Miloš Doležal
Miloš Doležal (* 1. července 1970, Háj u Ledče nad Sázavou[2]) je český básník, spisovatel a publicista.
Mgr. Miloš Doležal | |
---|---|
Miloš Doležal (2015) | |
Narození | 1. července 1970 (54 let) Háj u Ledče nad Sázavou, Československo |
Povolání | básník, spisovatel, publicista |
Národnost | česká |
Stát | Česko |
Alma mater | Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (1988–1992) |
Žánr | dokumentaristika |
Témata | totalitní režimy 20. století |
Ocenění | Skleněná medaile Kraje Vysočina (2014) Magnesia Litera Kniha roku (2023) Stříbrná medaile předsedy Senátu (2023) |
Manžel(ka) | Jana Doležalová-Franková (do 2021) |
Příbuzní | Hana Franková (manželčina sestra)[1] |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatVystudoval obor nakladatelství na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (1988–1992).[3] Je bývalým redaktorem Perspektiv (1991–1993), s nimiž často spolupracuje, a redaktorem Českého rozhlasu Praha. Je autorem a spoluautorem řady rozhlasových pořadů a dokumentů zabývajících se druhou světovou válkou a komunistickým terorem v Československu.[2]
Připravil k vydání memoáry Antonína Bradny Zaradoval jsem se. Jeho biografie Jako bychom dnes zemřít měli, pojednávající o životě a smrti faráře Josefa Toufara, získala v anketě Lidových novin v roce 2012 ocenění Kniha roku.
Úmrtí manželky Jany v roce 2021 reflektoval v básnické sbírce Jana bude brzy sbírat lipový květ.[4]. Sbírka získala v Magnesia Litera nejvyšší ocenění - kniha roku 2022.
Dílo
editovat- Chtěl jsem být blanickým rytířem: rozhovory s účastníky protinacistického a protikomunistického odboje. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. 262 s. ISBN 978-80-7325-237-3.
- Jako bychom dnes zemřít měli. Drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Pelhřimov: Nová tiskárna, ©2012. 446 s. ISBN 978-80-7415-066-1. Kniha roku Lidových novin 2012.
- Krok do tmavé noci: příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a číhošťského zázraku. Praha: Nezávislý podmelechovský spolek, 2015. 669 s. ISBN 978-80-260-9125-7. (Autor v roce 2016 za knihu získal Cenu čtenářů Krajské knihovny Vysočiny a posluchačů Českého rozhlasu Region.[5])
- Vrátíme se do otcovské náruče. Praha: Nezávislý podmelechovský spolek, 2015. 77 s. ISBN 978-80-260-8304-7. (Tři kázání českého kněze P. Josefa Toufara z let 1949–1950, životopis, příběh exhumace ostatků, údaje o číhošťském hrobě, modlitba k jeho beatifikaci, texty historika a kněze Tomáše Petráčka a architekta Norberta Schmidta, neznámé archivní fotografie. Vydáno u příležitosti slavnostního uložení ostatků P. Josefa Toufara v Číhošti 12. července 2015.)
- Jedna věta. Praha: Revolver Revue, 2017. 44 s. Revolver Revue, sv. 102. ISBN 978-80-87037-85-0.
- Za. Praha: Torst, 2017. 438 s. ISBN 978-80-7215-533-0.
- Čurda z Hlíny: tři dokumentární povídky z protektorátu. Brno: Host, 2019. 222 s. ISBN 978-80-7577-803-1.
- 1945: Léto běsů. Brno: Host, 2022. 304 s. ISBN 978-80-275-1083-2.
- Tady nikdo není, jen já : židovské příběhy z Vysočiny a přilehlých krajů. Praha: Revolver Revue, 2023 . 311 stran ilustrace, portréty, faksimile. ISBN 978-80-7622-027-0
Knihy rozhovorů
editovat- Cesty božím (ne)časem. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2003. 181 s. Rozhovory. ISBN 80-7192-820-8.
- Prosil jsem a přiletěla moucha. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2004. 159 s. Rozhovory. ISBN 80-7192-906-9. (Autor hovoří s vlastenci plk. Petrem Urubou, Ferdinandem Höferem, genmjr. Rudolfem Krzákem, Mons. Josefem Veselým, P. Martinem Víchem, Vincencem Koutníkem, Alfonsem Bradatschem, Aloisem Denemarekem, Mons. Karlem Fořtem, Ludvíkem Stehlíkem a prof. Jaroslavem Kadlecem, kteří se přes životní zkoušky a totalitní nástrahy 20. století nepřestávají ptát po smyslu života a stvoření.)
- Proti zlému krompáč a lopata. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2006. 195 s. Rozhovory. ISBN 80-7195-005-X. (Třetí pokračování rozhovorů s osobnostmi české společnosti, které přes totalitní nástrahy 20. století a životní zkoušky nepřestaly hledat smysl stvoření.)
Básnické sbírky
editovat- Podivice (1995)
- Obec (1996)
- Les (1998)
- Sansepolcro (2004) s výtvarným doprovodem Jiřího Štourače
- Bodla stínu do hrudního koše: črty z krabatiny (2009), cyklus veršů a básní v próze
- Čas dýmu (2013)
- Ezechiel v kopřivách (2014)
- Maso se stává slovem: (jedenáct básní pro JT) (2021)
- Jana bude brzy sbírat lipový květ (2022)
- Trnem rejnoka: Výbor z poesie 1995 – 2022 (2023)
Fejetony
editovat- České feferony aneb Dojmy, chutě, potulky a uslyšení (2000)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Miloš DOLEŽAL. Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online. [cit. 2024-01-03].
- ↑ a b Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
- ↑ HRUŠKA, Petr a kol. V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích. Praha: Academia, 2008, s. 687.
- ↑ https://echo24.cz/a/HyycF/zpravy-domaci-panorma-magnesia-litera
- ↑ BROTHÁNKOVÁ, Monika. Nejkrásnější knihou Vysočiny jsou Příběhy brodských domů [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2016-10-14 [cit. 2016-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-23.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Doležal na Wikimedia Commons
- Osoba Miloš Doležal ve Wikicitátech