Medvěd malajský

druh savce

Medvěd malajský (Helarctos malayanus), nazývaný malajsky „medový medvěd“ (beruang madu), je nejmenším příslušníkem čeledi medvědovitých. Žije v jihovýchodní Asii. Je nejvíc ze všech medvědů přizpůsoben šplhání po stromech. Živí se menšími živočichy (především hmyzem a malými obratlovci) a rostlinným materiálem (především semeny, ovocem a medem).

Jak číst taxoboxMedvěd malajský
alternativní popis obrázku chybí
medvěd malajský v zoo ve Wellingtonu
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Podřád psotvární (Caniformia)
Čeleď medvědovití (Ursidae)
Rod Helarctos
Horsfield, 1825
Binomické jméno
Helarctos malayanus
(Raffles, 1821)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Synonyma

Biruang

Některá data mohou pocházet z datové položky.

TaxonomieEditovat

Vědecká synonyma

  • Helarctos anmamiticus Heude, 1901
  • Ursus malayanus Raffles, 1821

Poddruhy

  • medvěd malajský bornejský (Helarctos malayanus euryspilus Horsfield, 1825)
  • medvěd malajský (Helarctos malayanus malayanus Raffles, 1821) – původní jméno taxonu

PopisEditovat

V kohoutku je vysoký 70 cm, tělo má dlouhé 1,0–1,5 m[2][3], hmotnost je 25–80 kg,[4] přičemž hmotnost samice je o čtvrtinu až polovinu nižší než hmotnost samce. Má krátkou, hladkou a lesklou přiléhavou srst většinou černé barvy, někdy s nahnědlým, šedým až rezavým odstínem. Na prsou je okrová kresba ve tvaru písmene V. Má krátký, světle zbarvený čenich a extrémně dlouhý jazyk (20–25 cm). Drápy jsou velmi dlouhé. Ocas měří 3–7 cm.[4][3]

 
Jedinec odpočívající na stromě (Sabah, Borneo)

RozšířeníEditovat

Státy, v nichž se vyskytuje, jsou Bangladéš, Brunej, Indie, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Myanmar, Thajsko, Vietnam. Jeho přítomnost v Číně je nejistá, vymizel v Singapuru.[5]

EkologieEditovat

Medvěd malajský žije samotářsky. Jde o denního živočicha, ale v blízkosti lidí je aktivní především v noci. Výborně šplhá po stromech a zdržuje se na nich.

Je všežravec, živí se hlavně rostlinnou potravou, kterou tvoří ovoce a zelené výhonky, vyhledává med, škodí na kokosových plantážích, loví drobné živočichy včetně společenského hmyzu (mravence, včely a termity, jejichž stavby dokáže rozhrabat) a pojídá ptačí vejce.[2][4]

Rozmnožovat se může celoročně. Doba březosti je obvykle krátká, konkrétně 95 až 97 dní (údaje ze zajetí).[2][4] Někdy nicméně může dojít k odložené nidaci a absolutní doba březosti může vzrůst až na 240 dnů.[3] Samice rodí obvykle jedno, výjimečně dvě mláďata. Ta pohlavně dospívají ve věku asi 2 až 3 let.[4][3]

Není útočný, nicméně výjimečně může člověka napadnout.[3] Nehibernuje.[4] V zajetí se dožívá až 28 let.[2][6]

OchranaEditovat

Početní stav medvědů malajských klesá kvůli ničení deštných lesů a v důsledku komerčního lovu.[5]

Medvěd malajský jednak těžce snáší změny životního prostředí, jednak je napadán většími medvědovitými, kteří si kvůli zmenšování životního prostoru brání teritorium.[zdroj?] K úbytku dochází i proto, že je loven k chovu – domorodí obyvatelé ho chovají jako domácího mazlíčka a když medvěd vyroste, vypustí ho do původního prostředí, v němž však nemůže přežít a hyne. V minulosti byl loven pro maso, kožešinu, tlapy a žluč používanou v léčitelství. Lov kvůli tlapám (jsou považovány za delikatesu) a klecový chov kvůli žluči pokračuje i v současnosti a více než 10 000 zvířat je týráno klecovým chovem a permanentním zavedením katétru do žlučníku kvůli čínské medicíně.[5][7]

Nyní je na celém území výskytu chráněn.

Na záchraně se podílejí i různé organizace pracující s dobrovolníky; např. BSBCC na Borneu uvádí, že dobrovolníci z celého světa jsou vítáni, aby se připojili k úsilí záchranářů ve středisku BSBCC při repatriaci slunečních medvědů.[8]

Medvěd malajský v českých zooEditovat

Medvěd malajský se v zajetí snadno ochočí, vůči člověku se chová mírně. Anglický přírodovědec a guvernér Singapuru sir Stanford Raffles, který medvěda malajského objevil, roku 1821 napsal, že „Medvěd malajský je tak krotký, že může být chován v dětském pokoji.“ Další výhodou usnadňující jeho chov je malá velikost. Proto je často chován v zoologických zahradách. Na území České republiky je chován v zoo Ústí nad Labem, Hodonín, Jihlava a Olomouc.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.2. 9. července 2020. Dostupné online. [cit. 2020-07-10]
  2. a b c d KHOLOVÁ, Helena; KNOTKOVÁ, Libuše; KNOTKA, Jaromír. Mláďata z království divočiny. [s.l.]: [s.n.] 208 s. ISBN 80-7306-215-1. S. 74-75. (česky) 
  3. a b c d e FITZGERALD, Christopher S.; KRAUSMAN, Paul R. Helarctos malayanus. Mammalian Species. 2002/07, roč. 2002, čís. 696, s. 1–5. Dostupné online [cit. 2020-07-02]. ISSN 0076-3519. DOI:10.1644/1545-1410(2002)6962.0.CO;2. 
  4. a b c d e f HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. London, Cape Town, Sydney, Auckland: New Holland and Panthera, 2011. S. 126. 
  5. a b c FREDRIKSSON, Gabriella; NGOPRASERT, Dusit; SCOTSON, Lorraine, a kol. Helarctos malayanus. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2017 (errata version published in 2018) [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. 
  6. POKORNÝ, Zbyněk. Medvěd malajský. In: Chov zvířat [online]. 24.04.2014 [cit. 14. 10. 2018]. Dostupné z: http://www.chovzvirat.cz/zvire/3182-medved-malajsky/
  7. Život je jeden [film]. Francouzský dokumentární přírodopisný film, 2018. 55 min. Režie Jérôme Korkikian. ČT2, premiéra 14. října 2018 16:00–16:55.
  8. Home. Bornean Sun Bear Conservation Centre [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • ANDĚRA, Miloš. Savci. (2), Šelmy, luskouni, hrabáči, hlodavci. Praha: Albatros, 1999. 147 s. Svět zvířat, sv. 2. ISBN 80-00-00677-4.
  • BURNIE, David, ed. Zvíře. Překlad Jiří ŠMAHA. 4. vyd. Praha: Knižní klub, 2014. 624 s. Universum. ISBN 978-80-242-4450-1.
  • GAISLER, Jiří a ZEJDA, Jan. Savci. ilustrovali Libuše a Jaromír KNOTKOVI Praha: Aventinum, 1997, ©1995. 496 s. Velký průvodce. ISBN 80-85277-92-1.
  • GANSLOSSER, Udo. Medvědi. Lektoroval a doplnil Martin VOBRUBA. Plzeň: Fraus, ©2005. 48 s. Co-jak-proč, sv. 15. ISBN 80-7238-473-2.
  • HERÁŇ, Ivan. Zvířata celého světa 4: medvědi a pandy. Praha: Státní zemědělské nakl., 1978. 155 s. Zvířata celého světa, sv. 4.
  • POKORNÝ, Zbyněk. Medvěd malajský. In: Chov zvířat [online]. 24.04.2014 [cit. 14. 10. 2018]. Dostupné z: http://www.chovzvirat.cz/zvire/3182-medved-malajsky/
  • VERHOEF-VERHALLEN, Esther. Divoká zvířata: encyklopedie. Překlad Ruben PELLAR. 2. vyd. Čestlice: Rebo, 2007. 320 s. Encyklopedie. ISBN 978-80-7234-665-3.
  • VERHOEF-VERHALLEN, Esther. Encyklopedie volně žijících zvířat. Překlad Ruben PELLAR. Čestlice: Rebo, 2001. 320 s. ISBN 80-7234-213-4.
  • VLASÁK, Petr. Ekologie savců. Praha: Academia, 2006. 291 s.

FilmEditovat

  • Život je jeden. Francouzský dokumentární přírodopisný film (Antoine Duléry et Chanee sur la terre des ours. 2018) 55 min. Režie Jérôme Korkikian.[1] ČT2, premiéra 14. října 2018 16:00–16:55. Záchranář spolupracující s Wild Life Alliance (organizace bojující mj. proti zabíjení a mučení medvědů malajských) se snaží o návrat tří mláďat stále ohroženějšího druhu medvěda malajského do indonéské džungle v kardamomském pohoří v Kambodži.

Externí odkazyEditovat

  1. Ce lundi soir sur France 3 : Antoine Duléry et Chanee sur la terre des ours, au Cambodge.. Leblogtvnews.com [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (francouzsky)