

Toxicita mitragyninu u lidí je do značné míry neznámá, protože studie zkoumající toxicitu mitragyninu dosud používaly zvířata, u nichž se zdá, že vykazují významné druhově specifické rozdíly v toleranci mitragyninu[13]. Nicméně u uživatelů kratomu jsou vzácně popisovány záchvaty a selhání jater v přímé souvislosti s toxicitou mitragyninu[15][16]. Kombinace kratomu s některými léky (opiáty, léky proti kašli) může vést ke stavu ohrožujícímu život[13].

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mitragynine na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g HASSAN, Zurina; MUZAIMI, Mustapha; NAVARATNAM, Visweswaran. From Kratom to mitragynine and its derivatives: Physiological and behavioural effects related to use, abuse, and addiction. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. 2013-02-01, roč. 37, čís. 2, s. 138–151. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 0149-7634. DOI 10.1016/j.neubiorev.2012.11.012. 
  2. a b c d e VELTRI, Charles; GRUNDMANN, Oliver. Current perspectives on the impact of Kratom use. Substance Abuse and Rehabilitation. 2019-07-01, roč. 10, s. 23–31. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. DOI 10.2147/SAR.S164261. PMID 31308789. (English) 
  3. a b PROZIALECK, Walter C.; JIVAN, Jateen K.; ANDURKAR, Shridhar V. Pharmacology of kratom: an emerging botanical agent with stimulant, analgesic and opioid-like effects. The Journal of the American Osteopathic Association. 2012-12, roč. 112, čís. 12, s. 792–799. PMID: 23212430. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 1945-1997. PMID 23212430. 
  4. a b SWOGGER, Marc T.; WALSH, Zach. Kratom use and mental health: A systematic review. Drug and Alcohol Dependence. 2018-02-01, roč. 183, s. 134–140. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 0376-8716. DOI 10.1016/j.drugalcdep.2017.10.012. 
  5. SUHAIMI, Farah W.; YUSOFF, Nurul H. M.; HASSAN, Rahimah. Neurobiology of Kratom and its main alkaloid mitragynine. Brain Research Bulletin. 2016-09-01, roč. 126, čís. Neurobiology of emerging psychoactive drugs, s. 29–40. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 0361-9230. DOI 10.1016/j.brainresbull.2016.03.015. 
  6. http://uthscsa.edu/artt/AddictionJC/7-hydroxymitragynineantinociception.pdf
  7. KRUEGEL, Andrew C.; UPRETY, Rajendra; GRINNELL, Steven G. 7-Hydroxymitragynine Is an Active Metabolite of Mitragynine and a Key Mediator of Its Analgesic Effects. ACS Central Science. 2019-06-26, roč. 5, čís. 6, s. 992–1001. Dostupné online [cit. 2020-10-03]. ISSN 2374-7943. DOI 10.1021/acscentsci.9b00141. PMID 31263758. (anglicky) 
  8. SPETEA, Mariana; SCHMIDHAMMER, Helmut. Unveiling 7-Hydroxymitragynine as the Key Active Metabolite of Mitragynine and the Promise for Creating Novel Pain Relievers. ACS Central Science. 2019-06-26, roč. 5, čís. 6, s. 936–938. PMID: 31263752 PMCID: PMC6598155. Dostupné online [cit. 2020-09-29]. ISSN 2374-7943. DOI 10.1021/acscentsci.9b00462. PMID 31263752. 
  9. WALKER, D. J.; ZACNY, J. P. Subjective, psychomotor, and analgesic effects of oral codeine and morphine in healthy volunteers. Psychopharmacology. 1998-11, roč. 140, čís. 2, s. 191–201. PMID: 9860110. Dostupné online [cit. 2020-09-29]. ISSN 0033-3158. DOI 10.1007/s002130050757. PMID 9860110. 
  10. PROZIALECK, Walter C. Update on the Pharmacology and Legal Status of Kratom. Journal of Osteopathic Medicine. 2016-12-01, roč. 116, čís. 12, s. 802–809. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 2702-3648. DOI 10.7556/jaoa.2016.156. (anglicky) 
  11. ISMAIL, Ismaliza; WAHAB, Suzaily; SIDI, Hatta. Kratom and Future Treatment for the Opioid Addiction and Chronic Pain: Periculo Beneficium?. Current Drug Targets. Roč. 20, čís. 2, s. 166–172. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. DOI 10.2174/1389450118666170425154120. (anglicky) 
  12. HASSAN, Zurina; MUZAIMI, Mustapha; NAVARATNAM, Visweswaran. From Kratom to mitragynine and its derivatives: Physiological and behavioural effects related to use, abuse, and addiction. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. 2013-02-01, roč. 37, čís. 2, s. 138–151. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 0149-7634. DOI 10.1016/j.neubiorev.2012.11.012. 
  13. a b c d e f g WARNER, Marcus L.; KAUFMAN, Nellie C.; GRUNDMANN, Oliver. The pharmacology and toxicology of kratom: from traditional herb to drug of abuse. International Journal of Legal Medicine. 2016-01-01, roč. 130, čís. 1, s. 127–138. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 1437-1596. DOI 10.1007/s00414-015-1279-y. (anglicky) 
  14. SWOGGER, Marc T.; WALSH, Zach. Kratom use and mental health: A systematic review. Drug and Alcohol Dependence. 2018-02-01, roč. 183, s. 134–140. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 0376-8716. DOI 10.1016/j.drugalcdep.2017.10.012. 
  15. FLUYAU, Dimy; REVADIGAR, Neelambika. Biochemical Benefits, Diagnosis, and Clinical Risks Evaluation of Kratom. Frontiers in Psychiatry. 2017, roč. 8. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 1664-0640. DOI 10.3389/fpsyt.2017.00062. PMID 28484399. 
  16. ALSARRAF, Emad; MYERS, Jamie; CULBRETH, Sarah. Kratom from Head to Toe—Case Reviews of Adverse Events and Toxicities. Current Emergency and Hospital Medicine Reports. 2019-12-01, roč. 7, čís. 4, s. 141–168. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 2167-4884. DOI 10.1007/s40138-019-00194-1. (anglicky) 

Externí odkazy editovat