Wikipedie

Metro ve Stockholmu

Metro ve Stockholmu (švédsky Stockholms tunnelbana) je systém podzemní dráhy ve švédském hlavním městě Stockholmu. Tvoří jej tři trasy (zelená, modrá a červená), na kterých je v provozu sedm linek.

Metro ve Stockholmu
Základní informace
StátŠvédskoŠvédsko Švédsko
MěstoStockholm
ProvozovatelStorstockholms Lokaltrafik
MTR Nordic
Délka sítě105,7 km
Počet linek7
Počet stanic100
Počet cestujících353 milionů/rok
Datum otevření30. září 1933 (jako premetro)
1. října 1950 (jako metro)
Linky10, 11, 13, 14, 17, 18 a 19
Parametry
Rozchod koleje1,435 mm
Přívod proudupomocí napájecí kolejnice
(třetí kolejnice)
Napětí650 V (u linek 13, 14, 17, 18 a 19) 750 V (u linek 10 a 11)
Vozy a zázemí
Nasazené typy vozůNovější C20 a C30 a starší C1–C15 (Cx)
Počet vozů271 vlaků typu C20 250 vlaků typu Cx
Depa4 depa (3 nadzemní, 1 podzemní)
Mapa sítě
Mapa
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlaky jsou provozovány od 5:00 do 1:00, s prodlouženou noční službou v pátek a sobotu. Na všech linkách jezdí během dne vlaky každých 10 minut, brzo ráno a později večer vlaky jezdí každých 15 minut a během noci jezdí každých 30 minut.

Historie editovat

První část zelené trasy byla otevřena v roce 1950. O pět let později přišly švédské umělkyně Siri Derkertová a Vera Nilssonová s návrhy na výzdobu právě budovaných dalších úseků metra. Nakonec předložily dva návrhy a pro jeden z nich se vyslovily všechny politické síly ve městě. O rok později byla vypsána veřejná soutěž na úpravu hlavní přestupní stanice T-Centralen. Umístění uměleckých děl vzbudilo veliký ohlas a tak se pokračovalo ve stejném stylu i v dalších stanicích. Díky tomu se v celé síti nachází mnoho moderního umění, a někdy bývá stockholmské metro přirovnáváno ke galerii.[1]

První část červené linky byla otevřena pro veřejnost v roce 1964 a jako poslední, modrá linka, až roku 1976. Nejnovější prodloužení celé sítě s délkou nyní 143 km proběhlo roku 1994 a bylo na zelené lince. Ve stockholmském metru se jako v první síti tohoto typu na světě začaly distribuovat bezplatné noviny Metro, které jsou dnes známé ve všech velkých městech na světě.

Stanice editovat

Ve Stockholmu je v provozu 100 stanic, z nichž 47 % je pod zemí. Stanice Kymlinge byla postavena, ale nikdy nebyla použita. Jedna stanice byla vyřazena z provozu a zbourána. Stanice Bagarmossen byla zbourána a nahrazena novou stanicí.

Stockholmské metro je známé pro jeho výzdobu stanic; je nazýváno nejdelší uměleckou galerií na světě. Několik stanic (obzvláště na modré lince) je zdobeno surovým a nedokončeným podložím. Ve stanici Rissne je po obou stranách vestibulu informativní nástěnná freska o historii civilizací Země.

Metro má čtyři přestupní stanice: T-Centralen, Slussen, Gamla Stan a Fridhemsplan.

Linky editovat

  • Zelená linka (švédsky Tunnelbana 1) má 3 trasy a 49 stanic. Z těcho 49 stanice je 12 podzemních a 37 nadzemních. Trať je dlouhá 41 km. Byla otevřen 1. října 1950 (trasa mezi stanicemi Slussen a Hökarängen).
  • Červená linka (švédsky Tunnelbana 2) má 2 trasy a 36 stanic. 20 stanic je podzemních a 15 nadzemních. Trať je dlouhá 41 km (je o 18 metrů kratší než zelená linka).Byla otevřena 5. dubna 1964.
  • Modrá linka (švédsky Tunnelbana 3) má 2 trasy a 20 stanic: 19 stanic je podzemních a jedna je nadzemní. Trať je dlouhá 25 km. Byla otevřeno 31. srpna 1975.
Linka Úsek Datum otevření Délka Cestovní čas Počet stanic
(centrum města)
10 Kungsträdgården – Hjulsta 31. srpna 1975 15,1 km 23 min 14 (5)
11 Kungsträdgården – Akalla 5. června 1977 15,6 km 22 min 12 (5)
13 Norsborg – Ropsten 2. září 1967 26,6 km 44 min 25 (10)
14 Fruängen – Mörby C 30. září 1973 19,5 km 33 min 19 (9)
17 Åkeshov – Skarpnäck 19. listopadu 1958 19,6 km 43 min 24 (12)
18 Alvik – Farsta strand 24. listopadu 1957 18,4 km 37 min 23 (12)
19 Hässelby strand – Hagsätra 9. září 1951 28,6 km 55 min 35 (12)
Celkem 110 km — 100 (25)

Zprovoznění úseků podle data editovat

Den Rok Úsek Linka
1. října 1950 Slussen–Hökarängen Zelená
9. září 1951 Gullmarsplan–Stureby Zelená
26. října 1952 Kungsgatan (Hötorget)–Vällingby Zelená
22. listopadu 1954 Stureby–Högdalen Zelená
1. listopadu 1956 Vällingby–Hässelby gård Zelená
24. listopadu 1957 Hötorget–Slussen Zelená
17. dubna 1958 Skärmarbrink–Hammarbyhöjden Zelená
18. listopadu 1958 Hässelby gård–Hässelby strand Zelená
18. listopadu 1958 Hökarängen–Farsta Zelená
18. listopadu 1958 Hammarbyhöjden–Bagarmossen Zelená
14. listopadu 1959 Högdalen–Rågsved Zelená
1. prosince 1960 Rågsved–Hagsätra Zelená
5. dubna 1964 T-Centralen–Fruängen Červená
5. dubna 1964 Liljeholmen–Örnsberg Červená
16. května 1965 Örnsberg–Sätra Červená
16. května 1965 T-Centralen–Östermalmstorg Červená
1. března 1967 Sätra–Skärholmen Červená
2. září 1967 Östermalmstorg–Ropsten Červená
2. prosince 1967 Skärholmen–Vårberg Červená
29. srpna 1971 Farsta–Farsta strand Zelená
1. října 1972 Vårberg–Fittja Červená
30. září 1973 Östermalmstorg–Tekniska högskolan Červená
12. ledna 1975 Tekniska högskolan–Universitetet Červená
12. ledna 1975 Fittja–Norsborg Červená
31. srpna 1975 T-Centralen–HjulstaHjulsta (via Hallonbergen-Rinkeby) Modrá
5. června 1977 Hallonbergen–Akalla Modrá
30. října 1977 T-Centralen–Kungsträdgården Modrá
29. ledna 1978 Universitetet–Mörby centrum Červená
19. srpna 1985 Västra skogen–Rinkeby (via Sundbybergs centrum) Modrá
15. srpna 1994 Bagarmossen–Skarpnäck Zelená
plán 2024 Akalla–Barkarby Modrá
plán 2024 Odenplan–Arenastaden Žlutá

Galerie editovat

Stanice metra editovat

Zelená trasa editovat

Červená trasa editovat

Modrá trasa editovat


Budoucnost editovat

Modrá linka by měla být prodloužena na sever do budované čtvrti Barkarby (2024).[2]

Reference editovat

  1. ↑ Stockholmské metro jako největší švédská galerie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ UrbanRail.Net > Europe > Sweden > STOCKHOLM Tunnelbana. www.urbanrail.net [online]. [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Metro_ve_Stockholmu&oldid=23559559“