Mistr Tucherova oltáře

Mistr Tucherova oltáře (aktivní kolem 1430-1450) je anonymní norimberský pozdně gotický malíř.

Mistr Tucherova oltáře
Narození15. století
Úmrtí15. století
Povolánímalíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Mistr Tucherova oltáře, střední panel
 
Otevřený oltář, Frauenkirche, Norimberk

Jméno malíře se vztahuje k oltáři, původně vytvořenému pro augustiniánský kostel v Norimberku, roku 1615 přemístěnému do norimberského kostela Kartäuserkirche a od 19. století ve Frauenkirche. Oltář před přemístěním dala restaurovat prominentní norimberská rodina Tucherů a odtud pochází i jeho název uváděný v literatuře.

Tucherův oltář je jedním z nejvýznamnějších deskových obrazů před Albrechtem Dürerem. Je dokladem o vlivu nizozemské malby na realistické zobrazení figur, ale neužívá ještě perspektivu. Detailně vypracované ornamentální zlacené pozadí a baldachýn zastává na obrazu jen dekorativní funkci. Postavy na centrálním panelu s Ukřižováním, který doprovází scény Zvěstování a Zmrtvýchvstání na křídlech oltáře, mají realistické a individualizované tváře, ale chybí jim plastičnost. Na doprovodných malbách s Viděním sv. Augustina jsou zátiší, která upomínají na dílo Barthélemy d'Eycka.

Albert Kutal uvádí, že nizozemský vliv na tvorbu pozdně gotických umělců v Čechách jako byl Mistr svatojiřského oltáře, zprostředkoval Norimberk, mezi jiným zřejmě tento autor.[1] Josef Krása porovnává figury Tucherova oltáře s nástěnnými malbami v Chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře.[2] Podle Jiřího Fajta byla umělecká tvorba Norimberka v celé první třetině 15. století pod silným českým vlivem a Mistr Tucherova oltáře mohl převzít některé motivy od tvůrce Roudnického oltáře (1410-1420), jak je patrné ve scéně se Smrtí Panny Marie ze Spišského Štvrtka.[3]

Současníky Mistra Tucherova oltáře byli Konrad Witz a Hans Multscher.

Díla připisovaná autorovi

editovat
  • Tucherův oltář, Frauenkirche, Norimberk
  • Hallerův oltář, St. Sebald, Norimberk
  • Ehenheimův Epitaf, St. Lorenz, Norimberk[4]
  • Obřízka Krista, Suermondt-Ludwig Museum, Aachen [5]
  • Madona s dítětem, Biblioteca Ambrosiana [6]
  • Smrt nebo také Poslední modlitba Panny Marie, část oltáře, kolem r. 1450, Spišský Štvrtok[7][8]

Reference

editovat
  1. Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972, s. 194
  2. Josef Krása, in: Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon Praha 1985, s. 262
  3. Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, s. 57-58
  4. Ehenheimův Epitaf[nedostupný zdroj]
  5. Art Historian Gary Schwartz: Master of the Tucher Altarpiece
  6. Getty images: Master of the Tucher Altarpiece[nedostupný zdroj]
  7. Mária Novotná, Anna Svetková, Smrť Panny Márie. Tabuľová maľba zo Spišského Štvrtku, ARS 35 (2002) 1-3, s. 97-110, 7 obr.
  8. Dorociaková Zuzana, Ikonografie Smrti Panny Marie ve středověkém umění na území dnešního Slovenska, magisterská diplomová práce, FF UP v Olomouci, 2015, s. 111

Externí odkazy

editovat