Miroslav Petříček

český filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog

Miroslav Petříček (* 21. února 1951 Praha) je český filosof, estetik a překladatel,[1] žák Jana Patočky, působící jako profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na filozofii umění, přesahy mezi filozofií, filmem, literaturou a uměním a současnou (postmoderní) francouzskou filozofií.

prof. Miroslav Petříček, Dr.
Miroslav Petříček (2019)
Miroslav Petříček (2019)
Narození 21. února 1951 (69 let)
Praha
Povolání pedagog, překladatel a filozof
Alma mater Univerzita Karlova
Manžel(ka) Taťána Petříčková
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Překládá z francouzštiny, němčiny a angličtiny.[1] Do češtiny převedl například dílo Viditelné a neviditelné Maurice Merleau-Pontyho.

ŽivotEditovat

Po maturitě v roce 1972 na Akademickém gymnáziu Štěpánská v Praze nemohl z kádrových důvodů studovat na vysoké škole. Do roku 1990 byl zaměstnán v Hydrometeorologickém ústavu. V letech 1971–1977 navštěvoval bytový seminář Jana Patočky. Po sametové revoluci bylo soukromé studium legalizováno a roku 1990 obdržel titul magistra na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.[1] Doktorát získal v roce 1998 a habilitoval se o pět let později.

V letech 1990–1992 pracoval v Archivu Jana Patočky Centra pro teoretická studia Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy v Praze a externě přednášel na Filozofické fakultě UK. V roce 1992 se na dané fakultě stal interním členem Ústavu filosofie a religionistiky. V období 1992–1995 vyučoval na Středoevropské univerzitě v Praze.

Rok 1992 strávil na studijním pobytu ve vídeňském Institut für die Wissenschaften von Menschen. Poté začal přednášet také na Akademii výtvarných umění. V roce 2001 navázal spolupráci s Centrem audiovizuálních studií FAMU. Na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze byl v dubnu 2007 jmenován profesorem pro obor filmové, televizní a fotografické umění a nová média – teorie filmové a multimediální tvorby.

Během akademické dráhy se stal členem Vědecké rady Univerzity Karlovy i její Filozofické fakulty, dále pak členem Umělecké rady FAMU, DAMU a AMU, a Rady Filosofického ústavu.

Manželkou je doktorka filozofie Taťána Petříčková. Otcem byl literární redaktor, kritik a překladatel Miroslav Petříček (1925–1996).[1]

BibliografieEditovat

DíloEditovat

  • Znaky každodennosti čili krátké řeči téměř o ničem. Herrmann & synové, Praha, 1993. 93 s. (překlad do slovinštiny: Znaki vsakdanjosti, prel. Bojana Maltarić, Apokalipsa, Ljubljana 2004).
  • Úvod do (současné) filosofie. Herrmann & synové, Praha, 1991, II. vyd. 1992. 190 s.
  • Majestát zákona. Raymond Chandler a pozdní dekonstrukce. Herrmann & synové, Praha, 2001. 250 s.
  • Myšlení obrazem : průvodce současným filosofickým myšlením pro středně nepokročilé. Herrmann & synové, Praha 2009, 209 s., ISBN 978-80-87054-18-5
  • Moderní svět v zrcadle literatury a filosofie. Herrmann & synové, Praha, 2012.
  • Obraz a slovo (spolu s R. Filou). Koloman Kertész Bagala, Bratislava 2003. 83 s.
  • Filosofie en noir, Praha : Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018. 322 s. ISBN 978-80-246-3917-8[2]
  • Co je nového ve filozofii. Nová beseda, Praha, 2018. 89 s. ISBN 978-80-906751-8-6

SpoluautorstvíEditovat

  • Logos a svět. Oikoymenh, Praha, 1997 (kolektiv autorů: Milan Balabán, Miroslav Petříček, Jan Sokol, Pavel Kouba, Aleš Havlíček).
  • Eseje o nedávné minulosti a blízké budoucnosti. G plus G, Praha, 1999 (kolektiv autorů: Jan Keller, Miroslav Petříček, Václav Bělohradský, Jiří Přibáň, Jan Gogola).
  • Dublety (spolu s M. Marcellim). Kalligram, Bratislava 2002, 285 s.
  • Filosofie Henri Bergsona, Oikoymenh, Praha, 2003 (kolektiv autorů: Miroslav Petříček, Anton Markoš, Josef Hrdlička, Pavel Kouba, Josef Fulka, Jakub Čapek).
  • K čemu dnes humanitní vědy? Univerzita Karlova, Fakulta filozofická, Togga, Praha, 2008 (kolektiv autorů: Jiřina Šiklová, Tomáš Halík, Miroslav Verner, František Šmahel, Miroslav Petříček, Miloslav Petrusek, Rudolf Chmel, Michal Stehlík).
  • 1912. 100 let od otevření Obecního domu v Praze. Arbor vitae, Obecní dům, Praha, 2012.
  • Diverse. Pavel Brunclík, Praha, 2012 (úvod k fotopublikaci).
  • Pohledy (které tvoří obrazy). Univerzita Karlova. Fakulta pedagogická, Praha, 2012 (s Martinem Velíškem).

PřekladyEditovat

  • F.W.J. Schelling. Filosofická zkoumání lidské svobody. Praha: Filosofický ústav, 1992.
  • Mýtus, epos a logos. Sestavil P. Rezek. Praha: OIKOYMENH 1991.
  • Idea, hypotéza a otázka (E. Zeller, H. Cherniss, W. Wieland, R. Robinson aj.). Sestavil P. Rezek. Praha: OIKOYMENH 1991.
  • E. Fink. Hra jako symbol světa. Praha: Český spisovatel, 1993, 268 s.
  • J. Derrida. Texty k dekonstrukci. Bratislava: Archa, 1993, 330 s.
  • Myšlení o divadle I. - II. (spolu s L. Majorem a M. Havelkou). Praha: Herrmann, 1993.
  • R. Barthes. Barthes. Světlá komora. Vysvětlivka k fotografii. Bratislava: Archa, 1994, Filosofie do kapsy sv. č. 14, 107 s. 2. opravené vyd. Fra 2005.
  • V. Descombes. Stejné a jiné. Čtyřicetpět let francouzské filosofie (1933–1978). Praha: OIKOYMENH, 1995, 181 s.
  • R.Barthes. Úvod do strukturální analýzy vyprávění. In: Text 1/1994, Bratislava, s. 70 - 96.
  • W. Welsch. Naše postmoderní moderna (spolu s I. Ozarčukem). Zvon, Praha 1994.
  • Maria Fürst. Filozofie, Praha: Fortuna, 1994.
  • E. Durozoi - A. Roussel: Filozofický slovník, EWA, Praha 1994 (zpracování hesel z české filosofie)
  • Ernst Jünger. Chůze lesem (spolu s J. Němcem). Praha: OIKOYMENH, 1995, 64 s.
  • Thomas Bernhard. Wittgensteinův synovec, Praha: Prostor, 1996, 140 s.
  • E. Levinas. Totalita a nekonečno (spolu s J. Sokolem). Praha: OIKOYMENH, 1997, 274 s.
  • M. Foucault. Myšlení vnějšku (spolu s Č. Pelikánem, S. Poláškem, P. Soukupem a K. Theinem). Praha: Herrmann, 1996.
  • M. Merleau-Ponty. Viditelné a neviditelné. Praha: OIKOYMENH, 1999, 268 s.
  • T. Bernhard. Korektura. Praha: Prostor 1999, 300 s.
  • J. Baudrillard. Amerika. Praha: Dauphin 2000, 156 s.
  • M. Frank. Co je neostrukturalismus?, Praha: SOFIS, 2000, 433 s.
  • Thomas Bernhard. Ungenach. Moušlování. In Tři novely, Praha: Prostor, 2000, 160 s.
  • E. Husserl. Idea fenomenologie. Praha: OIKOYMENH 2001, 150 s.
  • E. Graeser, Dějiny řecké filosofie. Praha: OIKOYMENH 2001, 445 s.
  • J.-F. Lyotard, Putování a jiné eseje, Herrmann, Praha 2001, 150 str..
  • P. Ricoeur, Čas a vyprávění I (spolu s A. Dvořáčkovou), OIKOYMENH, Praha 2001.
  • Niklas Luhmann, Láska jako vášeň, Prostor, Praha 2002.
  • Paul Ricoeur, Čas a vyprávění, OIKOYMENH, Praha 2003.
  • Michel Foucault, Dějiny sexuality III (spolu s. L. Šerým aj. Fulkou, Herrmann, Praha 2003.
  • Thomas Bernhard, Je to komedie? Je to tragédie?, (spolu s T. Dimterem aj.), Prostor 2003.
  • Thomas Bernhard, Chůze, Prostor, Praha 2005.
  • Giovanna Borradori, Filosofie v době teroru , Karolinum 2006.
  • Jean-Paul Sartre, „Transcendence ega“, in: J.-P. Sartre, Vědomí a existence, OIKOYMENH 2006
  • Robert Burton, Anatomie melancholie, Prostor 2007.
  • Paul Ricoeur, Čas a vyprávění III, OIKOYMENH, 2008.
  • Wolfgang Röd, Filosofie konce 19. století a 20. století
  • Boyer d'Argens, Vivant Denon, Vášeň a rozum, Prostor 2008 ISBN 978-80-7260-193-6
  • Pietro Pomponazzi, O nesmrtelnosti duše, OIKOYMENH (v tisku)
  • Thomas Bernhard, Na výšině, Prostor, Praha 2009
  • Thomas Bernhard, Mé ceny, Prostor, Praha 2009
  • F.W.J. Schelling, Výbor z díla, OIKOYMENH 2010
  • Gilles DELEUZE, Pusté ostrovy a jiné texty. Herrmann a synové 2010, 334 str. ISBN 978-80-87054-19-2

Články (výběr)Editovat

  • Krajiny duše, Umění 44, 1996, s. 9-15
  • The Unconscious in Painting, Umění 56, 2008, s. 321-324

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Miroslav Petříček (* 1951): Životopisné údaje [online]. Databáze českého uměleckého překladu [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  2. BARTOŠEK, Pavel. Moderna skončila Osvětimí. Lidové noviny. 29. 12. 2018, roč. XXX, čís. 300, s. 23. ISSN 0862-5921. 

LiteraturaEditovat

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1120–1121, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazyEditovat