Mirko Novák
Mirko Novák (3. října 1901 Praha – 16. září 1980 Praha) byl filozof, estetik, muzikolog a pedagog.[1] Patřil mezi zakládající členy České estetické společnosti a byl jejím prvním výkonným předsedou. Svoji profesní dráhu začínal jako muzikolog. Od třicátých let dvacátého století se věnoval teorii hodnot a dějinám estetiky.
| PhDr. Mirko Novák | |
|---|---|
| Narození | 3. října 1901 Praha |
| Úmrtí | 16. září 1980 (ve věku 79 let) Praha |
| Místo pohřbení | hřbitov Sobotka |
| Vzdělání | Filozofie, Estetika, Muzikologie |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | filozof, estetik, muzikolog, pedagog |
| Titul | PhDr. |
| Choť | Eliška Nováková |
| Rodiče | Jan Bedřich Novák |
| Příbuzní | Jan Bedřich Novák,otec Václav Ševčík (grafik), zeť |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis editovat
Mirko (pokřtěn Jaromír) Novák se narodil v Praze. Jeho otec byl Jan Bedřich Novák, historik a ředitel Archivu země české. Po maturitě na vinohradském gymnáziu v roce 1919 pokračoval ve studiu filozofie, estetiky a hudební teorie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Studoval u Zdeňka Nejedlého, Otakara Zicha a Františka Krejčího. Po obhájení titulu doktor filozofie pokračoval ve studiu na univerzitách v Paříži, Bordeaux, Bonnu a také u muzikologa Guido Adlera ve Vídni. Soukromě se vzdělával u Václava Štěpána a Jaroslava Křičky.
Mezi lety 1928 až 1932 byl tajemníkem Československého ústředí pro mezinárodní spolupráci duševní při České akademii věd a umění v Praze. Krátce pracoval jako pomocná vědecká síla v pražské Univerzitní knihovně. Po habilitaci z estetiky na FF UK v roce 1932 se stal asistentem Josefa Tvrdého na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Z obecné estetiky habilitoval v Bratislavě prací Kantův kriticismus a problém hodnoty v roce 1936. Do roku 1939 zde přednášel filozofii a estetiku. V roce 1936 se oženil se studentkou Eliškou Hamrovou.[2]
Po obsazení Československa se vrátil do Prahy na FF UK, kde působil také Jan Mukařovský.
Mezi lety 1945 až 1953 působil na katedře dějin filozofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně jako mimořádný a později jako řádný profesor. Mezi jeho žáky patřili například Oleg Sus, Rudolf Pečman nebo Ivan Poledňák. Mirko Novák zde byl účastníkem založení zvláštního oddělení marxismu-leninismu, který tvořil základ pro budoucí Ústav marxismu-leninismu.[3]
V letech 1953–1970 působil jako vedoucí katedry estetiky na FF UK. V roce 1953 byl jmenován profesorem estetiky a obecné teorie umění.[1][4]
V roce 1968 patřil mezi zakládající členy a byl prvním výkonným předsedou České estetické společnosti.[5]
Tvorba editovat
Z počátku bylo dílo Mirko Nováka ovlivněno Zdeňkem Nejedlým. Začínal jako muzikolog se sklonem k teorii umění. V dizertační práci „Vznik tvůrčí osobnosti Beethovenovy“ z roku 1924 hledal vlivy, které formovaly osobnost umělce, jehož tvorbu považoval za jeden z vrcholů světového umění. Zajímal se o dílo Le Corbusiera, který ve své práci zdůrazňoval řád a funkčnost. Vycházel z kategorie „estetická zkušenost“ estetika Otakara Hostinského, hlásil se ke scientismu české estetiky. Ovlivněna „pozitivistickým kriticismem“ a nedůvěrou k obecným pojmům, vznikla jeho publikace „Základy vědy o umění se zvláštním zřetelem k vědeckému studiu hudby“.[4][6]
Česká estetika editovat
Od třicátých let dvacátého století se věnoval teorii hodnot a dějinám estetiky. Ve své tvorbě se zabýval vývojem antického myšlení. Několik článků věnoval nejen historii české estetiky, ale i otázce vlivu českých dějin na vývoj estetiky. Publikace „Česká estetika“ obsahuje postupně kapitoly „Osvícenství v české estetice“, „Palacký filosof a estetik“ a „Estetika Durdíkova“. Nejedná se o klasický historický spis, postihující rozvíjející se české estetické koncepce. Novák si neklade nárok na zcela objektivní zachycení faktů, ale na mnoha místech uvádí své osobní hodnocení. Autor v knize stanovil důležité etapy ve vývoji estetiky s přihlédnutím k osobnostem, které lze pokládat za reprezentanty dané doby. Při řešení otázek soudobé estetiky a filozofie se obrací k původu estetických myšlenek. V neposlední řadě sleduje vazby mezi českou a světovou estetikou.[6]
Hodnoty a dějiny editovat
Problematice hodnot, úzce provázanou s dějinami estetiky se věnoval ve spisu „Kantův kriticismus a problém hodnoty“. Do sporů o pojetí smyslu „národního“ se zapojil ve svých statích z roku 1937 – „Pekař a Palacký?“, „Tvrdého stanovisko ke sporu o smysl českých dějin“ nebo „K Pekařovu nacionalistickému pojetí dějin“.[6]
V období nacistického ohrožení Československa a druhé světové války spojoval problém hodnot s problematikou smyslu českých dějin a českého národa. Knižní výbor těchto statí byl vydán v roce 1947 pod názvem „Hodnoty a dějiny“. Poté navázal na svá původní témata – estetiku a proces umělecké tvorby.
Šedesátá léta editovat
V šedesátých letech dvacátého století vyšly některé jeho studie knižně, jako například „Otázky estetiky v přítomnosti i minulosti“ nebo „Od skutečnosti k umění“. Analyzoval otázky procesu umělecké tvorby, estetického vnímání nebo chápání uměleckého díla atd. V této době již jeho tvorba obsahovala znaky marxistické ideologie. V jeho pracích začínal být patrný odklon od kritického scientismu již od třicátých let. Během dalších let se ještě snažil marxistickou teorii vnímat v kritických souvislostech. Ale v padesátých letech se již neubránil ideologickému schematizování, například ve stati „T. G. Masaryk v třídních rozporech u nás před Velkou říjnovou revolucí“.
Koncem desetiletí se Novák vracel k otázce smyslu českých dějin. Soubor časopiseckých příspěvků byl vydán knižně v publikaci „Být národem“. V roce 1986 vydala jeho druhá manželka Eliška Nováková, vysokoškolská pedagožka, „Studie Česká sebereflexe“ a „K problematice nacionalismu a národního sebevědomí“.[7]
Hudebník editovat
Mirko Novák se hudbou a muzikologií více zabýval na počátku své odborné dráhy. Příspěvky věnované hudbě psal do odborných listů a mezi lety 1922 až 1923 také do Lidových novin. Sám také komponoval a hrál na piano. Již v roce 1954 se zabýval vlivem hudby, zvuků a hluku na psychickou pohodu člověka. Jeho článek „Otázka hudby hrané k práci a hudby reprodukované do veřejného prostoru“ obsahuje úvahy o místě, funkci a významu zvuku v životě člověka.[3]
Bibliografie editovat
- Vznik tvůrčí osobnosti Beethovenovy, 1924
- Základy vědy o umění se zvláštním zřetelem k vědeckému studiu hudby, 1928
- Le Corbusierova prostorová estetika, 1929
- Vývojové předpoklady řeckého idealismu, 1930
- Vývoj řeckého estetického cítění v souvislosti s emocemi náboženskými, 1931
- Vznik pojmu krásna v řecké filosofii, 1932
- Kantův kriticismus a problém hodnoty. K počátkům filosofie duchovních hodnot u Němců, 1936
- Česká estetika od Palackého po dobu současnou, 1941
- Hodnoty a dějiny, 1947
- Materializmus a ideále ľudskosti, 1949 – slovensky
- O socialistickú humanitu, 1951
- Otázky estetiky v přítomnosti i minulosti, 1963
- Od skutečnosti k umění, 1965
- Být národem, 1969
Sborníky editovat
- Hans Tietze o krizi umění, Sborník prací k 50. narozeninám Zdeňka Nejedlého, 1929
- La vie comme valeur et fonction, Travaux IX e Congrès Int. de Philosophie, vol. X, 1938
- Z. Nejedlý estetik, O Zdeňkovi Nejedlém, 1938
- Morava v duchovním vývoji českém, Morava v českém státě, 1948
- Esthétique, Philosophie et Histoire de l'Art, Atti del III congresso int. di estetica, Benátky, 1956
- Giudizio estetico e valutazione estetica, Atti del simposio di estetica, Benátky, 1958
- Valeur, Engagement, Liberté, Atti del XIII Congresso Int. di Filosofia III, Benátky, 1958
- Le problème du progrès dans l'Art, Extrait des Actes du IV e Congrès int. d'esthétique, Atény, 1960[4]
Reference editovat
- ↑ a b Mirko Novák - Profil osobnosti. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ PhDr. Eliška Nováková. Zpravodaj Šrámkovy Sobotky. 2013-30-11, roč. 50. Dostupné online.
- ↑ a b Mirko Novák – estetika, hudba a problém oficiála Tříšky. digilib.phil.muni.cz [online]. [cit. 2023-03-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c Mirko Novák. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ O společnosti [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c ČECHOVÁ, Alena. Fenomén „česká estetika“ v reflexi českého estetického myšlení [online]. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2007 [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Nováková, Pilař, Lavický. Koho si na Jičínsku připomínáme v březnu | Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně [online]. [cit. 2023-03-29]. Dostupné online.
