Otevřít hlavní menu
Strukturní vzorec mebendazolu

Mebendazol (methyl-(5-benzoyl-1H-benzimidazol-2-yl)karbamát) je širokospektrální antihelmintikum ze skupiny benzimidazolů. Jedná se o léčivo s účinkem proti střevním hlísticím a tasemnicím.

Mebendazol byl vyvinut v roce 1971 v Belgii.[1] Používá se jak ve veterinární, tak v humánní medicíně. Je podáván orálně.

Obsah

Použití v medicíněEditovat

U lidí je indikován při infekci těmito parazity: Enterobius vermicularis (roup dětský); Trichuris trichiura (tenkohlavec lidský); Ascaris lumbricoides (škrkavka dětská); Ancylostoma duodenale, Necator americanus (měchovci); Strongyloides stercoralis (hádě střevní); Taenia spp. (tasemnice).[2] U zvířat je indikován při infekcích hlísticemi rodu Trichuris, Ancylostoma, Uncinaria, Ascaris, Toxocara, Toxascaris, Strongyloides. U lidí je mebendazol např. v přípravku Vermox, u zvířat je obsažen v preparátu Telmin KH nebo Rafendazol.

Vedlejší účinkyEditovat

Mebendazol je většinou dobře snášen. Hydrofobní povaha molekuly má za následek nízkou míru absorpce ve gastrointestinálním traktu, do krevního oběhu se tak dostane velmi malá část léčiva. Nicméně, mohou se objevit vedlejší účinky jako bolest hlavy, zvracení nebo průjem. Při větších dávkách může dojít ke snížení množství bílých krvinek nebo ztrátě vlasů.[2]

Mechanismus účinkuEditovat

Mebendazol selektivně inhibuje syntézu mikrotubulů vazbou na kolchicin vazebnou doménu β podjednotky tubulinu. Narušení cytoplazmatických mikrotubulárních struktur v intestinálních buňkách parazitů vede k narušení příjmu glukózy do buněk a následné smrti parazita.[3][4]

Mebendazol ovšem vykazuje i účinek na savčí buňky. Zde dochází opět k inhibici polymerace tubulinu, především při formaci dělicího vřeténka nezbytného pro mitózu buňky.[5] Takovéto narušení vede k apoptóze. Nádorové buňky vykazují oproti těm zdravým vyšší senzitivitu k mebendazolu,[6] což z něj činí potenciální chemoterapeutikum.

VýzkumEditovat

Mnohé studie dokazují výraznou protinádorovou schopnost mebendazolu,[7] a to dokonce i v případě nádorů rezistentních vůči konvenční chemoterapii, jako je například melanom.[8]

Protinádorové vlastnosti mebendazolu jsou přisuzovány jeho schopnosti inhibovat formaci dělicího vřeténka, je však zřejmé, že spektrum potenciálních mechanismů tohoto léčiva je mnohem širší. Mebendazol inhibuje mimo jiné formaci další mikrotubulární struktury, primárního cilia, které je potřebné v signalizační kaskádě Sonic hedgehog.[9] Dále je mebendazol schopný inhibovat proteinkinázy jako VEGFR2, BRAF nebo ABL, které mají často důležitou funkci v biologii nádorových buněk.[10][11]

V neposlední řadě některé studie poukazují na schopnost mebendazolu ovlivňovat buňky imunitního systému. Aktivací kinázy ERK1/2 indukuje mebendazol expresi prozánětlivých cytokinů, jako je IL-8, TNFα, IL-6 a IL-1β.[12][13] Mebendazol je také evidentně schopný indukovat diferenciaci makrofágů do M1 fenotypu,[13] který je při léčbě nádorových onemocnění kýžený v mikroprostředí nádoru.

OdkazyEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mebendazole na anglické Wikipedii.

ReferenceEditovat

  1. Encyclopedic reference of parasitology : diseases, treatment, therapy. 2nd ed. vyd. Berlin: Springer xxi, 678 pages s. Dostupné online. ISBN 3540662391, ISBN 9783540662396. OCLC 45757751 
  2. a b Mebendazole Monograph for Professionals - Drugs.com. web.archive.org [online]. 2015-09-07 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. 
  3. LACEY, E. Mode of action of benzimidazoles. Parasitology Today. 1990-04, roč. 6, čís. 4, s. 112–115. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 0169-4758. DOI:10.1016/0169-4758(90)90227-u. 
  4. MANN, David E. Goodman and Gilman's The Pharmacological Basis of Therapeutics: 6th Ed. Edited by Alfred Goodman Gilman, Louis S. Goodman, and Alfred Gilman. Macmillan, 866 Third Ave., New York, NY 10022. 1980. 1843pp. 18 × 26cm. Price $45.00. Journal of Pharmaceutical Sciences. 1981-05, roč. 70, čís. 5, s. 581. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 0022-3549. DOI:10.1002/jps.2600700533. 
  5. MAROSI, Christine. Faculty of 1000 evaluation for Repurposing mebendazole as a replacement for vincristine for the treatment of brain tumors.. F1000 - Post-publication peer review of the biomedical literature [online]. 2017-11-08 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. 
  6. NYGREN, Peter; FRYKNÄS, Mårten; ÅGERUP, Bengt. Repositioning of the anthelmintic drug mebendazole for the treatment for colon cancer. Journal of Cancer Research and Clinical Oncology. 2013-10-18, roč. 139, čís. 12, s. 2133–2140. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 0171-5216. DOI:10.1007/s00432-013-1539-5. 
  7. MARTARELLI, Daniele; POMPEI, Pierluigi; BALDI, Caterina. Mebendazole inhibits growth of human adrenocortical carcinoma cell lines implanted in nude mice. Cancer Chemotherapy and Pharmacology. 2007-06-21, roč. 61, čís. 5, s. 809–817. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 0344-5704. DOI:10.1007/s00280-007-0538-0. 
  8. DOUDICAN, N.; RODRIGUEZ, A.; OSMAN, I. Mebendazole Induces Apoptosis via Bcl-2 Inactivation in Chemoresistant Melanoma Cells. Molecular Cancer Research. 2008-08-01, roč. 6, čís. 8, s. 1308–1315. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 1541-7786. DOI:10.1158/1541-7786.mcr-07-2159. 
  9. LARSEN, A. R.; BAI, R.-Y.; CHUNG, J. H. Repurposing the Antihelmintic Mebendazole as a Hedgehog Inhibitor. Molecular Cancer Therapeutics. 2014-11-05, roč. 14, čís. 1, s. 3–13. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 1535-7163. DOI:10.1158/1535-7163.mct-14-0755-t. 
  10. BAI, Ren-Yuan; STAEDTKE, Verena; RUDIN, Charles M. Effective treatment of diverse medulloblastoma models with mebendazole and its impact on tumor angiogenesis. Neuro-Oncology. 2014-09-24, roč. 17, čís. 4, s. 545–554. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 1523-5866. DOI:10.1093/neuonc/nou234. 
  11. NYGREN, Peter; FRYKNÄS, Mårten; ÅGERUP, Bengt. Repositioning of the anthelmintic drug mebendazole for the treatment for colon cancer. Journal of Cancer Research and Clinical Oncology. 2013-10-18, roč. 139, čís. 12, s. 2133–2140. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 0171-5216. DOI:10.1007/s00432-013-1539-5. 
  12. MIZUNO, Katsuhiko; TOYODA, Yasuyuki; FUKAMI, Tatsuki. Stimulation of pro-inflammatory responses by mebendazole in human monocytic THP-1 cells through an ERK signaling pathway. Archives of Toxicology. 2010-09-17, roč. 85, čís. 3, s. 199–207. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 0340-5761. DOI:10.1007/s00204-010-0584-y. 
  13. a b BLOM, Kristin; SENKOWSKI, Wojciech; JARVIUS, Malin. The anticancer effect of mebendazole may be due to M1 monocyte/macrophage activation via ERK1/2 and TLR8-dependent inflammasome activation. Immunopharmacology and Immunotoxicology. 2017-05-04, roč. 39, čís. 4, s. 199–210. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 0892-3973. DOI:10.1080/08923973.2017.1320671. 

Externí odkazyEditovat