Menzerath-Altmannův zákon
Menzerath-Altmannův, někdy nazýván jen Menzerathův zákon, je zákon používaný v kvantitativní lingvistice. Autorem je německý lingvista Paul Menzerath, na kterého navázal slovensko-německý lingvistika Gabriel Altmann, který přinesl pojmy jazykový konstrukt a konstituent. Též stojí za matematickým znázorněním zákona.
Zákon popisuje vztah délky jazykových konstruktů (jazyková jednotka na vyšší úrovni) a jejich konstituentů.[1] Pokud si za konstrukt zvolíme větu a za konstituent slova, pak Menzerath-Altmannův zákon říká, že čím je věta delší (měřeno počtem slov), tím je průměrná délka jednotlivých slov v ní kratší (měřeno počtem slabik).[1]
Vzorec
editovatMatematický vzorec vyjádření prostřednictvím diferenciální rovnice má tvar:[2]
| y = A x− b ecx |
kde A, b, c jsou reálné parametry a e = 2,718… je Eulerovo číslo.
Pro c = 0 dostáváme tzv. redukovaný vzorec:
| y = A x− b |
Ve speciálním případě, kdy A = y(1) = y1, obsahuje redukovaný vzorec jediný volný parametr b, někdy nazývaný tvarový parametr.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ pojmy:menzerath - Příručka ČNK. wiki.korpus.cz [online]. [cit. 2022-04-26]. Dostupné online.
- ↑ MENZERATHŮV-ALTMANNŮV ZÁKON | Nový encyklopedický slovník češtiny. www.czechency.org [online]. [cit. 2022-04-26]. Dostupné online.