Miroslav Sládek

český politik

Miroslav Sládek (* 24. října 1950 Hradec Králové) je český krajně pravicový politik,[1] publicista, zakladatel a předseda Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa, později zakladatel stran Republikáni Miroslava Sládka a Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka. Patřil k výrazným a vlivným, ovšem také k nejkontroverznějším českým politikům 90. let 20. století, několikrát čelil trestnímu stíhání. Po roce 2000 se stal jen marginální postavou české politiky.

PhDr. Miroslav Sládek
Miroslav Sládek (2017)
Miroslav Sládek (2017)
1. a 3. předseda SPR-RSČ
Ve funkci:
26. února 1990 – 12. února 2002
Předchůdcesubjekt vznikl
NástupkyněLaura Rajsiglová
Ve funkci:
17. května 2008 – 15. května 2013
PředchůdkyněLaura Sládková
2. předseda RMS
Ve funkci:
24. února 2002 – 17. května 2008
PředchůdcePavel Procházka
Nástupcesubjekt zanikl
1. předseda SPR-RSČ Miroslava Sládka
Úřadující
Ve funkci od:
18. června 2016
Předchůdcesubjekt vznikl
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. června 1996 – 19. června 1998
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992
Zastupitel městské části Brno-Útěchov
(v letech 2002–2004 také místostarosta MČ)
Ve funkci:
2. listopadu 2002 – 2. června 2004
Stranická příslušnost
ČlenstvíSPR-RSČ (1990–2002)
RMS (2002–2008)
SPR-RSČ (2008–2013)
SPR-RSČ Miroslava Sládka (od 2016)
Nestraník
do EPza ANS (2024)

Narození24. října 1950 (73 let)
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
ChoťLaura Sládková
PříbuzníBlanka Zajícová (nevlastní dcera)
SídloÚtěchov
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesepolitik
Náboženstvířímskokatolické
CommonsMiroslav Sládek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyrůstal v Kostelci nad Orlicí, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor knihovnictví a vědecké informace. Později přesídlil do Brna. Je římský katolík.[2]

V letech 1981–1986 pracoval v Českém úřadu pro tisk a informace, kde se věnoval pořádání tiskových konferencí.[3]

Roku 2014 čelil exekucím.[4]

Jeho manželkou je Laura Sládková, která se rovněž angažovala ve vedoucích pozicích v SPR-RSČ a kterou si vzal v roce 2003 po dlouhodobé známosti.[5]

Politické působení

editovat

Brzy po sametové revoluci se začal politicky angažovat, nejprve v okruhu Demokratické iniciativy.[6] Již v prosinci 1989 okolo něj vznikla zatím izolovaná pražská skupina nazvaná Republikánská strana. Na území Československa v té době vznikalo paralelně několik formací navazujících na meziválečný agrarismus a republikanismus. V následujících týdnech probíhal jejich integrační proces. Skupina okolo Sládka se koncem ledna 1990 spojila s Republikánskou unií, ale po několika týdnech ji kvůli Sládkovým ambicím opustila. Dne 24. února 1990 se konal ustavující sjezd Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa (SPR-RSČ), na kterém tuto formaci Miroslav Sládek definoval jako radikálně pravicovou stranu odmítající spolupráci s komunisty.[7] Strana byla oficiálně založena 26. února téhož roku.[8] Sládek byl pak dlouhodobě předsedou SPR-RSČ. V roce 1992 neúspěšně kandidoval na prezidenta ČSFR a roku 1993 na prezidenta České republiky.[9]

Ve volbách roku 1992 byl za SPR-RSČ zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Středočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[10] Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za SPR-RSČ a poslanecký mandát zastával do předčasných voleb roku 1998.

 
Sládek v roce 1996

V 90. letech se profiloval jako stoupenec připojení Zakarpatské oblasti zpět k Československu, když na hradě v Mukačevu vztyčil československou vlajku. Byl ústřední postavou některých afér. V červnu 1991 vedl demonstraci republikánů k sídlu Československé televize v Praze, kde zazněly vulgární urážky Václava Havla, v roce 1993 napadl v kadeřnictví ženu. Za svůj projev k Česko-německé deklaraci v roce 1997 byl zbaven imunity a trestně stíhán, ale soud jej obžaloby zprostil.[11] Coby vazebně stíhaný nemohl se jako zákonodárce zúčastnit volby prezidenta republiky roku 1998 (v níž kandidoval). SPR-RSČ tento fakt kritizovala a neúspěšně se obrátila i na Ústavní soud. V průběhu kariéry publikoval Sládek několik knih: ...A tak to vidím já (1992), Znamení doby (1994), To, co mám na mysli, je svoboda (1995), Právě Váš hlas rozhodne (1996) a Nikdy jsem Vám nelhal (1998).[12]

V předčasných sněmovních volbách v roce 1998 republikáni úspěch nezaznamenali, neboť ztratili oproti volbám roku 1996 více než polovinu voličů. Jediným krajem, kde strana překročila hranici 5 %, byl kraj Severočeský s 6,1 % hlasů. Po neúspěchu ve volbách se ve straně vytvořila frakce (Reformní klub), která kritizovala vedení Miroslava Sládka, ale byla eliminována. Stranu tehdy opustili někteří významní politici jako Josef Krejsa, Petr Vrzáň nebo Jan Vik. Miroslav Sládek nadále zůstal předsedou SPR-RSČ. Počátkem 21. století stranu postihly finanční problémy, počátkem roku 2001 byl na ni vyhlášen konkurz. Již v roce 2000 založil Sládek politickou stranu Republikáni Miroslava Sládka (RMS), do níž přešla velká část členské základny a za kterou neúspěšně kandidoval ve volbách roku 2002 i ve volbách do Evropského parlamentu 2004.[13]

V roce 2002 se byl zvolen místostarostou brněnské městské části Útěchov. Vyhrál následující předčasné volby v roce 2004, ale jeho sdružení přešlo do opozice a následně se formálně přestěhoval do Králova Pole, čímž jeho mandát zastupitele zanikl.[9][14] Údajně na protest s počínáním státní moci jeho strana nekandidovala v červnu 2006 ve volbách do Poslanecké sněmovny, členové RMS ovšem byli na kandidátních listinách Národní strany. Jeho předsednictví ve straně RMS zaniklo společně s definitivním právním ukončením fungování strany v květnu 2008, kdy byla sloučena s SPR-RSČ. Jejím předsedou byl opětovně zvolen Sládek. V roce 2010 byl společně s Martinem Smetanou podmíněně odsouzen za předlužení strany v roce 2000.[15] Pražský městský soud potvrdil dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou, který mu byl vyměřen Obvodním soudem pro Prahu 9. Na rozdíl od původního verdiktu byla odstraněna povinnost uhradit pokutu 300 000 korun a nebyl potvrzen tříletý zákaz působení ve statutárních orgánech právnických osob.[15] V roce 2013 strana SPR-RSČ zanikla; v květnu tohoto roku ji rozpustil Nejvyšší správní soud na návrh vlády.[16] V roce 2014 čelil Sládek insolvenčnímu řízení, snad z důvodu zadlužení strany.[17]

Na počátku roku 2016 založil stranu Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa 2016, ohlásil návrat do politiky a v červnu 2016 byl oficiálně zvolen jejím předsedou. V červenci 2016 se strana přejmenovala na Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka.[18][19] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 za ni kandidoval v obvodu č. 64 – Bruntál.[20] Se ziskem 3,27 % hlasů skončil na 8. místě a do druhého kola nepostoupil.[21]

V krajských volbách v roce 2016 vedl v Jihomoravském kraji z pozice lídra kandidátku subjektu "Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK", ale neuspěl (uskupení získalo jen 0,44 % hlasů).[22]

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval jako lídr strany Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka, ale nebyl zvolen.[23]

Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 kandidoval jako člen strany Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka (SPR-RSČ Miroslava Sládka) za hnutí ANS na 28. místě kandidátky uskupení „ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR - proti přijetí eura!“ (tj. strana Bezpečné ulice (BEZ-UL), strana Národní demokracie (ND), hnutí Aliance národních sil (ANS), strana Rozumní, Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) a hnutí Čistý kraj (ČiKR)). Uskupení však získalo pouze 0,50 % hlasů a zvolen tak nebyl.[24][pozn. 1][25]

Poznámky

editovat
  1. Jedná se o Alianci národních sil (ANS), Čistý kraj (ČiKR), Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS), Národní demokracii (ND), Rozumné a BEZPEČNÉ ULICE (BEZ-UL) s podporou strany a hnutí s pozastavenou činností, Sdružení pro republiku – Republikánskou stranu Československa Miroslava Sládka (SPR-RSČ Miroslava Sládka) a Hnutí PES.[25]

Reference

editovat
  1. Problematika menšin jako profilové téma pravicového extremismu v České republice, M. Mareš, CEPSR, 3/II/léto 2000
  2. Sládek prohrál soud s Martou Petrovovou[nedostupný zdroj] : iDnes.cz
  3. Adéla Gjuričová, Michal Kopeček, Petr Roubal, Jiří Suk a Tomáš Zahradníček: Rozděleni minulostí: Vytváření politických identit v České republice po roce 1989, s. 316. http://www.usd.cas.cz/wp-content/uploads/2010/01/rozdeleni_minulosti.pdf Archivováno 24. 12. 2013 na Wayback Machine.
  4. Republikán Miroslav Sládek se topí v dluzích. Majetek mu rozebírají exekutoři. domaci.eurozpravy.cz [online]. [cit. 2015-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-17. 
  5. Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1594. 
  6. Adéla Gjuričová, Michal Kopeček, Petr Roubal, Jiří Suk a Tomáš Zahradníček: Rozděleni minulostí: Vytváření politických identit v České republice po roce 1989, s. 317. http://www.usd.cas.cz/wp-content/uploads/2010/01/rozdeleni_minulosti.pdf Archivováno 24. 12. 2013 na Wayback Machine.
  7. Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1593–1594. 
  8. Rejstřík politických stran a hnutí - Ministerstvo vnitra České republiky. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 
  9. a b kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1602. 
  10. Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky [online]. volby.cz [cit. 2012-09-04]. Dostupné online. 
  11. ČTK. Extremistická SPR-RSČ pronikla v 90. letech i do sněmovny. České noviny [online]. 2010-02-22 [cit. 2010-07-21]. Dostupné online. 
  12. kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1597. 
  13. Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1594, 1599–1600. 
  14. MAFRA. Sládek už jako zastupitel skončil. iDNES [online]. MAFRA, 2004-06-04 [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  15. a b ČTK. Soud potvrdil Sládkovi dvouletou podmínku za dluhy republikánů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-01-26 [cit. 2010-07-21]. Dostupné online. 
  16. ČTK. Soud rozpustil dvě protiromské strany, SPR-RSČ a Národní stranu. Romea.cz [online]. ROMEA, 2013-05-16 [cit. 2013-12-01]. Dostupné online. 
  17. http://domaci.eurozpravy.cz/politika/90010-republikan-miroslav-sladek-se-topi-v-dluzich-majetek-mu-rozebiraji-exekutori/ [online]. 
  18. Rejstřík politických stran a politických hnutí, Politická strana, Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka [online]. Ministerstvo vnitra ČR, 2016 [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. 
  19. Sládek se vrací. Raději cikán než přivandrovalec, razí nový program. iDNES.cz [online]. 2016-02-08 [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. 
  20. Miroslav Sládek - Senát. Volební obvod Bruntál [online]. YouTube.cz, 2016-08-09 [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. 
  21. Výsledky voleb v obvodě Bruntál [online]. iDNES.cz, 2016 [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Přednostní hlasy pro kandidáty, Kraj: Jihomoravský kraj, Kandidátní listina: Koalice Republikánů Miroslava Sládka, Patriotů České republiky a HOZK [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. 
  23. Vážení voliči [online]. SPR-RSČ [cit. 2019-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02. 
  24. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 07.06. – 08.06.2024, Jmenné seznamy, Strana: ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR - proti přijetí eura!, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2024 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. 
  25. a b Hynek Blaško povede ve volbách do Evropského parlamentu koalici osmi stran a hnutí Aliance za nezávislost ČR [online]. Programy do voleb, 2023-10-30 [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat