Milská stráň

Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace; Milská stráň
	IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
	Milská stráň (v pozadí) od jihu
Základní informace
Vyhlášení	1. listopadu 1988
Vyhlásil	MŠMT ČR
Nadm. výška	384–450 m n. m.
Rozloha	13,17 ha
Poloha
Stát	Česko
Okres	Rakovník
Umístění	Milý, okres Rakovník
Souřadnice	50°14′6″ s. š., 13°52′30″ v. d.
	Milská stráň
Další informace
Kód	1086
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Přírodní rezervace Milská stráň zaujímá zhruba tři čtvrtě kilometru dlouhý úsek k jihu obráceného strmého svahu údolí Hřešického potoka v severovýchodním sousedství obce Milý v okrese Rakovník. Účelem rezervace je ochrana teplomilných travinných a křovinných společenstev rostlin a živočichů opukových, tzv. bílých strání. Rozloha PR činí 11,1 ha, nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 384 až 450 m.

Historie editovat

Stráň v těsném sousedství vesnice Milý byla už v dávné minulosti odlesněna a po staletí vystavena lidské činnosti - dílem využívána jako pastvina, dílem jako sad.

Chráněné území bylo vyhlášeno vyhláškou Okresního národního výboru Rakovník ze dne 23. září 1988, a účinností dnem 1. listopadu téhož roku. Později bylo přehlášeno nařízením Okresního úřadu Rakovník č. 14/1996 ze dne 1. června 1996.

Přírodní podmínky editovat

Geologie editovat

Podklad svahu je tvořen opukami a pískovci křídového stáří (stupeň svrchní cenoman / spodní turon). Převažujícím půdním typem je pararendzina s příměsí opukové suti. Milská stráň představuje typickou ukázku srázu na okraji opukové plošiny Džbánu

Flóra editovat

V travnatých partiích je pro Milskou stráň typická válečka prapořitá, teplomilné trávníky tvoří množství vzácných druhů, mj. hvězdnice chlumní, vstavač nachový, trličník brvitý, bělozářka větvitá, zimostrázek alpský, trýzel panonský, čistec německý, ostřice chabá, pcháč bezlodyžný, mařinka barvířská, hlaváč žlutavý, rozrazil ožankovitý, šalvěj přeslenitá či turan pozdní.

Značnou část území zaujímají prakticky neprostupné křoviny asociace Ligustro-Prunetum (ptačí zob-slivoň), směřující přirozenou sukcesí k lesu typu habrové doubravy s příměsí buku. Typickými dřevinami jsou zde svída krvavá, dřín jarní, hloh jednoblizný, jeřáb muk, jeřáb břek, dřišťál obecný, různé druhy růží, např. růže májová, slivoň trnitá, jilm horský a líska obecná

v podrostu se vyskytuje hojnost bylin charakteristických pro habrové doubravy na vápnitém podkladě, např. zde roste strdivka nící, válečka lesní, violka divotvárná nebo jaterník podléška, při úpatí stráně se daří bělotrnu kulatohlavému. V křovinách je hojná ohrožená okrotice bílá.

PR Milská stráň - vstavač nachový (Orchis purpurea)
PR Milská stráň - vstavač nachový (Orchis purpurea)
PR Milská stráň - okrotice bílá (Cephalanthera damasonium)
PR Milská stráň - čistec přímý (Stachys recta)
PR Milská stráň - čistec německý (Stachys germanica)

Fauna editovat

Milská stráň je hodnotnou lokalitou i z hlediska zoologického. Bioindikátory, dosvědčujícími xerotermní charakter a zachovalost území jsou z bezobratlých např. pavouk stepník černonohý, cikáda chlumní a krasec Anthaxia nitidula. Z obojživelníků stojí za zmínku silně ohrožená rosnička zelená, silně ohrožený čolek horský a v roce 2011 potvrzen výskyt mloka skvrnitého. Z plazů je hojný silně orhožený slepýš křehký, dále se vyskytuje silně ohrožená užovka hladká a kriticky ohrožená zmije obecná. K vzácným druhům ptáků patří kriticky ohrožený strnad luční či silně ohrožená pěnice vlašská. Ze savců obývá Milskou stráň zejména početná populace plšíka lískového.

Stepník černonohý
Anthaxia nitidula
Strnad luční
Plšík lískový

Současnost editovat

V současnosti je území bez hospodářského využití. K zachování travnatých partií se provádí pravidelné mýcení a kosení, za tímto účelem by bylo žádoucí obnovení pastvy.

Při cestě na horní hraně stráně (využívá ji modře značená turistická trasa Panenský Týnec - Třeboc) byl u odbočky ze silnice Milý - Bor instalován informační panel, osazeny lavičky a vytvořeno vyhlídkové místo, z něhož se otevírá působivý výhled k jihu do sbíhajících se údolí Hřešického a Bakovského potoka, na obec Milý, návrší Vošková a obec Srbeč.