Medvěd ušatý (Ursus thibetanus), též zvaný medvěd himálajský,[2] patří mezi menší medvědy, obývá střední a východní Asii, stoupá vysoko do hor a docela obratně šplhá po stromech. V přírodě se živí hlavně kořínky, žaludy, ořechy, výhonky a jinými plody, je téměř úplný vegetarián, někdy se v jeho jídelníčku vyskytuje také med a hmyz, např. mravenci, a také si občas chodí přilepšit na lidské pole.

Jak číst taxoboxMedvěd ušatý
alternativní popis obrázku chybí
Medvěd ušatý
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Podřádpsotvární (Caniformia)
Čeleďmedvědovití (Ursidae)
Rodmedvěd (Ursus)
Binomické jméno
Ursus thibetanus
G. Cuvier, 1823
oblast rozšíření medvěda ušatého
oblast rozšíření medvěda ušatého
oblast rozšíření medvěda ušatého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika editovat

Je do značné míry podobný baribalovi. Samec váží 110 – 150 kg, samice 65 – 90 kg. Délka jeho těla se pohybuje mezi 140 a 180 cm. Dožívá se až 25 let. Od ostatních medvědů se liší štíhlejší tlamou, černě zbarvenou srstí a především bílou skvrnou do tvaru V či Y umístěnou na hrudi. Delší srst na lopatkách a po stranách krku tvoří dojem límce. Samci jsou přibližně o 20 % větší než samice. Mají skvělý čich, ale zrak a sluch není tak dobře vyvinutý, jak lze poznat i podle jejich dlouhého čenichu a drobných očí a středně velkých kulatých uší. Jejich silné a dlouhé tlapy mají vyzbrojeny dlouhými nezatažitelnými drápy. Chodí pomalu a ostražitě. Při chůzi se dotýkají země jako člověk tedy pěti prsty a patou (jsou ploskochodci), ale v nebezpečí dovedou běhat a šplhat velmi rychle a obratně. Dospělí jedinci tráví více než polovinu své aktivity na stromech, kde získávají potravu. Žije samotářsky kromě období páření v říjnu. Chová se mírumilovně a člověku se vyhýbá. Je-li vyrušen ze zimního spánku, svého narušitele může napadnout.

Rozmnožování editovat

Probíhá od půlky června do půlky srpna. Samice jsou pohlavně schopné mít mláďata ve druhém až třetím roce života. Březost trvá 6 – 7 měsíců, v lednu až únoru vrhá 1 – 4 mláďata. Mláďata jsou po narození slepá a holá. Z brlohu odchází společně s matkou během května. V její blízkosti přebývají min. dva roky od narození.

Výskyt editovat

Obývá střední, jižní, východní a jihovýchodní Asii. Žije hlavně v tropických a subtropických lesech. Raději žije v hornatých územích, odkud v letním období vystupuje do výšek okolo 3500–3700 m n. m. S blížící se zimou schází níže do údolí.

Hrozby editovat

Pro četnost výskytu medvěda ušatého je největší hrozba mizení vhodného prostředí a především zvětšující se poptávka po žluči. Žluč medvěda ušatého je považována za léčivou a je již po staletí využívána k léčbě, která se stále používá v tradičním asijském lékařství. Medvědi jsou pro žluč buďto loveni pytláky, nebo drženi na farmách, kde je jim žluč velmi bolestivě odebírána, a to při plném vědomí. Medvědi jsou na těchto farmách drženi ve velmi malých klecích, kde se nemohou ani pohnout. Odhaduje se, že je v Číně využíváno přes 9000 zvířat. Podobným způsobem medvědy využívají i ve Vietnamu, Laosu a Jižní Koreji, kde však převládá spíše ilegální odstřel volně žijících zvířat.

 
matka s mláďaty

Literatura editovat

  • Obratlovci, 1. čes. vyd., 1994, Nakladatelský dům OP
  • Heráň, Ivan: Medvědi a pandy, 1985, 2. vyd., Státní zemědělské nakladatelství
  • Gansloßer, Udo: Medvědi, 2005, 1.vyd., Fraus

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. BioLib: Biological library [online]. www.biolib.cz [cit. 2016-01-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat