Otevřít hlavní menu

Masarykův realismus

T. G. Masaryk na počátku 20. století

Masarykův realismus je označení pro kulturní, vědecký a politický program T. G. Masaryka a jeho spolupracovníků formulovaný ještě před vznikem Československa.

Ideový základ a vývojEditovat

Masaryk přišel z Vídně do Prahy v roce 1882, aby zde působil jako profesor na české univerzitě, právě vzniklé rozdělením původní Karlo-Ferdinandovy univerzity. Od roku 1883 vydával kritickou revue Athenaeum, kde se sešel s profesorem Josefem Kaizlem a s Karlem Kramářem. Spojovala je snaha o modernizaci kulturního života, překonání českého provincialismu a formulaci nové české politiky. V roce 1886 se podílel na založení čtrnáctideníku mladých žurnalistů Čas, který vedl Jan Herben a kde 1. listopadu 1890 vyšel „realistický program“. Pojem realismu neznamenal pro Masaryka žádnou pragmatickou politiku, nýbrž odmítnutí dosavadního „vlastenčení“, založeného na romantických představách „slavné minulosti“ (například sporných Rukopisů) a neplodném odporu k německému živlu. Realisté dobře viděli, že úspěšná česká politika si musí klást především pozitivní cíle a snažit se dosáhnout úrovně vyspělejších evropských národů. V politické oblasti se Masaryk zasazoval o střízlivou a přísnou věcnost, kritický pohled na skutečnost, jak jej dokáže především věda, o decentralizaci rakouského státu a o národnostní vyrovnání v českých zemích.

V roce 1890 vstoupili realisté do mladočeské strany a roku 1891 získali všichni tři mandát v Říšské radě ve Vídni. Roku 1893 se však Masaryk mandátu vzdal a ze strany vystoupil, protože jej unavovaly hádky mezi politiky a chtěl se věnovat důležitějším stránkám realistického programu. Jako profesor pražské univerzity usilovně publikoval (Česká otázka, Naše nynější krise, Jan Hus, Karel Havlíček, Otázka sociální, Moderní člověk a náboženství, Základy konkrétní logiky) a přednášel nejen na škole, ale vysvětloval své názory a postoje veřejnosti (studentstvu, spolkům i dělnictvu) i mimo Prahu. 31. března a 1. dubna 1900 založil Masaryk v Praze se svými spolupracovníky (František Drtina, Jan Herben, Jan Gebauer, Edvard Beneš, Josef Gruber, Prokop Maxa aj.) Realistickou stranu, jinak Českou stranu lidovou-pokrokovou. Jejím tiskovým orgánem byl deník Čas a měsíčník Naše doba, do něhož psal např. Emil Sobota. Programem byla demokratizace státu, pokroková národnostní a kulturní politika a sociální reformy. 1905 se strana spojila se skupinou Aloise Haina a vytvořila Národní stranu pokrokovou, pozdější Národní demokracii. Masaryk a Drtina byli od roku 1907 poslanci Říšské rady. Poslanecký mandát Masaryk získal i v roce 1911 a v letech válečných jej plně využil pro založení nového nezávislého státu. [1]

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, hesla „Realismus v politice“ a „Realistická strana“
  • J. Opat: Filozof a politik T. G. Masaryk: 1882 - 1893. Praha 1990
  • Jan Blahoslav Kozák: Masaryk jako ethik a náboženský myslitel.,61 str., Nakladatelství Slovanský ústav, Praha 1931

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3