Otevřít hlavní menu

Metro ve Stockholmu (švédsky Stockholms tunnelbana) je systém podzemní dráhy pod hlavním městem Švédska Stockholmem. Systém se skládá ze tří tras (zelená, modrá a červená), na kterých je v provozu sedm linek.

Metro ve Stockholmu
Stát Švédsko Švédsko
Město Stockholm
Provozovatel Storstockholms Lokaltrafik a MTR Nordic
Délka sítě 105,7 km
Počet linek 7
Počet stanic 100
Počet cestujících 353 milionů/ rok
Datum otevření 30. září 1933 (jako premetro )

1. října 1950 (jako metro)

Linky 10, 11, 13, 14, 17, 18 a 19
Parametry
Rozchod koleje 1,435 mm
Přívod proudu Pomocí napájecí kolejnice (třetí kolejnice)
Napětí 650 V (u linek 13, 14, 17, 18 a 19)

750 V (u linek 10 a 11)

Vozy a zázemí
Nasazené typy vozů Novější C20 a C30 a starší C1–C15 (Cx)
Počet vozů 271 vlaků typu C20

250 vlaků typu Cx

Depa 4 depa (tři nad zemí a jedno pod zemí)
Mapa sítě
Mapa
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlaky jsou provozovány od 5:00 do 1:00, s prodlouženou noční službou v pátek a sobotu. Na všech linkách jezdí během dne vlaky každých 10 minut, brzo ráno a později večer vlaky jezdí každých 15 minut a během noci jezdí každých 30 minut.

HistorieEditovat

První část zelené trasy byla otevřena v roce 1950. O pět let později přišli švédští umělci Siri Derkert a Vera Nilsson s návrhy na výzdobu právě budovaných dalších úseků metra. Nakonec předložili celkem dva návrhy a pro jeden z nich se vyslovily všechny politické síly ve městě. O rok později byla vypsána veřejná soutěž na úpravu hlavní přestupní stanice T-Centralen. Umístění uměleckých děl vzbudilo veliký ohlas a tak se pokračovalo ve stejném stylu i v dalších stanicích. Díky tomu se v celé síti nachází mnoho moderního umění, a někdy bývá stockholmské metro přirovnáváno ke galerii[1].

První část červené trasy byla otevřena pro veřejnost v roce 1964 a jako poslední, modrá trasa, až roku 1976. Nejnovější prodloužení celé sítě s délkou nyní 143 km proběhlo roku 1994 a bylo na zelené lince. Ve stockholmském metru se jako v první síti tohoto typu na světě začaly distribuovat bezplatné noviny Metro, které jsou dnes známé ve všech velkých městech na světě.

StaniceEditovat

Ve Stockholmu je v provozu 100 stanic, z nichž 47% je pod zemí. Stanice Kymlinge byla postavena, ale nikdy nebyla použita. Jedna stanice byla vyřazena z provozu a zbourána. Stanice Bagarmossen byla zbourána a nahrazena novou stanicí.

Stockholmské metro je známé pro jeho výzdobu stanic; je nazýváno nejdelší uměleckou galerií na světě. Několik stanic (obzvláště na modré lince) je zdobeno surovým a nedokončeným podložím. Ve stanici Rissne je po obou stranách vestibulu informativní nástěnná freska o historii civilizací Země.

Metro má čtyři křižovatky ( T-Centralen , Slussen , Gamla Stan a Fridhemsplan ).

LinkyEditovat

  • Zelená linka (švédsky Tunnelbana 1) má 3 trasy a 49 stanic. Z těcho 49 stanice je 12 podzemních a 37 nadzemních. Trať je dlouhá 41 km. Byla otevřen 1. října 1950 (trasa mezi stanicemi Slussen a Hökarängen).
  • Červená linka (švédsky Tunnelbana 2) má 2 trasy a 36 stanic. 20 stanic je podzemních a 15 nadzemních. Trať je dlouhá 41 km (je o 18 metrů kratší než zelená linka).Byla otevřena 5. dubna 1964.
  • Modrá linka (švédsky Tunnelbana 3) má 2 trasy a 20 stanic: 19 stanic je podzemních a jedna je nadzemní. Trať je dlouhá 25 km. Byla otevřeno 31. srpna 1975.
Linka* Úsek Datum otevření Délka Počet stanic
10 KungsträdgårdenHjulsta 31. srpna 1975 15,1 km 12
11 KungsträdgårdenAkalla 5. června 1977 15,6 km 12
13 NorsborgRopsten 2. září 1967 26,6 km 25
14 FruängenMörby C 30. září 1973 19,5 km 19
17 Åkeshov* – Skarpnäck 19. listopadu 1958 19,6 km 24
18 AlvikFarsta strand 24. listopadu 1957 18,4 km 23
19 Hässelby strandHagsätra 9. září 1951 28,6 km 35
Celkem 1. října 1950 143,4 km 100
 
Stanice metra Rådhuset

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat