Wikipedie

Mistr Madony z Kamenné ulice

řezbář

Mistr Madony z Kamenné ulice je pomocné označení pro anonymního řezbáře činného v Chebu přibližně v letech 1480-1520. S jeho dílnou je na Chebsku spojováno kolem dvaceti pozdně gotických řezeb. Podle Vykoukala by mohl být totožný s chebským sochařem Hansem Malerem von Eger.[1]

Mistr Madony z Kamenné ulice
Povolánířezbář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dílo

editovat

Označení zavedla Ševčíková[2] podle sochy Assumpty s Ježíškem z Kamenné ulice, kterou pro utřídění chebské řezbářské produkce na přelomu 15. století považuje za centrální dílo. Vznik chebských řezbářských dílen souvisel se stavební hutí kostela sv. Mikuláše, goticky přestavěného v letech 1456-1476. Z dochovaných inventářů kostela z let 1464-1474 je potvrzena existence jedenácti oltářů různého zasvěcení, které objednaly místní patricijské rodiny.[3] Vykoukal řadí do dílenského okruhu tohoto Mistra kvalitní soubor Soch z kostela sv. Mikuláše v Chebu[4]

Mistr Madony z Kamenné ulice vychází zprostředkovaně z hornorýnského řezbářství, ovlivněného místní konzervatinější tradicí (např. motiv vzpřímeného a oblečeného Ježíška). Smysl pro plnější a plastičtější tvar a vypjatější objem napovídá, že byl obeznámen s franckým sochařstvím (Oltář se Zasnoubením sv. Kateřiny, Germanisches Nationalmuseum, Norimberk, Madona z Trautskirchen).[2]

Vykoukal soudí, že v dílně pracovali sochaři vyškolení v Norimberku a vedoucí řezbář dílny pravděpodobně prošel dílnou Michaela Wolgemuta. Do norimberské tradice byla integrována i švábská inspirace, představovaná pozdními díly Hanse Multschera. Měkce plasticky modelované tváře, módní ženské pokrývky hlavy, typ plášťů a ztvárnění drapérie nebo ikonografické schéma spojuje Svatomikulášské sochy s Cvikovským oltářem (1479)[5] Michaela Wolgemuta.[6] Další dochovaná díla ale tento vzor pouze zjednodušovala a rustikalizovala. Zavedená středověká dílenská praxe a práce podle zavedených vzorníků ani nedovoluje určit individuální podíl jednotlivých řezbářů. Vykoukal zpochybňuje také smysluplnost označení řezbáře podle Madony z Kamenné ulice, která nepatří k nejkvalitnějším dílům v předpokládaném souboru jeho prací.[1]

Podle Ševčíkové je pro některá díla Mistra Madony z Kamenné ulice charakteristický naivnější a dekorativní způsob zpracování a spíše formální řešení výtvarných problémů. Zdrobnění velké formy a snaha o precizní podání vede u prací nižší kvality k tomu, že výraz se stává prázdnou a líbezně se usmívající maskou.[2]

Známá díla

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Vykoukal J, 2009, s. 190
  2. ↑ a b c Ševčíková J, 1975, s. 31-32
  3. ↑ Michaela Ottová, Karel Halla, Aleš Mudra, Způsoby organizace a proměny sochařského řemesla v Chebu, in: Vykoukal J, 2009, s.116
  4. ↑ Vykoukal J, 2009, s. 226
  5. ↑ Michael Wolgemut altarpiece in the Marienkirche, Zwickau
  6. ↑ Vykoukal J, 2009, s. 189
  7. ↑ Vykoukal J, 2009, s. 211
  8. ↑ Tietz-Strödel M, 1992, s. 279
  9. ↑ Anton Gnirs, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in der Bezirken Tepl und Marienbad, BD. 50, Augsburg 1932
  10. ↑ Vykoukal J, 2009, s. 206-207

Literatura

editovat
  • Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
  • Marion Tietz-Strödel, Die Plastik in Eger von den frühen Gotik bis zur Renaissance, in: Lorenz Schreiner (ed.), Kunst in Eger. Stadt und Land, Wien, München 1992, s. 279
  • Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mistr_Madony_z_Kamenné_ulice&oldid=21330004“