Miroslav Čapka

československý člen československého Federálního shromáždění a politik

Miroslav Čapka (13. června 1925 Rakodavy27. listopadu 1983 Praha[1]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Miroslav Čapka

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1972 – 1976
Ve funkci:
1976 – 1981
Ve funkci:
1981 – 1983
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 13. června 1925
Rakodavy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 27. listopadu 1983
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Vyučil se dřevomodelářem v Přerovských strojírnách. Zde pracoval do roku 1949. Od roku 1946 byl členem KSČ a v roce 1949 byl povolán na post tajemníka Okresního výboru KSČ v Přerově. V letech 19511953 následovala funkce vedoucího tajemníka OV KSČ v Litovli a Přerově. Zastával pak trvale stranické i státní posty. V letech 19551958 byl tajemníkem Krajského výboru KSČ v Olomouci, pak od roku 1958 do roku 1960 zastával post náměstka předsedy KNV, v letech 19631968 byl vedoucím tajemníkem Okresního výboru KSČ v Olomouci (v letech 1960–1963 zároveň předsedou ONV v Olomouci), v období let 1968–1972 tajemníkem Krajského výboru KSČ pro Severomoravský kraj a v letech 1972–1974 předseda KNV Severomoravského kraje.[2][3]

XII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XIII. sjezd KSČ ho v této funkci potvrdil. Členem ÚV KSČ se stal převodem k 5. lednu 1968. XIV. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ a v této funkci ho potvrdil i XV. sjezd KSČ a XVI. sjezd KSČ. V období prosinec 1977 – listopad 1983 zastával funkci předsedy Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ.[2][4]

Během pražského jara a po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa patřil ke konzervativní skupině v KSČ, která souhlasila s invazí. V oficiálním nekrologu jsou jeho postoje z let 1968–1969 popsány následovně: „ideovou principiálností, osobní statečností a svou prací přispěl k porážce pravicově oportunistických a antisocialistických sil.“[3]

Po volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 119 - Orlová, Severomoravský kraj). Křeslo ve FS nabyl až dodatečně v prosinci 1972. Mandát získal i ve volbách v roce 1976 a volbách v roce 1981. Ve Federálním shromáždění setrval do své smrti roku 1983. Nahradil ho pak Oldřich Blažek.[5][6][7][8]

V roce 1970 a 1975 mu byl udělen Řád práce, v roce 1973 Řád Vítězného února.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Miroslav Čapka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-07]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-07]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Zemřel soudruh Miroslav Čapka. Rudé právo. Listopad 1983, roč. 64., čís. 282, s. 1-2. Dostupné online. 
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 555, 560. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-07]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-07]. Dostupné online. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-07]. Dostupné online. (česky) 
  8. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-07]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 539. 

Externí odkazyEditovat