Otevřít hlavní menu

Materiály jsou při používání vystaveny různému namáhání, např.: tah, tlak, krut, střih, ohyb.

Tato namáhání nepůsobí samostatně, ale v různých kombinacích. Aby materiál odolal těmto námahám, musí mít určité vlastnosti, jako je pevnost, tvrdost, pružnost, tvárnost a jiné. Na mechanické vlastnosti má vliv i teplota. Při změnách teploty se mění krystalická struktura látky a tím pádem i vlastnosti dané látky.

Druhy zkoušek mechanických vlastností materiálůEditovat

Mechanické vlastnosti materiálů budeme probírat zároveň s popisem jejich zkoušek. Těmito zkouškami totiž získáváme údaje nutné pro návrh tvaru, rozměrů a materiálů strojních součástí. Z hlediska působení síly na zkušební těleso rozdělujeme mechanické zkoušky takto:

Statické zkoušky, při nichž zatížení zvětšujeme poměrně zvolna. Působí obvykle minuty, při dlouhodobých zkouškách dny až roky.

Dynamické zkoušky rázové a cyklické, při kterých působí síla nárazově po zlomek sekundy. Při cyklických zkouškách (tzv. zkoušky na únavu materiálu) se proměnné zatížení opakuje i mnoha cykly za sekundu až do mnoha miliónů jejich celkového počtu.

Zvláštní technické zkoušky, jejichž údaje je možno považovat za směrné, neboť výsledky zkoušek zde závisí na mnoha vedlejších činitelích. Z těchto zkoušek jsou nejdůležitější zkoušky tvrdosti. Podle teplot, při kterých zkoušky provádíme, je dělíme na zkoušky za normálních, vysokých a nízkých teplot.