Mikuláš Kryštof Radziwiłł
Mikuláš Kryštof Radziwiłł (4. února 1515 Ňasviž – 28. května 1565 Vilnius), přezdívaný Černý (litevsky: Juodasis), byl polsko-litevským šlechticem,[1] který zastával hned několik administrativních funkcí v litevském velkoknížectví, mimo jiné byl litevským kancléřem a litevským hejtmanem.
| Mikuláš Kryštof Radziwiłł | |
.jpg) | |
| Narození |
4. února 1515 Ňasviž |
|---|---|
| Úmrtí |
28. května 1565 (ve věku 50 let) Vilnius |
| Místo pohřbení | Litva |
| Národnost | Litvíni |
| Povolání | diplomat a politik |
| Nábož. vyznání | Polish Brethren |
| Manžel(ka) | Elżbieta Szydłowiecka |
| Děti |
Mikolaj Krzysztof Radziwill Sierotka Jerzy Radziwiłł Albrecht Radziwiłł Stanisław Radziwiłł Krystyna Radziwiłł Elżbieta Radziwiłł |
| Rodiče | Jan Radziwiłł a Anna Kiszka |
| Příbuzní |
Jonas Radvila II a  Q19546239 (sourozenci)Albrycht Władysław Radziwiłł, Aleksander Ludwik Radziwiłł, Zygmunt Karol Radziwiłł, Jan Jerzy Radziwiłł a Q105620497 (vnoučata) |
| Funkce |
Grand Marshal of the Grand Duchy of Lithuania Grand Chancellor of the Grand Duchy of Lithuania Voivode of Vilnius brestlitevský starosta Q21009991 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V litevštině jeho jméno zní Mikalojus Radvila Juodasis, v běloruštině Мікалай Радзівіл Чорны, v latině Nicolaus Radvil a v angličtině je někdy uváděn jako Nicholas Radziwill.[2]
Mikuláš dokázal získat politický vliv díky milostnému vztahu a následnému sňatku mezi jeho sestřenicí Barborou Radziwiłłovnou a polským králem a litevským velkoknížetem Zikmundem II. Augustem. Díky tomu se stal jedním z nejmocnějších královských rádců. Mikuláš se postupně stal litevským maršálem, litevským kancléřem a také vojvodou Vilniusu. Nesmírně zbohatl a stal se ve své době nejmocnějším velmožem polsko-litevské unie.
Už tak rychle rostoucí vliv Radziwiłłů ještě zesílil, když během diplomatické mise u Karla V. a Ferdinanda I. obdržel on a jeho bratranec Mikuláš Radziwiłł přezdívaný „Červený“ dědičný titul říšského knížete.
Se svým bratrancem Mikulášem „Červeným“ Radziwiłłem také uzavřel spojenectví proti ostatním mocným litevským rodinám, se kterými soupeřili o dominantní postavení v Litevském velkoknížectví. Toto spojenectví znamenalo spolupráci mezi jednotlivými větvemi rodu Radziwiłlů a ukázalo, jak mohou rodové zájmy ovlivnit vztah magnátů ke státu. Oba Radziwiłlové podporovali litevskou suverenitu a oponovali těsnějšímu sepětí zemí v rámci Polsko-litevské unie.
Velmi úspěšně se angažoval v jednáních mezi Litevským velkoknížectvím a Livonským řádem, který vedla k tzv. vilenské smlouvě z roku 1561, která ukončila existenci Livonského řádu a vedla k sekularizaci Livonska a připojení velké části jeho území k Litevskému velkoknížectví.
Mikuláš podporoval postupující polonizaci Litvy a podle jeho vzoru mnoho dalších litevských šlechticů přijalo za své mnohé prvky polské kultury, ať už se jednalo o módu, obyčeje a nebo jazyk.
Byl známý svým přísným náboženským postojem jako jeden z nejvýznamnějších konvertitů a obhájců kalvinismu v Litevském velkoknížectví. Finančně zaštítil tisk prvního kompletního polského překladu Bible v roce 1563 v Brest-Litevsku, šířil díla napsaná na obranu kalvinismu, finančně podporoval kostel a školu ve Vilniusu a také protestantské učence a různými jinými způsoby podporoval kalvinistickou víru. Je známo, že si dopisoval přímo s Janem Kalvínem a chránil náboženské exulanty z Itálie. Protože protestanti podporovali používání národních jazyků, připisuje se mu také financování mnoha litevských kostelů a škol. S výjimkou jeho dcery Anny všechny jeho děti konvertovaly ke katolictví a staly se horlivými podporovateli protireformace. Jeho památku připomíná socha v Brestu.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikołaj "the Black" Radziwiłł na anglické Wikipedii.
- ↑ M. L. Bush.Rich noble, poor noble.1988, p.46
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-00-128802-4.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš Kryštof Radziwiłł na Wikimedia Commons
