Mikuláš Šubič Zrinský

chorvatský bán

Mikuláš Šubič Zrinský či Mikuláš Zrinský ze Serynu (chorvatsky Nikola Šubić Zrinski, maďarsky: Zrínyi Miklós; asi 1508, Zrin7. září 1566, Szigetvár) byl chorvatský a uherský vojevůdce, který se proslavil za bojů s Turky.

Mikuláš Šubič Zrinský
Barabas-zrinyi.jpg
Narození1508
Zrínský hrad
Úmrtí7. září 1566 (ve věku 57–58 let)
Szigetvár
Příčina úmrtízabitý v boji
Místo pohřbeníČakovec
Povolánívoják a vojevůdce
DětiJiří IV. Zrinský
Jan Zrinský ze Serynu
Kateřina Zrinská
RodičeMikuláš III. Zrinský a Helena Karlovićová
PříbuzníJiří V. Zrinský a Mikuláš VI. Zrinský (vnoučata)
Funkcebán Chorvatska (1542–1556)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéraEditovat

 
Mikulášův výpad ze Szigetváru.
 
Alfons Mucha: "Mikuláš Zrinský při obraně Szigetváru", olej na plátně, 1914.

Jako mladík se účastnil bitvy o Vídeň v roce 1529. Roku 1542 přispěl k záchraně císařské armády u Pešti a získal za to titul bána. V roce 1543 se oženil s Kateřinou Frankopanovou, s níž měl několik dětí, mezi nimi Jiřího IV. Zrinského.

Porazil Turky v několika bitvách (např. u Somlyó a Babócsy). V roce 1561 ovdověl a v roce 1564 se oženil s českou šlechtičnou Evou z Rožmberka, sestrou Petra Voka, která mu v jejich krátkém manželství porodila syna Jana, kterého Petr Vok později vychoval a určil svým dědicem.

Mikuláš Šubič ještě jednou porazil Turky (u Segedína roku 1564), ale roku 1566 hrdinně padl v bitvě o vodní hrad Szigetvár. Ve chvíli, kdy celá pevnost byla v plamenech, nechal otevřít bránu, a vyrazil se zbytkem svých vojáků vstříc jisté smrti. Tímto činem se stal maďarským a chorvatským národním hrdinou.

Odkaz a poctyEditovat

Mikuláš Zrinský je hrdinou první chorvatské epické skladby Vazetje Sigeta grada (vytištěna 1584), kterou napsal Brne Karnarutić.[1]

V knize Trpimira Macana Dějiny Chorvatů je pro něj užita přezdívka „nový Leonidas“. V době vrcholící Napoleonovy expanze o něm roku 1812 napsal historické drama "Zriny" německý, ve Vídni činný romantický básník a dramatik Theodor Körner (1791-1813).

Byl pradědem maďarského spisovatele a šlechtice Mikuláše Zrinského. V Chorvatsku i Maďarsku je po něm pojmenováno mnoho ulic a náměstí, a také chorvatský koňak Zrinski.

Chorvatský skladatel Ivan Zajc (1832–1914) o obraně Szigetváru napsal operu Mikuláš Šubič Zrinský (1876), která je považována za chorvatskou národní operu.

Český malíř Alfons Mucha v roce 1914 namaloval obraz Hájení Sigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským.

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-405-x. 
  • LENDVAI, Paul. Tisíc let maďarského národa. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0856-x. 
  • MACAN, Trpimir. Dějiny Chorvatů. Praha: ISE, 2000. ISBN 80-86130-11-8. 

ReferenceEditovat

  1. David Thomas, John A. Chesworth (eds.): Christian-Muslim Relations. A Bibliographical History. Volume 7 Central and Eastern Europe, Asia, Africa and South America (1500-1600): Volume 7. Central and Eastern Europe, Asia, Africa and South America (1500-1600). Leiden & Boston, 2015, s. 429-432.