Meïr Aron Goldschmidt

dánský romantický prozaik, dramatik a novinář

Meïr Aron Goldschmidt (26. října 1819, Vordingborg15. srpna 1887, Kodaň) byl dánský romantický prozaik, dramatik a novinář židovského původu, jehož práce předznamenaly nástup realismu v dánské literatuře. Je považován za posledního velkého dánského prozaika romantického období, za jednoho z průkopníků moderní a nezávislé dánské žurnalistiky a za prvního dánsko-židovského spisovatele, který přispěl k rostoucí otevřenosti mezi oběma kulturami.[2][3]

Meïr Aron Goldschmidt
Goldschmidt AM.jpg
Narození26. října 1819
Vordingborg, Dánské království
Úmrtí15. srpna 1887 (ve věku 67 let)
Frederiksberg, Dánské království
PseudonymAdolph Meyer
Povoláníprozaik, dramatik, novinář
Národnostžidovská
Žánrromán
Literární hnutíromantismus
Významná dílaHjemløs (1853-1857, Bez domova)
Manžel(ka)Hanne Marie Sonneová (1825–1900)[1]
DětiJohannes Adolph (1845-1912),
Christine Louise Theodora(1848-?)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Pocházel ze zámožné pravoslavné židovské rodiny. Jeho seznámení se s řeckou klasickou kulturou ho přimělo rozejít se zcela s ortodoxním judaismem a hledat cesty k harmonizaci židovských a nežidovských (křesťanských) myšlenek. Vyrůstal v Kodani, kde absolvoval roku 1836 střední školu a chtěl se stát lékařem. Kvůli jeho židovskému důvodu měl však problém s přijetím na Kodaňskou univerzitu a tak začal působit jako novinář, Roku 1837 založil v Naestvedu, kde žil jeho otec, společensko-kritický týdeník Naestved Ugeblad. V letech 1840–1846 vydával a redigoval satirický časopis Corsaren (Korzár), ve kterém pod různými pseudonymy kritizoval z liberálně-republikánských pozic konzervatismus a monarchii. Časopis byl rovněž cenzurován a Goldschmidt byl několikrát odsouzen za tiskové přečiny na několik dnů do vězení.[2][4]

 
Goldscmidt na fotografii kolem roku 1880

Časopis také proslul satirickými útoky na filosofa Sørena Kierkegaarda, které však byly z velké části vyvolány samotným Kierkegaardem. Goldschmidt proto nakonec časopis roku 1846 prodal a vydal se na cesty po po Německu, Itálii a Švýcarsku, aby se seznámil s nejnovějšími evropskými politickými a kulturními názory. Po návratu do vlasti založil roku 1847 měsíčník (později týdeník) Nord og Syd (Sever a jih), s informacemi o zahraničních a domácích událostech, který vydával do roku 1859. Od kritické společenské angažovanosti však postupně přešel ke konzervativnějším názorům, až se dostal do sporu s dánskými socialisty. Proto se následně od roku 1860 věnoval převážně literatuře, cestoval po Itálii, Anglii a Francii a také později opakovaně zůstával v zahraničí, většinou v Londýně a Římě.[5]

Jako spisovatel debutoval roku 1845 románem En Jøde (Žid), který napsal pod pseudonymem Adolph Meyer, a ve kterém jako první popsal kodaňské židovské prostředí a domácí a rituální život ortodoxního Žida z jeho vnitřního pohledu. I jeho další prózy zobrazují židovské postavy se zvláštní směsi ironie a sympatie. Jeho romány však trpí nedostatečnou kompozicí (zejména dlouhým líčením nepodstatných události), zato jeho povídky se řadí k vrcholům tohoto žánru v dánské literatuře pro svůj uhlazený styl a jemné líčení lidské psychologie. Je autorem i několika dramat, cestopisných dojmů a vzpomínek. V jeho dílech se objevují již prvky realismu, limitované však romantickým zájmem o metafyziku a filozofii. Často v nich zastává učení o Nemesis, tj. o vyšším osudovém principu retributivní spravedlnosti, který vynáší soud nad každým člověkem.[5][6]

Výběrová bibliografieEditovat

PrózaEditovat

 
Titulní ist časopisu Korzár z roku 1842
 
Goldschmidtův památník ve Frederiksbergu
  • En Jøde (1845, Žid), román napsaný pod pseudonymem Adolph Meyer, zobrazující propast mezi židovskou a dánskou kulturou, ve kterém je ortodoxní Žid vyloučen kvůli předsudkům z okolní společnosti a vystaven pocitu životní nejistoty.
  • Fortællinger af min Onkels Hus (1846, Vzpomínky z domu mého strýce), sbírka povídek, napsaná rovněž pod pseudonymem Adolph Meyer.
  • Hjemløs (18531857, Bez domova), rozsáhlý vývojový román, vycházející postupně v časopise Nord og Syd, ve kterém jeho hrdina najde postupně hodnotu života v praktické práci pro ostatní.
  • Blandede Skrifter (18591860, Různé spisy), dvoudílný výbor z článků z časopisu Nord og Syd.
  • Fortællinger og skildringer (18621863), tři svazky povídek.
  • Arvingen (1863, Dědic), román zpracovávající problematiku rozvodu.
  • Vestkysten af Vendsyssel og Thy (1865), cestovní deník.
  • En Hederéjse i Viborg-Egnen (1866), cestopisné vpomínky.
  • Ravnen (1867, Havran), román zabývající se získáním nezákonně zabaveného majetku.
  • Kjærlighedshistorier fra mange Lande (1868, Milostné příběhy z mnoha zemí), povídky.
  • Smaa fortællinger (1869, Malé povídky), čtyři svazky.
  • Avrohmche Nattergal (1871, Slavík Avromche), novela.
  • En Kvindehistorie (1875, Ženská historie), román s ženskou tematikou
  • Fortællinger og Virkelighedsbilleder (1877, Povídky a obrázky), dva svazky.
  • Livserindringer og Resultater (1877, Životní vzpomínky a výsledky), dvoudílná autobiografie.
  • Adrasteia og Nemesis (1883, Adrásteria a Nemesis), historicko-mytologický spis.
  • Smaa Skildringer fra Fantasi og fra Virkelighed (1887), posmrtně vydaná sbírka povídek

Divadelní hryEditovat

  • Rabbi Eliezer (1861), drama.
  • Svedenborgs Ungdom (1863), drama.
  • En Skavank (1864, Závada), drama.
  • I den anden Verden (1869, V jiném světě), komedie,
  • Rabbi'en og Ridderen (1869, Rabín a rytíř), drama.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Mëir Aron Goldschmidt - Geni.com
  2. a b Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 176.
  3. GURLEY, David Gantt. Meïr Aaron Goldschmidt and the Poetics of Jewish Fiction. Syracuse, New York. Syracuse University Press 2016.
  4. Ottův slovník naučný. 10. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1998. S. 261.
  5. a b Meïr Aron Goldschmidt - Den Store Danske
  6. Meïr Aron Goldschmidt - Encyclopaedia Britannica

Externí odkazyEditovat