Otevřít hlavní menu

Maryša je česká filmová adaptace stejnojmenné divadelní hry bratří Mrštíků z roku 1935.

Maryša
Země Československo
Žánr filmové drama
Námět Alois Mrštík, Vilém Mrštík
Scénář Otakar Vávra, Josef Rovenský, Vladimír Wokoun
Režie Josef Rovenský
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Jiřina Štěpničková
František Kovářík
Hermína Vojtová
Jaroslav Vojta
Vladimír Borský
… více na Wikidatech
Hudba Jiří Fiala, Josef Dobeš
Kamera Karel Degl
Střih Antonín Zelenka
Zvuk Josef Zora
Výroba a distribuce
Premiéra 1935
Maryša na ČSFD IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

VznikEditovat

Jedná se o velmi zdařilou[zdroj?] adaptaci psychologického dramatu nešťastné lásky divadelní hry bratří Mrštíků, jejíž děj je situován do slovácké vsi a patří ke klenotům českého kritického realismu. Dílo bylo velmi populární a filmaři v té době k látce tohoto druhu rádi sahali - zfilmovány byly romány Aloise Jiráska, venkovské romány Raisovy, Klostermannovy, Winterovy, Baarovy, Svobodovy, některá díla Čapka-Choda a hry Ladislava Stroupežnického, kupř. Naši furianti. Původně se mělo jednat o první barevný československý film, proto bylo také vybráno vizuálně velmi přitažlivé Slovácko, ale několik prvních pokusů se nezdařilo a výsledek byl natolik nepřesvědčivý, že se od původního nápadu upustilo a realizovalo se odzkoušené a prověřené klasické černobílé pojetí. K natáčení filmu byl v roce 1935 využit exteriér slovácké vsi Vlčnov. I když je děj původního dramatu situován na Kloboucko, jak se dá lehce usoudit podle nářečí, které Mrštíkové zvolili, filmaři tam ale nenašli potřebné dostatečné množství krojů, a i vzhledem k původní ideji vytvořit barevný snímek se proto rozhodli zvolit příhodnější Vlčnov, který je navíc přitahoval množstvím různých velmi malebných lidových staveb a specifických bohatých krojů. Titulní roli Maryši Lízalové vytvořila Jiřina Štěpničková, mlynáře Filipa Vávru ztělesnil vynikající herec Jaroslav Vojta a Francka Horáka ztělesnil bravurně Vladimír Borský. Poprvé se na Slovácku natáčelo v roce 1933, v prostředí pouti u sv. Antoníčka ve vsi Blatnice. Jednalo se o filmovou operetu Svatopluka Innemanna, která nesla název U svatého Antoníčka hrála v něm Hana Vítová a Ljuba Hermanová. Vlčnov byl k natáčení vyhledán ještě jednou v roce 1968, kdy zde točil dnes již zesnulý režisér Jaromil Jireš podle stejnojmenného románu Milana Kundery film Žert.

Film MaryšaEditovat

Premiéra proběhla 1. listopadu 1935. K natáčení filmu zapůjčili kroje místní lidé, zvláště vypomohl pan F. Zemek, poštmistr v. v., ve Vlčnově je také umístěna sbírka fotografií z natáčení. Film byl uveden na IV. MFF v Benátkách v roce 1936 a získal tam několik ocenění pro hlavní herečku Jiřinu Štěpničkovou, která sice nebyla tak hollywoodsky krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, ale upoutala svým specifickým psychologickým stylem herectví, a pro režiséra Josefa Rovenského.

HerciEditovat

Externí odkazyEditovat