Miloš Jiránek

český malíř, překladatel a spisovatel

Miloš Jiránek (19. listopadu 1875 Lužec nad Vltavou[1]2. listopadu 1911 Praha[2]) byl český malíř, výtvarný kritik, literát a překladatel. Používal i pseudonym Václav Zedník. V malířském díle byl ovlivněn impresionismem. Jeho bratrem byl atlet Ladislav Jiránek-Strana.[3]

Miloš Jiránek
Narození19. listopadu 1875
Lužec nad Vltavou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. listopadu 1911 (ve věku 35 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtímeningitida
Povolánípřekladatel, malíř, spisovatel, grafik, básník a redaktor
PříbuzníLadislav Jiránek-Strana (sourozenec)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otec byl protestantský statkář a mlynář a matka pocházela z bohatého selského rodu Kratochvílů. Při studiích na akademickém gymnáziu v Praze bydlel v rodině Jaroslava Vrchlického, kde jeho osobnost formovala také knihovna. Zvládal skvěle cizí jazyky a mnohé knihy četl v originále. Od roku 1894 studoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity a od roku 1895 na pražské Akademii výtvarných umění (1895–1899), nejdříve u Maxmiliána Pirnera a po roce přešel do ateliéru Vojtěcha Hynaise.

Roku 1897 vstoupil do SVU Mánes. Od roku 1899 přispíval do Volných směrů. V únoru 1900 cestoval do Mnichova, dále do Benátek a Terstu, na podzim odjel s přítelem Arnoštem Hofbauerem na Světovou výstavu do Paříže. Potkal se zde se sochařem Augustem Rodinem. Nemalou měrou se podílel na zrealizování výstav géniů tehdejšího moderního umění Augusta Rodina v roce 1902 a Edvarda Muncha v roce 1905 v Praze. Od roku 1903 zajížděl po tři roky na Slovensko, kde se pokusil o realizaci zbojnického cyklu. Pro Jiránkovu tvorbu po roce 1905 bylo důležité seznámení s Antonínou Zedníkovou, která se stala umělcovou manželkou. Jeden čas bydlel na Hradčanech v Lumbeho vile, odkud pak také maloval netradiční pohledy na blízký Pražský hrad. Mezi nejslavnější obrazy se řadí "Sprchy v pražském Sokole" (1901–1903) a "Pískaři" (1910). V roce 1910 se v Topičově salonu konala Jiránkova první samostatná výstava. Roku 1911 se mu narodila dcera Milada. Na sklonku podzimu 1910 se nervově zhroutil a zemřel na tuberkulózní zánět mozkových blan 2. listopadu 1911 v Praze v 35 letech. Byl pochován na Olšanských hřbitovech (I. obecný hřbitov, 1. oddělení, hrob 85).

„My malíři říkáme, že je vynikající spisovatel, spisovatelé obdivují ho jako malíře.“ Tento vtip patřil k osudu Miloše Jiránka, jenž nespokojoval se úprkovskou vervou a barevnou zvučností při malbě lidu, chtěl dobrat se významu a smyslu jevů. – Václav Vilém Štech[4]

Díla online

editovat
  • JIRÁNEK, Miloš. Josef Manes. Praha: Spolek výtvarných umělců Mánes, 1909. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-28. Ilustrovaný životopis českého malíře a ilustrátora, významného představitele romantismu považovaného za zakládající osobnost českého výtvarnictví a největšího mistra české malby a krajinářství.. 

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu evangelické farnosti Ledčice
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské evangelické církve u sv. Klimenta, sign. EVK Z4, s. 92
  3. KOTALÍK, Jiří. Miloš Jiránek : výtvarné dílo: březen–duben 1952 : katalog výstavy. Praha: III. krajské středisko SČSVU Mánes a Národní galerie, 1952. Dostupné online. S. 31. 
  4. ŠTECH, Václav Vilém. V zamlženém zrcadle. Praha: Československý spisovatel, 1969. S. 109. 

Literatura

editovat
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce.. Svazek 2/I. H–J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. 
  • KOTALÍK, Jiří. Miloš Jiránek : výtvarné dílo: březen–duben 1952 : katalog výstavy. Praha: III. krajské středisko SČSVU Mánes a Národní galerie, 1952. 48 s. Dostupné online. 
  • ŠTECH, Václav Vilém. V zamlženém zrcadle. Praha: Československý spisovatel, 1969. S. 54, 71, 91, 109, 110, 113, 123, 132, 172, 203, 207, 225–6, 232–4, 239. 

Externí odkazy

editovat