Mezőkövesd

město v Maďarsku

Mezőkövesd [mezékevešd] je město v severovýchodním Maďarsku v župě Borsod-Abaúj-Zemplén, těsně u hranic župy Szabolcs-Szatmár-Bereg. Nachází se asi 10 km jihovýchodně od Egeru a 50 km od Miskolce a je správním městem stejnojmenného okresu. Rozkládá se na jižním okraji regionu Bükk. Je považován za centrum regionu Matyóföld; místní lidové umění je od roku 2012 na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Mezőkövésd
Letecký pohled na Mezőkövesd
Letecký pohled na Mezőkövesd
Mezőkövésd – znak
znak
Mezőkövésd – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaBorsod-Abaúj-Zemplén
OkresMezőkövesd
Mezőkövésd
Mezőkövésd
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha100,5 km²
Počet obyvatel16 098 (2021)[1]
Hustota zalidnění160,2 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostaFekete Zoltán
Vznik1275
Oficiální webwww.mezokovesd.hu
Telefonní předvolba49
PSČ3400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

V blízkosti dnešního města bylo odhaleno osídlení kultury s východní lineární keramikou.

Město existovalo již ve středověku. Souvislé osídlení tu vzniklo již po příchodu Maďarů do vlasti. Přesto zdroje z roku 1271 uvádí, že Mezőkövesd byl zcela opuštěn. Pravděpodobně slibně rozvíjející se středověkou osadu zničil tatarský vpád do Evropy o několik desetiletí dříve. Ve 13. století se jednalo o nejjižnější sídlo, které patřilo pod panství v Diósgyőru. Pravděpodobně již tehdy se jednalo o tzv. město s tržním právem (maďarsky mezőváros).

Biskup János Hunyadi a László Hédervári uzavřeli v Mezőkövesdu dne 28. března 1450 s husity mír, podle kterého si Jan Jiskra z Brandýsa mohl udržet hornická města v horních Uhrách (dnes na Slovensku).

V 16. století bylo pustošeno během tureckých nájezdů. Turci jej obsadili již roku 1544. Celkem dvakrát bylo zničeno; po roce 1552 a potom v roce 1596. Po bitvě u Mezőkeresztese bylo nějakou dobu opuštěné. Obnova se uskutečnila až ve století sedmnáctém. Roku 1748 se město a jeho obyvatelé zbavili feudálních povinností. V době zrušení poddanství se v okolí města nenacházely žádné velké statky.

V roce 1860 sem byla zavedena železnice. Díky ní získalo město napojení na Budapešť a Miskolc.

Roku 1939 byl nalezen termální pramen při průzkumném hledání ropy. Později zde vzniklo i termální koupaliště. Místní léčivá voda obsahuje také síru a tak zde vznikly sirné lázně. Na začátku druhé světové války zde žilo 21 000 lidí, což je rekordní počet v historii města.

Do druhé světové války žilo v Mezőkövesdu i několik set Židů.

Po skončení konfliktu došlo k panelové výstavbě především ve východní části města. Více než polovina ze sedmi tisíc bytů, která v Mezőkövesdu stojí, vznikla po válce.

V roce 2018 zde žilo 16 107 obyvatel.

KulturaEditovat

V Mezőkövesdu stojí zemědělské muzeum. Také se zde nachází muzeum regionu Matyóföld (Matyó Múzeum).

Místní kostel je zasvěcen sv. Ladislavovi (maďarsky Szent László-templom). Doplňuje jej i socha panovníka.

V historickém jádru města jsou dochovány domy z 19. století.

SportEditovat

Místní fotbalový tým nese název Mezőkövesd-Zsóry.

Známé osobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. Dostupné online.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mezőkövesd na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat