Mistrovství světa v alpském lyžování

Mistrovství světa v alpském lyžování (anglicky FIS Alpine World Ski Championships) je vrcholná soutěž sjezdového lyžování, kterou organizuje Mezinárodní lyžařská federace (FIS). Mistrovství světa bylo založeno roku 1931, kdy se poprvé konalo ve švýcarském Mürrenu. Po druhé světové válce soutěž získala dvouletou periodicitu. V období 1948–1980 se za světové šampionáty počítaly také zimní olympijské hry.

Mistrovství světa v alpském lyžování
Poslední ročník:
Mistrovství světa v alpském lyžování 2023
Zlatá medaile
Zlatá medaile
Sportalpské lyžování
Založeno1931
Periodicitadvouletá
Obdobíleden–únor
PořadatelMezinárodní lyžařská federace
První ročníkMS 1931
Závody12 individuálních
1 týmový
Webwww.fis-ski.com

Historie editovat

 
Erika Mahringerová na MS 1954 v Åre

Premiérový světový šampionát proběhl v roce 1931. V následujících letech bylo mistrovství pořádáno každoročně na evropském kontinentu, až do vypuknutí druhé světové války. Přesto se v roce 1941 uskutečnilo pouze za účasti zemí Osy, a také států, které nebyly s mocnostmi Osy ve válečném stavu. Roku 1946 pak výsledky z válečného šampionátu Mezinárodní lyžařská federace zrušila, pro restrikci v kritériu omezeného počtu účastnických zemí.[1]

Po druhé světové válce došlo na několik desetiletí k propojení mistrovství světa se závody na zimních olympijských hrách. V období 1948–1982 se samostatný šampionát konal každé čtyři roky, přestože byli mistři světa vyhlašováni ve dvouletém intervalu. V letech, kdy probíhaly olympijské hry, se závody na této události počítaly současně za oficiální soutěže mistrovství světa. V mezidobí zimní olympiády, se pak konaly světové šampionáty samostatně. První samostatný závod od roku 1939, a oddělený od olympijských her, se uskutečnil roku 1950 v americkém Aspenu. Představoval také premiérový šampionát, jenž neproběhl na evropském kontinentu.

V letech konání olympiády byly navíc udělovány tituly mistrům světa v kombinaci, přestože samostatný kombinační závod nebyl na programu olympijských her až do roku 1988 v Calgary. Výsledky se tvořily na základě součtu časů z olympijské soutěže ve sjezdu a slalomu. Od roku 1985 se pak samostatné mistrovství světa koná nezávisle na olympiádě. Nedostatek sněhu při MS 1995 ve španělské Sierra Nevadě způsobil přeložení šampionátu na následující kalendářní rok 1996.

Od roku 2021 měl být superkombinační závod v programu šampionátů nahrazen paralelním závodem. Rada Mezinárodní lyžařské federace však během zasedání na MS 2019Åre záměr revokovala a superkombinace zůstala v programu i spolu s paralelním závodem.[2]

Místo konání editovat

Rok dějiště stát mistrovství světa
1931 Mürren Švýcarsko  Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1931
1932 Cortina Itálie  Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 1932
1933 Innsbruck Rakousko  Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 1933
1934 Svatý Mořic Švýcarsko  Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1934
1935 Mürren Švýcarsko  Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1935
1936 Innsbruck Rakousko  Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 1936
1937 Chamonix Francie  Francie Mistrovství světa v alpském lyžování 1937
1938 Engelberg Švýcarsko  Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1938
1939 Zakopané Polsko  Polsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1939
1941 Cortina d'Ampezzo1) Itálie  Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 1941
1948 Svatý Mořic Švýcarsko  Švýcarsko Zimní olympijské hry 1948
1950 Aspen   Spojené státy Mistrovství světa v alpském lyžování 1950
1952 Oslo Norsko  Norsko Zimní olympijské hry 1952
1954 Åre Švédsko  Švédsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1954
1956 Cortina Itálie  Itálie Zimní olympijské hry 1956
1958 Badgastein Rakousko  Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 1958
1960 Squaw Valley   Spojené státy Zimní olympijské hry 1960
1962 Chamonix Francie  Francie Mistrovství světa v alpském lyžování 1962
1964 Innsbruck Rakousko  Rakousko Zimní olympijské hry 1964
1966 Portillo Chile  Chile Mistrovství světa v alpském lyžování 1966
1968 Grenoble Francie  Francie Zimní olympijské hry 1968
1970 Val Gardena Itálie  Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 1970
1972 Sapporo Japonsko  Japonsko Zimní olympijské hry 1972
1974 Svatý Mořic Švýcarsko  Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1974
1976 Innsbruck Rakousko  Rakousko Zimní olympijské hry 1976
1978 Garmisch Západní Německo  Západní Německo Mistrovství světa v alpském lyžování 1978
1980 Lake Placid   Spojené státy Zimní olympijské hry 1980
1982 Schladming Rakousko  Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 1982
1985 Bormio Itálie  Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 1985
1987 Crans-Montana Švýcarsko  Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1987
1989 Vail   Spojené státy Mistrovství světa v alpském lyžování 1989
1991 Saalbach Rakousko  Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 1991
1993 Morioka Japonsko  Japonsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1993
1996 Sierra Nevada Španělsko  Španělsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1996
1997 Sestriere Itálie  Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 1997
1999 Vail   Spojené státy Mistrovství světa v alpském lyžování 1999
2001 St. Anton Rakousko  Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 2001
2003 Svatý Mořic Švýcarsko  Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 2003
2005 Bormio Itálie  Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 2005
2007 Åre Švédsko  Švédsko Mistrovství světa v alpském lyžování 2007
2009 Val-d'Isère Francie  Francie Mistrovství světa v alpském lyžování 2009
2011 Garmisch Německo  Německo Mistrovství světa v alpském lyžování 2011
2013 Schladming Rakousko  Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 2013
2015 Vail a Beaver Creek   Spojené státy Mistrovství světa v alpském lyžování 2015
2017 Svatý Mořic Švýcarsko  Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 2017
2019 Åre Švédsko  Švédsko Mistrovství světa v alpském lyžování 2019
2021 Cortina d'Ampezzo Itálie  Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 2021
2023 Courchevel a Méribel Francie  Francie Mistrovství světa v alpském lyžování 2023
2025 Saalbach Rakousko  Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 2025
2027 Crans-Montana Švýcarsko  Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 2027
        1)výsledky anulovány FIS[1]

Pořadatelství editovat

Do roku 2023 hostilo mistrovství světa dvanáct států, včetně ročníků sdílených se zimními olympijskými hrami. Na jižní polokouli se uskutečnil jediný ročník, když se během srpna 1966 šampionát jel v chilském Portillu. Seznam nezahrnuje neoficiální MS 1941.

Stát Pořadatelství mistrovství světa poprvé naposledy plánované
celkem samostatně s olympiádou
Švýcarsko  Švýcarsko 9 8 1 1931 2017 2027
Rakousko  Rakousko 9 7 2 1933 2013 2025
Itálie  Itálie 7 6 1 1932 2021
Spojené státy americké  Spojené státy americké 6 4 2 1950 2015
Francie  Francie 5 4 1 1937 2023
Švédsko  Švédsko 3 3 0 1954 2019
Německo  Německo 2 2 0 1978 2011
Japonsko  Japonsko 2 1 1 1972 1993
Polsko  Polsko 1 1 0 1939
Chile  Chile 1 1 0 1966
Španělsko  Španělsko 1 1 0 1996
Norsko  Norsko 1 0 1 1952
      Celkem 47 37 10 1931 2023

Disciplíny editovat

1931–1980 editovat

Disciplína 31 32 33 34 35 36 37 38 39 OH 48 50 OH 52 54 OH 56 58 OH 60 62 OH 64 66 OH 68 70 OH 72 74 OH 76 78 OH 80
M
u
ž
i
Kombinace
Sjezd
Slalom
Obří slalom
Ž
e
n
y
Kombinace
Sjezd
Slalom
Obří slalom
Počet disciplín 4 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8

1982–2023 editovat

Disciplína 82 85 87 89 91 93 96 97 99 01 03 05 07 09 11 13 15 17 19 21 23
M
u
ž
i
Kombinace
Sjezd
Slalom
Obří slalom
Super-G
Paralelní závod
Ž
e
n
y
Kombinace
Sjezd
Slalom
Obří slalom
Super-G
Paralelní závod
       Soutěž týmů
Počet disciplín 8 8 10 10 10 9 10 10 10 10 10 11 11 10 11 11 11 11 11 13 13

Lyžaři podle vítězství editovat

Deset mužů a žen s nejvyšším počtem vítězných závodů na světových šampionátech – počtem titulů mistra světa, včetně týmových závodů. Tučně jsou zvýrazněni aktivní lyžaři a historicky nejvyšší počet medailí v rámci všech medailistů daného umístění.

Muži editovat

Poř. lyžař stát od do zlato stříbro bronz celkem
1. Marcel Hirscher Rakousko  Rakousko 2013 2019      7[a] 4     11[a]
2. Toni Sailer Rakousko  Rakousko 1956 1958 7 1 8
3. Jean-Claude Killy Francie  Francie 1966 1968 6 6
4. Kjetil André Aamodt Norsko  Norsko 1991 2003 5 4 3 12
5. Aksel Lund Svindal Norsko  Norsko 2005 2019 5 2 2 9
6. Gustav Thöni Itálie  Itálie 1972 1976 5 2 7
7. Ingemar Stenmark Švédsko  Švédsko 1976 1982 5 1 1 7
8. Ted Ligety USA  USA 2009 2015 5 2 7
9. Marc Girardelli Lucembursko  Lucembursko 1985 1996 4 4 3 11
10. Pirmin Zurbriggen Švýcarsko  Švýcarsko 1985 1989 4 4 1 9

Vysvětlivky

  1. a b Včetně dvou medailí ze smíšené týmové soutěže.

Ženy editovat

Poř. lyžařka stát od do zlato stříbro bronz celkem
1. Christl Cranzová Německá říše  Německá říše 1934 1939 12 3 15
2. Mikaela Shiffrinová USA  USA 2013 2023 7 4 3 14
3. Marielle Goitschelová Francie  Francie 1962 1968 7 4 11
4. Anja Pärsonová Švédsko  Švédsko 2001 2011 7     2[a]     4[a]     13[b]
5. Erika Hessová Švýcarsko  Švýcarsko 1980 1987 6 1 7
6. Annemarie Moser-Pröllová Rakousko  Rakousko 1970 1980 5 2 2 9
7. Janica Kostelićová Chorvatsko  Chorvatsko 2003 2005 5 5
8. Tina Mazeová Slovinsko  Slovinsko 2009 2015 4 5 9
9. Hanni Wenzelová Lichtenštejnsko  Lichtenštejnsko 1974 1980 4 3 2 9
10. Pernilla Wibergová Švédsko  Švédsko 1991 1999 4 1 1 6

Vysvětlivky

  1. a b Včetně jedné medaile ze smíšené týmové soutěže.
  2. Včetně dvou medailí ze smíšené týmové soutěže.

Lyžaři podle medailí editovat

Uvedeni jsou lyžaři s pěti a více medailemi z indiviuálních závodů, po Mistrovství světa 2023.

Muži editovat

 
Marcel Hirscher s dvěma zlatými a jednou stříbrnou medailí z MS 2017 ve Svatém Mořici, kde vyhrál slalomobří slalom a druhý skončil v superkombinaci
 
Kathrin Zettelelová, mistryně světa v superkombinaci na MS 2009
Lyžař stát celkem zlato stříbro bronz
Kjetil André Aamodt Norsko  Norsko 12 5 4 3
Marc Girardelli Lucembursko  Lucembursko 11 4 4 3
Lasse Kjus Norsko  Norsko 11 3 8 0
Marcel Hirscher Rakousko  Rakousko 9 5 4 0
Aksel Lund Svindal Norsko  Norsko 9 5 2 2
Pirmin Zurbriggen Švýcarsko  Švýcarsko 9 4 4 1
Toni Sailer Rakousko  Rakousko 8 7 1 0
Émile Allais1) Francie  Francie 8 4 4 0
Gustav Thöni Itálie  Itálie 7 5 2 0
Ingemar Stenmark Švédsko  Švédsko 7 5 1 1
Ted Ligety USA  USA 7 5 0 2
Rudolf Rominger1) Švýcarsko  Švýcarsko 7 4 1 2
David Zogg1) Švýcarsko  Švýcarsko 7 3 4 0
Benjamin Raich Rakousko  Rakousko 7 2 4 1
Alexis Pinturault Francie  Francie 7 2 1 4
Jean-Claude Killy Francie  Francie 6 6 0 0
Stein Eriksen Norsko  Norsko 6 4 1 1
Hermann Maier Rakousko  Rakousko 6 3 2 1
Karl Schranz Rakousko  Rakousko 6 3 2 1
Guy Périllat Francie  Francie 6 2 3 1
Marco Schwarz Rakousko  Rakousko 6 1 1 4
Günther Mader Rakousko  Rakousko 6 0 1 5
Bode Miller USA  USA 5 4 1 0
Anton Seelos1) Rakousko  Rakousko 5 4 1 0
James Couttet  Francie  Francie 5 1 2 2
Otto Furrer1) Švýcarsko  Švýcarsko 5 1 2 2
1)medaile z 30. let 20. století, kdy MS probíhalo každoročně; tučně – aktivní lyžař

Ženy editovat

Lyžařka stát celkem zlato stříbro bronz
Christl Cranzová1,2) Německá říše  Německá říše 15 12 3 0
Mikaela Shiffrinová USA  USA 14 7 4 3
Marielle Goitschelová Francie  Francie 11 7 4 0
Anja Pärsonová Švédsko  Švédsko 11 7 1 3
Annemarie Moser-Pröllová Rakousko  Rakousko 9 5 2 2
Tina Mazeová Slovinsko  Slovinsko 9 4 5 0
Hanni Wenzelová Lichtenštejnsko  Lichtenštejnsko 9 4 3 2
Lindsey Vonnová USA  USA 8 2 3 3
Lara Gutová-Behramiová Švýcarsko  Švýcarsko 8 2 3 3
Lisa Reschová1) Německá říše  Německá říše 8 1 4 3
Erika Hessová Švýcarsko  Švýcarsko 7 6 0 1
Renate Götschlová Rakousko  Rakousko 7 2 3 2
Käthe Graseggerová1) Německá říše  Německá říše 7 0 1 6
Pernilla Wibergová Švédsko  Švédsko 6 4 1 1
Inge Wersin-Lantschnerová1) Rakousko  Rakousko 6 3 3 0
Vreni Schneiderová Švýcarsko  Švýcarsko 6 3 2 1
Annie Famoseová Francie  Francie 6 1 2 3
Nicole Hospová Rakousko  Rakousko 6 1 2 3
Janica Kostelićová Chorvatsko  Chorvatsko 5 5 0 0
Trude Jochum-Beiserová Rakousko  Rakousko 5 3 2 0
Anna Fenningerová Rakousko  Rakousko 5 3 1 1
Wendy Holdenerová Švýcarsko  Švýcarsko 5 2 3 0
Anny Rüeggová1) Švýcarsko  Švýcarsko 5 2 1 2
Maria Höfl-Rieschová Německo  Německo 5 2 0 3
Frieda Dänzerová Švýcarsko  Švýcarsko 5 1 3 1
Petra Vlhová Slovensko  Slovensko 5 1 3 1
Marlies Schildová Rakousko  Rakousko 5 1 2 2
Corinne Suterová Švýcarsko  Švýcarsko 5 1 2 2
Mateja Svetová Jugoslávie  Jugoslávie 5 1 1 3
Nini von Arx-Zoggová1) Švýcarsko  Švýcarsko 5 0 4 1
Julia Mancusová USA  USA 5 0 2 3
Anita Wachterová Rakousko  Rakousko 5 0 2 3
1)medaile z 30. let 20. století, kdy MS probíhalo každoročně; 2) – bez zápočtu neoficiálního MS 1941; tučně – aktivní lyžař

Státy podle medailí editovat

Aktualizováno po skončení Mistrovství světa 2023.

Muži editovat

Poř. stát zlato stříbro bronz celkem
1. Rakousko  Rakousko 56 57 52 165
2. Švýcarsko  Švýcarsko 35 37 41 113
3. Francie  Francie 26 28 19 73
4. Norsko  Norsko 24 20 12 56
5. Itálie  Itálie 15 14 15 44
6. USA  USA 13 5 11 29
7. Německo  Německo 8 14 17 39
8. Švédsko  Švédsko 6 3 8 17
9. Lucembursko  Lucembursko 4 4 3 11
10. Kanada  Kanada 4 3 5 12
11. Lichtenštejnsko  Lichtenštejnsko 1 5 4 10
12. Chorvatsko  Chorvatsko 1 2 2 5
13. Španělsko  Španělsko 1 0 1 2
14. Finsko  Finsko 1 0 0 1
15. Jugoslávie  Jugoslávie 0 1 2 3
16. Japonsko  Japonsko 0 1 1 2
Polsko  Polsko 0 1 1 2
Slovinsko  Slovinsko 0 1 1 2
19. Řecko  Řecko 0 1 0 1
20. Austrálie  Austrálie 0 0 1 1
Celkem 196 197 196 589

Ženy editovat

Poř. stát zlato stříbro bronz celkem
1. Rakousko  Rakousko 42 47 49 138
2. Švýcarsko  Švýcarsko 36 36 24 96
3. Německo  Německo 25 24 28 77
4. Francie  Francie 20 24 18 62
5. USA  USA 17 23 25 65
6. Kanada  Kanada 12 4 3 19
7. Švédsko  Švédsko 11 5 10 26
8. Itálie  Itálie 7 11 11 32
9. Slovinsko  Slovinsko 6 5 1 12
10. Chorvatsko  Chorvatsko 5 0 0 5
11. Spojené království  Spojené království 4 4 3 11
Lichtenštejnsko  Lichtenštejnsko 4 4 3 11
13. Norsko  Norsko 2 2 9 13
14. Slovensko  Slovensko 1 3 1 5
15. Jugoslávie  Jugoslávie 1 2 3 6
16. Česko  Česko 1 1 2 4
17. Austrálie  Austrálie 1 0 0 1
18. Finsko  Finsko 0 2 2 4
19. Sovětský svaz  Sovětský svaz 0 0 2 2
Celkem 197 198 194 589

Smíšená soutěž editovat

Poř. stát zlato stříbro bronz celkem
1. Rakousko  Rakousko 3 3 0 6
2. Francie  Francie 2 0 1 3
3. Norsko  Norsko 1 1 0 2
4. Německo  Německo 1 0 2 3
5. Švýcarsko  Švýcarsko 1 0 1 2
6. Spojené státy americké  Spojené státy americké 1 0 0 0
7. Švédsko  Švédsko 0 3 3 6
8. Kanada  Kanada 0 1 1 2
9. Slovensko  Slovensko 0 1 0 1
10. Itálie  Itálie 0 0 1 1
Celkem 9 9 9 27

Celkově editovat

Poř. stát zlato stříbro bronz celkem
1 Rakousko  Rakousko 101 107 101 309
2 Švýcarsko  Švýcarsko 72 73 66 211
3 Francie  Francie 48 52 38 138
4 Německo  Německo 35 38 47 120
5 USA  USA 31 28 36 95
6 Norsko  Norsko 27 23 21 71
7 Itálie  Itálie 24 26 27 77
8 Švédsko  Švédsko 17 11 21 49
9 Kanada  Kanada 16 8 9 32
10 Slovinsko  Slovinsko 6 6 2 14
11 Chorvatsko  Chorvatsko 6 2 2 10
12 Lichtenštejnsko  Lichtenštejnsko 5 9 7 21
13 Spojené království  Spojené království 4 4 3 11
Lucembursko  Lucembursko 4 4 3 11
15 Slovensko  Slovensko 1 4 1 6
16 Jugoslávie  Jugoslávie 1 3 5 9
17 Finsko  Finsko 1 2 2 5
18 Česko  Česko 1 1 2 4
19 Austrálie  Austrálie 1 0 1 2
Španělsko  Španělsko 1 0 1 2
21 Japonsko  Japonsko 0 1 1 2
Polsko  Polsko 0 1 1 2
23 Řecko  Řecko 0 1 0 1
24 Sovětský svaz  Sovětský svaz 0 0 2 2
Celkem 402 404 399 1205

Pořadí bez olympijských her 1948–1980 editovat

Poř. stát zlato stříbro bronz celkem
1. Rakousko  Rakousko 87 90 83 260
2. Švýcarsko  Švýcarsko 62 64 58 184
3. Francie  Francie 38 44 30 112
4. Německo  Německo 31 32 43 106
5. USA  USA 27 21 32 80
6. Norsko  Norsko 26 22 20 68
7. Itálie  Itálie 21 23 23 67
8. Švédsko  Švédsko 15 11 19 45
9. Kanada  Kanada 13 7 7 27
10. Slovinsko  Slovinsko 6 6 2 14
11. Chorvatsko  Chorvatsko 6 2 2 10
12. Spojené království  Spojené království 4 4 3 11
Lucembursko  Lucembursko 4 4 3 11
14. Lichtenštejnsko  Lichtenštejnsko 3 7 5 15
15. Slovensko  Slovensko 1 4 1 6
16. Jugoslávie  Jugoslávie 1 3 5 9
17. Finsko  Finsko 1 2 2 5
18. Česko  Česko 1 1 2 4
19. Austrálie  Austrálie 1 0 1 2
20. Polsko  Polsko 0 1 1 2
21. Řecko  Řecko 0 1 0 1
22. Japonsko  Japonsko 0 0 1 1
Sovětský svaz  Sovětský svaz 0 0 1 1
Španělsko  Španělsko 0 0 1 1
Celkem 348 349 345 1042
Tabulka neobsahuje medaile ze Zimních olympijských her 1948–1980, kdy byly závody v alpském lyžování počítány jako mistrovství světa, ale obsahuje pouze samostatné světové šampionáty.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku FIS Alpine World Ski Championships na anglické Wikipedii.

  1. a b FIS History [online]. FIS-Ski [cit. 2011-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-11. (anglicky) 
  2. James Diamond. FIS Council add individual parallel slalom to 2021 Alpine World Ski Championships and keep combined events [online]. Inside The Games, 2019-02-14 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat