Miloš Beran
Miloš Beran (* 17. října 1908, Turnov – ?) byl významný český šperkař.
| Miloš Beran | |
|---|---|
| Narození | 17. října 1908 Turnov |
| Úmrtí | ? |
| Vzdělání | Střední uměleckoprůmyslová škola v Turnově (Odborná škola šperkařská), Turnov |
| Povolání | šperkař |
| Ocenění | Mistr uměleckých řemesel (ocenění Ministerstva kultury, 1968) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Narodil se 17. října 1908 v Turnově, kde roku 1928 absolvoval Střední odbornou školu šperkařskou. Pracoval nejprve v pražských klenotnictvích. Po likvidaci soukromých firem komunistickým režimem a jejich sloučení do n. p. Klenoty, Soluna a Kovodružstvo[1] byl od roku 1950 zaměstnán v Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV). V letech 1953–1971 pracoval v klenotnickém ateliéru Ústředí uměleckých řemesel, v němž se soustřeďovali vybraní mistři. Jeho šperky byly součástí československé expozice na Světových výstavách v Bruselu (1958) a v Montréalu (1967). Roku 1968 mu Ministerstvo kultury udělilo titul Mistr uměleckých řemesel.[2]
Dílo editovat
Miloš Beran patřil k nejstarší generaci českých zlatníků, kteří dokonale ovládali klasické klenotnické techniky. Ve svých špercích používal převážně české granáty, někdy v kombinaci s jaspisem.[3] Byl citlivým realizátorem větších zlatnických prací i cizích návrhů šperků, zejména Václava Plátka, který využíval domácí i exotické kameny zasazené do stříbra.[4] Beran vytvořil klasické granátové šperky i podle vlastních návrhů. Jeho šperky respektují vlastnosti tohoto českého drahokamu a způsobem zasazení akcentují světlo a barvu kamene.[2]
S vlastními šperky se zúčastnil Světových výstav v Bruselu a Montrealu. Ve svých pozdějších pracích využil i novátorskou techniku umožňující zpracování nejmenších českých granátů, které nelze zasadit samostatně, kterou vynalezl a patentoval Jiří Dvořák. Šperky byly vytvořeny z českých granátů vybroušených do drobných kuliček, zalitých v transparentním plastu.[5]
V klenotnickém ateliéru Ústředí uměleckých řemesel (1953–1971) se věnoval restaurování a vytváření kopií zlatnických historických památek, např. pozdně gotické monstrance z Mělníku.[2][6]
Výstavy (výběr) editovat
Reference editovat
- ↑ Orságová O, 2011, s. 36
- ↑ a b c Vokáčová V, 1979, s. 10
- ↑ Orságová O, 2011, s. 37
- ↑ Křížová A, 2002, s. 93
- ↑ Orságová O, 2011, s. 39-40
- ↑ Mělnická pozdně gotická monstrance, Mělnická radnice 12, 2009, s. 18
- ↑ Karel Hetteš, Výstava uměleckých řemesel, Výtvarná práce 11, 1957, s. 3
- ↑ Křížová A, 2002, s. 206
Literatura editovat
- Olga Orságová, český granátový šperk ve 20. století, diplomová práce, KDU, FF UP Olomouc 2011 on line
- Alena Křížová, Proměny českého šperku na konci 20. století, Academia, Praha 2002, ISBN 80-200-0920-5
- Věra Vokáčová, Současný šperk, Odeon, Praha 1979
- Věra Vokáčová, Kov a šperk, 1968
