Messojacha
Messojacha (rusky Мессояха) je řeka v Jamalo-něneckém autonomním okruhu na severu Ťumeňské oblasti v Rusku. Je 446 km dlouhá. Povodí má rozlohu 26 000 km².
| Messojacha | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 446 km |
| Plocha povodí | 26 000 km² |
| Světadíl | Asie |
| Pramen | |
| Západosibiřská rovina 69°22′47″ s. š., 81°39′4″ v. d. | |
| Ústí | |
| Tazovská zátoka 67°41′57″ s. š., 77°58′54″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rusko (Ťumeňská oblast - Jamalo-něnecký autonomní okruh) | |
| Úmoří, povodí | |
| Severní ledový oceán, Karské moře | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh toku editovat
Protéká přes severovýchodní část Západosibiřské roviny. Její tok je členitý. Ústí do Tazovské zátoky Karského moře, přičemž se dělí na jednotlivá ramena.
Přítoky editovat
- zleva – Ňangusjacha, Ňadajacha, Mudujjacha, Indikjacha a Mjarojacha
- zprava – Bolšaja Čarvutajača a Bolšaja Varkutajacha
Vodní stav editovat
Zdrojem vody jsou sněhové a dešťové srážky. Nejvyšších vodních stavů dosahuje od června do srpna.
Využití editovat
Řeka je místem tření ryb (síh nosatý, síh severní, síh malý). V povodí řeky jsou naleziště zemního plynu a byl vybudován plynovod Messojacha-Norilsk.
Ekologický stav editovat
Řeka Messojacha teče daleko od průmyslových center, díky tomu je voda v řece čistá a bez přítomnosti průmyslového znečištění. Obsah různých znečišťujících látek spojených s těžbou nepřekračuje nejvyšší přípustnou koncentraci. Z hlediska chemického složení se Messojacha prakticky neliší od většiny ostatních řek sibiřské tundry.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ New Page 1. ipdn.ru [online]. 2016-03-10 [cit. 2022-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-10.
Literatura editovat
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Мессояха“.