Mitozom je organela nacházející se u některých jednobuněčných eukaryotních organismů, žijících v podmínkách s nedostatkem kyslíku, či jako vnitrobuněční paraziti. Byl nalezen a pojmenován teprve nedávno[1] a ještě se přesně neví, jak těmto organismům prospívá. Patrně v ní dochází k syntéze železosirných center, podobně jako v mitochondriích.[2]

Mitozom byl objeven výhradně u některých anaerobních či mikroaerofilních organismů, které nejsou schopné oxidativní fosforylace, jelikož nemají mitochondrie. Poprvé byl popsán u střevního parazita Entamoeba histolytica.[1][3] Dále byl identifikován např. v několika mikrosporidiích[4][5], výtrusovci Cryptosporidium parvum[6] a v diplomonádě Giardia intestinalis[7][8].

Je velmi pravděpodobné, že se mitozomy vyvinuly z mitochondrií.[8] Stejně jako ony mají dvojitou membránu (vnitřní membrána však netvoří kristy) a vykazují i některé biochemické podobnosti.[1][4][5] Navíc jsou proteiny nalezené v mitozomech podobné proteinům v mitochondriích[3] a hydrogenozomech (dalších derivátech mitochondrie).[9] Na druhou stranu však mitozomy neobsahují žádné geny[10], mitozom je syntetizován z genů v buněčném jádře, ačkoliv některé dřívější výzkumy přítomnost DNA naznačovaly.[1][11]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku mitosome na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Tovar, J. et al (1999) The mitosome, a novel organelle related to mitochondria in the amitochondrial parasite Entamoeba histolytica. Molecular Microbiology 32, 1013–1021.
  2. VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318. 
  3. a b Bakatselou, C. et al. (2003). Analysis of genes of mitochondrial origin in the genus Entamoeba. J. Eukaryotic Microbiology 50, 210–214.
  4. a b Williams, B.A. et al (2002): A mitochondrial remnant in the microsporidian Trachipleistophora hominis. Nature 418:865-869.
  5. a b Goldberg, A.V. et al (2008). Localization and functionality of microsporidian iron-sulphur cluster assembly proteins. Nature 452:624-628.
  6. RIORDAN, C.E.; LANGRETH, S. G.; SANCHEZ, L. B., Kayser O., Keithly J. S. Preliminary evidence for a mitochondrion in Cryptosporidium parvum: Phylogenetic and therapeutic implications. Journal of Eukaryotic Microbiology. 1999, svazek 46, s. 52S–55S. (anglicky) 
  7. Tovar, J. et al. (2003). Mitochondrial remnant organelles of Giardia function in iron-sulphur protein maturation. Nature 2003 426:172-176.
  8. a b JEDELSKÝ, Petr L.; DOLEŽAL, Pavel; RADA, Petr, Jan Pyrih, Ondřej Šmíd, Ivan Hrdý, Miroslava Šedinová, Michaela Marcinčiková, Lubomír Voleman, Andrew J. Perry, Neritza Campo Beltrán, Trevor Lithgow, Jan Tachezy. The Minimal Proteome in the Reduced Mitochondrion of the Parasitic Protist Giardia intestinalis. S. 1–17, e17285. PLoS One [online]. 24. únor 2011 [cit. 2011-02-28]. Svazek 6, čís. 2, s. 1–17. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0017285. (anglicky) 
  9. Dolezal, P. et al (2005). Giardia mitosomes and trichomonad hydrogenosomes share a common mode of protein targeting. PNAS 102:10924-10929.
  10. Leon-Avila, G. & Tovar, J. (2004). Mitosomes of Entamoeba histolytica are abundant mitochondrion-related remnant organelles that lack a detectable organellar genome. Microbiology 150, 1245–1250.
  11. Ghosh, S. et al. (2000). The Entamoeba histolytica mitochondrion-derived organelle (crypton) contains double-stranded DNA and appears to be bound by a double membrane. Infectious Immunology 68, 4319–4322.