McDonnell Douglas X-36
McDonnell Douglas (později Boeing) X-36 Tailless Fighter Agility Research Aircraft[p 1] byl americký experimentální proudový letoun, zkonstruovaný bez klasických ocasních ploch jaké má většina letadel. Inovativní návrh ověřoval přínos ve snížení hmotnosti, radarového odrazu, zvýšení doletu a zlepšení manévrovatelnosti, tedy parametrů, které se měly hodit budoucím stíhacím letounům.[2] K jeho vývoji a zkušebnímu programu se spojili odborníci z Phantom Works s civilními zaměstnanci NASA Ames Research Center.
| X-36 | |
|---|---|
 X-36 v letu | |
| Určení | experimentální letoun |
| Výrobce | McDonnell Douglas/Boeing |
| První let | 17. května 1997 |
| Charakter | program skončen |
| Uživatel | NASA |
| Vyrobeno kusů | 2[1] |
| Cena za program | 17 000 000 USD[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik a vývoj editovat
X-36 vznikl v měřítku zmenšeném na 28 % velikosti případného stíhače a byl řízen dálkově z pozemního virtuálního kokpitu pilotem, jehož výhled zajišťovala videokamera instalovaná pod překrytem kabiny.[2]
Ovládání zajišťovaly kachní plochy instalované před křídly a decelerony (kombinující funkci křidélek a aerodynamických brzd) na křídlech, a směrové ovládání dále zajišťoval pokročilý systém horizontálního vektorování tahu výstupní trysky motoru. X-36 byl navržen jako aerodynamicky nestabilní v příčné i podélné ose, a stabilitu letu zajišťoval pokročilý systém kontroly fly-by-wire.
Poprvé vzlétl 17. května 1997 a dva postavené kusy[1] v dílnách v St. Louis uskutečnily do 25. září 1997 celkem 25[1] úspěšných experimentálních letů.[p 2] Typ měl dobré letové vlastnosti, a podle zpráv naplnil, či dokonce překonal, plánované cíle projektu. Disponoval také vysokou manévrovací schopností, která by byla ideální u stíhacího letounu, ale navzdory této potenciální vhodnosti, a velmi úspěšného programu zkoušek, nedošlo k oficiálnímu vyjádření zda na jeho základě bude přikročeno k dalšímu vývoji.
Zachované kusy editovat
- První vyrobený stroj je vystaven v galerii pokusných a vývojových letadel Národního muzea USAF[3] na základně Wright-Patterson nedaleko ohijského Daytonu. Byl sem předán 16. července 2003, stejného dne jako Boeing Bird of Prey.[4]
- Druhý exemplář je vystaven před budovou Air Force Test Flight Center Museum (Muzea letového zkušebního střediska USAF) na kalifornské základně Edwards.
Specifikace editovat
Technické údaje editovat
- Posádka: 0 (dálkové ovládání ze země)
- Délka: 5,55 m (18 stop a 2,5 palce)
- Rozpětí křídel: 3,15 m (10 stop a 4 palce)
- Výška: 0,95 m (3 stopy a 1,5 palce)
- Maximální vzletová hmotnost: 567 kg (1 250 liber)
- Pohonná jednotka: 1 × dvouproudový motor Williams International F112
- Tah pohonné jednotky: 3,1 kN
Výkony editovat
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ ~ „Letadlo pro výzkum obratnosti bezocasého stíhače“ či „Bezocasé letadlo pro výzkum obratnosti stíhaček“
- ↑ Vzhledem k fúzi společností McDonnell Douglas a Boeing k níž došlo v srpnu 1997 je typ někdy označován jako Boeing X-36.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku McDonnell Douglas X-36 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Jenkins, Landis, a Miller 2003, s. 46.
- ↑ a b X-36 - Military Aircraft [online]. Federation of American Scientists [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA/Boeing X-36 [online]. National Museum of the U.S. Air Force [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Boeing. Boeing Bird of Prey and X-36 Inducted into Air Force Museum. Boeing Media Room [online]. 2003-07-16. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ (anglicky) Boeing (McDonnell Douglas) X-36 designation-systems.net
Literatura editovat
- JENKINS, Dennis; LANDYS, Tony; MILLER, Jay. American X-Vehicles: An Inventory—X-1 to X-50. Washington, D.C.: National Aeronautics and Space Administration: Office of External Relations, 2003. Dostupné online. Kapitola X-36, s. 46. (anglicky)
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu McDonnell Douglas X-36 na Wikimedia Commons - (anglicky) X-36 Archivováno 19. 1. 2019 na Wayback Machine. na stránkách NASA
- (anglicky) X-36 Proving Its Agility In Flight Testing, zpráva společnosti Boeing
- (anglicky) NASA X-Planes That Shaped The Way We Fly—Or Could, na stránkách Aviation Week & Space Technology
